Rozhovor s P. Morganem (2017)

Rozhovor s P. Morganem (2017)

Bývalým představeným Britského distriktu FSSPX

7. prosince 2017

Úvod

Jsem otec Paul Morgan, vysvěcený biskupem Lefebvrem v Écône v roce 1988. Poté jsem byl 4 roky v distriktním domě v Londýně jako asistent. Následně jsem byl do roku 1996 4 roky prvním představeným Bratrstva sv. Pia X. na Filipínách. Pak 2 roky jako ředitel školy ve škole Sv. Marie v Anglii a pak 5 let jako prior v Post Falls v Idahu v USA. A pak 12 let jako představený distriktu Velké Británie, Irska a Skandinávie do roku 2015.  Pak sabatický rok v Montgardinu, o nějž jsem požádal. A pak v letech 2016-2017 priorem ve Vancouveru v Kanadě.

Jaká je vaše současná situace?

Právě teď jsem mimo Bratrstvo, protože jsem rezignoval 9. srpna tohoto roku [2017], kvůli otázce sňatků.

Proč vás otázka sňatků přiměla odejít?

Zdálo se mi – stále se mi zdá – že je to zásadní kompromis, přijmout princip toho, že kněží reprezentující moderní diecéze přicházejí k nám, do bašt Tradice, aby přijímali sliby nevěsty a ženicha. Dokonce, i když jsme v praxi v takových věcech málo omezeni, přijali jsme tento princip. A to je, konkrétně řečeno, důvod, proč jsem sepsal svůj rezignační dopis.

Proč reakce až nyní?

Myslím si, že bylo mnoho z nás, docela dost kněží a představených, kteří jsme reagovali proti novému způsobu, jak věci dělat, dokonce ještě před kapitulou v roce 2012. Mnozí z nás v Albanu v roce 2011 řekli biskupu Fellaymu – velice uctivě – že by se nemělo pokračovat v těchto krocích k dosažení dohody s modernistickým Římem. Udělali jsme tedy již mnohé v Bratrstvu, mezi sebou, s představenými, abychom odsoudili toto navazování kontaktů a odporovali mu. Například v roce 2012 byl celý Britský distrikt připraven se odtrhnout, kdyby byla uzavřena špatná dohoda s modernistickým Římem. Není to tedy jen tento rok, kdy jsme začali reagovat, ale reagovali jsme již léta.

Proč jste nereagovali veřejně?

Myslím, že manifest, prohlášení 7 děkanů a představených přátelských komunit ve Francii, bylo velmi, velmi dobře sestaveno. Takže veřejně to již bylo vysvětleno. A já také mohu říct, že jsem věci dělal dle regulí tak, že jsem zaslal prohlášení podepsané několika kněžími z Kanady biskupu Fellaymu a do Menzingenu, které celkem prostě vysvětlovalo závažné problémy s těmito novými směrnicemi pro získávání manželských slibů. Ihned jsme tedy o tom mluvili na internetu, takže se to stalo veřejným atd. Já jsem tedy zvolil dělat věci tímto způsobem. Nyní hovořím více veřejně, protože jsem měl trochu času na zorganizování sebe sama – a opustili jsme Kanadu s kufrem v rukách a nevěděli, kam půjdeme, protože jsme nikdy nemysleli na to být osamocení, být takovýmto způsobem vně [FSSPX].

Jaké jsou vyhlídky u generální kapituly v roce 2018?

Bohužel, nevkládám mnoho nadějí do generální kapituly příští rok. Zdá se mi, že se změnou myšlení, která se nyní děje několik let – když si myslíme, že Řím je nyní laskavý, že nás Řím miluje, že můžeme uzavřít dohodu nebo udělat více dobra uvnitř Církve, jako bychom byli doteď mimo Církev, to je neuvěřitelné, viďte? – tak tedy nemám mnoho naděje. A můžeme vidět, že dobří kněží jako například oněch 7 děkanů, kteří připravili velmi dobrý dokument – a zvláště zdravím otce de la Rocquea ve vyhnanství na Filipínách, což je země, kterou mám velice rád, která je však přesto vyhnanstvím – vidíme, co se děje kněžím, kteří uctivě a oprávněně kritizují problémy: trestáme je! Takže si myslím, že představení na kapitule prostě udělají, co jim Menzingen řekne, aby udělali.

Co váš apoštolát?

V tuhle chvíli nemám žádný oficiální apoštolát. Jsem v kontaktu s mnoha kněžími ve Francii i v zahraničí a stejně tak i s věřícími a povzbuzuji je a podporuji. Také s kněžími, kteří již opustili FSSPX před několika měsíci nebo několika lety z důvodů, které jsou nakonec docela podobné.

Je velmi povzbuzující vidět silné řeholní komunity ve Francii, řeholníky a řeholnice. Jsem s nimi v kontaktu, ale chápu, že je to obtížná situace pro tyto komunity, kterou mohou riskovat sankce, jestliže příliš veřejně ukážou, že jsou ve shodě s kněžími jako jsem já.

Nicméně, slavíme mši, modlíme se, navštěvujeme spolubratry, již jsme mohli vést duchovní cvičení, absolvovali jsme návštěvy tam i onde. Dostávám mnoho pozvání z jiných zemí, abych přijel a pomohl. Ale v tuto chvíli se z praktických důvodů musíme sami zorganizovat před tím, než se pustíme do jakýchkoliv budoucích aktivit. Myslím si však – zdá se mi – že v červnu-červenci 2018 něco podnikneme. Myslím si, že bude více pozitivních reakcí v nadcházejícím roce.

Ve spojení s biskupy vysvěcenými biskupem Williamsonem?

Ano, bude-li to třeba, protože potřebujeme biskupy kvůli kněžským svěcením a biřmováním. Vysvěcení biskupů v nouzi, jak řekl sám arcibiskup Lefebvre, může být zopakováno. Není to nic rezervovaného výlučně pro arcibiskupa Lefebvra. A ano, jsme docela ochotní spolupracovat s věrnými katolíky.

Závěrem?

Skončím tím, že řeknu, že vždy máme naději v Pána Boha. Myslím na arcibiskupa Lefebvra, který byl sám. Rezignoval jako představený Otců Sv. Ducha, aby neměl jakýkoliv podíl na zničení této kongregace. Takže kněží jako on a zajisté i mnozí další to dělali z důležitých důvodů. Pokusme se udělat si kontakty, sjednotit se, abychom pomohli dalším kněžím, kteří v tuto chvíli zůstávají v Bratrstvu, a doufejme, že zorganizujeme něco, abychom jim pomohli a také [pomohli] dobrým věřícím. Musí se udělat hodně práce. Máme naději.

A nakonec také Naše Paní Fatimská hovořila o ďábelském zmatení. Zdá se mi, že to, co se zde děje, je příkladem – právě zde v roce 2017 – tohoto zmatení myslí. Takže, jak říkal arcibiskup Lefebvre, musíme zůstat věrní, musíme se držet zásad boje za víru, dobrého boje, a pak, jestliže máme trpět, když to činíme, musí se stát svatá Boží vůle.

Zdroj: Tradidi (původní zdroj:  Medias-presse.info)

Překlad: D. Grof