pátek 16. října 2015

Faktický komentář k jednomu kázání (2015)

 
Faktický komentář k jednomu kázání (2015)
D. Grof
Motto: „Pares cum paribus facillime congregantur.“ (latinské přísloví)
 
Úvod
Dne 4.10.2015 pronesl prior Stritzko v brněnské kapli Bratrstva sv. Pia X. kázání při příležitosti Růžencové slavnosti, na jehož záznam zveřejněný na webových stránkách FSSPX jsem byl upozorněn přímo farníky, protože Informační letáky a záznamy kázání zmíněného kněze nesleduji. Nečiním tak z toho důvodu, že dle mého názoru tato média v posledních letech velmi často slouží k vyřizováním účtů s různými názorovými skupinami, a nikoliv k šíření katolické víry, natožpak mravů. Bohužel si, jak již bylo velmi trefně popsáno jinde (viz článek na Lumen de Lumine), otec prior ke svým útokům často vybírá ta nejméně vhodná místa a prostředí, jakými jsou například různé církevní slavnosti a svátky. Pomíjím nyní skutečnost, že tato povětšinou neadresná „poselství“ už jsou místy tak „šifrovaná“, že věřící, snad kromě blízkých důvěrníků otce priora, vlastně nevědí, komu jsou určena a co se jimi chce posluchačům sdělit.
Z tohoto rámce vybočuje zmíněné kázání, kde jsou adresně (snad proto, že se stěží mohou bránit) zmíněni biskup Williamson a jistá paní Anderson, neboli slovy otce priora „jurodivá baba“.
Aniž bych popíral, že kázání může být v mnoha věcech přesné, cítím potřebu reagovat na to, co v nich je zjevně nepravdivé.
Kázání priora Stritzka 4.10.2015
Nemá smysl zde reprodukovat obsah kázání otce priora slovo od slova, postačí prosté shrnutí. V kázání se nepochybně správně a rozumně hodnotí, jak přistupovala Církev v minulosti k jakémukoliv údajnému zjevení, konstatuje se nefunkčnost církevní autority dnes, zmiňují se falešná vidění, nutnost církevních schválení, opomenuta nejsou ani církevní autoritou řádně neprozkoumaná údajná zjevení v Garabandalu a Akitě. Dále se upozorňuje na to, že je úcta k Panně Marii tradičním katolíkům vlastní; správně se říká, že např. fatimská zjevení jsou především výzvou k pokání, k modlitbě růžence a k pobožnosti prvních sobot apod. Potud lze s otcem priorem souhlasit. Nicméně se zde však objevují nepodložená a mylná tvrzení, která otci priorovi posloužila k útoku na biskupa Williamsona a zřejmě i k ospravedlňování současné pozice Menzingenu.
Otec prior v kázání mimo jiné kritizuje různá fatimská hnutí a mluví také o tom, že nedávno zesnulý P. Gruner, který v rámci Fatima Center zasvětil velkou část života šíření fatimského poselství, byl v kontaktu i s jistou paní Anderson z USA. V čase 5:59-7:11 pak otec prior doslova říká:
A to je dáma, která se vydává za vizionářku a silně ovlivnila a ovlivňuje biskupa Williamsona. Právě od ní pochází tvrzení, že na nepřijatelných principech postavené Motu Proprio Summorum Pontificum je dar Panny Marie. A to dosvědčuje biskup Williamson v tom svém oběžníku Kyrie elesion, kde to přímo přiznává.
A pokračuje: „A najednou vidíme, díky takzvanému zjevení, že katoličtí preláti, tradiční, odhlížejí od těchto věcí a považují to za dar Matky Boží. To je zcela schizofrenní a to všechno kvůli jedné jurodivé babě z Ameriky. To je velké varování pro nás pro všechny.
Než se dostaneme k analýze těchto výroků, je potřeba na okraj poznamenat, že v souvislosti s nimi a osobou P. Grunera je vskutku pikantní, že zádušní mši svatou za tohoto známého klerika, jejž otec prior kritizuje, sloužil sám generální představený FSSPX biskup Fellay.
 
(Další fotky ze zádušní mše svaté lze najít na stránkách Amerického distriktu FSSPX zde.)
Kdo skutečně vítal Motu Proprio Summorum Pontificum?
Když se podíváme na fakta, snadno zjistíme, že skutečnost je jiná, než jak nás o ní spravuje prior Stritzko. Ponechávám stranou, že biskup Williamson nic neřeší „v tom svém oběžníku Kyrie eleison“, ale v „Komentáři eleison“. Není to první nepřesnost nebo dokonce záměrná mýlka ze strany otce priora. Prozkoumejme nejprve, co biskup Williamson skutečně řekl o Motu Proprio Summorum Pontificum. Paní Anderson se budeme krátce zabývat později.
Údajným vizím týkajícím se růžencového křížového tažení FSSPX a věcem souvisejícím se biskup Williamson věnuje v Komentáří eleison č. 379-383. Všimněte si, prosím, že teď neposuzujeme pravost či nepravost zjevení, ale pravdivost či nepravdivost výroku priora Stritzka. Ocitujme si tedy přímo z Komentářů:
Když byl nápad růžencového křížového tažení za zasvěcení Ruska poprvé předložen biskupu Fellaymu v červnu 2006, nevěděl ještě, že je ten nápad ve skutečnosti pokynem Naší Paní – posel [tj. paní Anderson] byl příliš stydlivý, aby mu to řekl. Nešel tedy [biskup Fellay] vědomě proti vůli nebe, když se při návratu do Švýcarska po svém setkání s oním poslem, rozhodl chopit se tohoto nápadu růžencového křížového tažení, ale soustředit jej především na uvolnění tridentské mše a ponechat zasvěcení Ruska mezi druhořadými úmysly. A tak, jak Naše Paní řekla svému poslovi, zatímco požehnala prvnímu růžencovému křížovému tažení jakožto znamení toho, že poselství jsou opravdu od ní, nebylo to potvrzením toho, že uvolnění mše je tím, co opravdu chtěla. Pravá odpověď na krizi Církve a světa spočívá v zasvěcení Ruska, jak bylo biskupovi velmi brzy objasněno.“ (KE 380)
Nikde paní Anderson, ať už je či není vizionářkou, neříká, že „Motu Proprio Summorum Pontificum je dar Panny Marie“, natožpak aby tuto skutečnost „dosvědčoval biskup Williamson“. Ba právě naopak se zde říká, že toto růžencové křížové tažení mělo být dle tohoto posla zaměřeno na zasvěcení Ruska Neposkvrněnému Srdci Panny Marie a nikoliv na „uvolnění“ mše.
Dále se v textu dozvídáme jasnou informaci o tom, kdo si toto Motu Proprio skutečně přál:
A tak vzhledem k podpoře Naší Paní bylo první růžencové křížové tažení neočekávaným úspěchem, jak počtem pomodlených růženců ze strany lidí, tak ve vyplnění dlouhodobého přání biskupa Fellayho ze strany papeže Benedikta XVI. deklarací v jeho Motu Propriu z července 2007, že tridentská mše nebyla nikdy zrušena.“ (KE 380)
Biskup Williamson tedy naprosto nikde nedosvědčuje, že Motu Proprio bylo „darem Panny Marie“ a to, co říká otec Stritzko je nepravda. Pravdu má však otec prior v tom, že toto Motu Proprio je postavené „na nepřijatelných principech“. Proto je dobré si připomenout to, co si naštěstí ještě mnozí lidé dobře pamatují, totiž, kdo skutečně toto Motu Proprio nadšeně vítal. Byl to generální představený FSSPX biskup Fellay, jehož výroky jsou dostatečně známé a zdokumentované. Byl to právě on, kdo vydání tohoto Motu Proprio přímo připisoval Panně Marii:
Také není pochyb, že toto uznání práva tradiční mše je plodem nesmírného počtu růženců obětovaných Naší Paní během růžencového křížového tažení vloni v říjnu; nezapomeňme ji nyní vyjádřit náš vděk.“ (Tento výrok biskupa Fellayho si každý může v angličtině přečíst přímo na stránkách Amerického distriktu FSSPX zde.)
Další podobný výrok je například tento:
Jaká radost, drazí věřící, naplnila naše srdce při oznámení motu proprio ze 7. července ze strany papeže Benedikta XVI. Vidíme v tom odpověď z nebe na naše růžencové křížové tažení...“ (Citát lze dohledat taktéž na oficiálním webu FSSPX zde.)
Poslední výrok biskupa Fellayho, který lze uvést na ukázku, je v kontextu kázání otce Stritzka zvláště úsměvný, protože je citován na webu těch, jež otec prior označuje za „fatimisty“:
Když jsme spustili druhé růžencové křížové tažení na naší pouti v Lurdech vloni v říjnu, stěží jsme očekávali tak rychlou odpověď z nebe! Pokud jde o Motu Proprio Kristova náměstka, naše druhá naléhavá prosba byla ze strany Blahoslavené Panny Marie vyslyšena dokonce ještě rychleji.“ (Anglický text zde.)
 
Shrneme-li to, pak můžeme říct, že otec prior připisuje paní Anderson výrok, který nikdy neřekla, totiž, že Motu Proprio Summorum Pontificum je dar Panny Marie, a biskupu Williamsonovi to, že tento výrok dosvědčuje ve svém oběžníku, což je také nepravda. Nadto jsme si na několika oficiálních citátech ukázali, že toto Motu Proprio skutečně založené na zcela mylných principech, jak správně otec prior říká, naopak oslavoval generální představený FSSPX biskup Fellay, tj. priorův nejvyšší představený, jemuž v posledních letech otec prior vyjadřuje loajalitu hraničící až se servilitou.
Kauza paní Anderson
Ve svém kázání otec prior také napadá paní Anderson z USA a nazývá jí „jurodivou babou“. Osobně je mi jedno, zda je paní Anderson vizionářka nebo ne, a její kauza není hlavním předmětem tohoto článku, přesto bych však pro ni nepoužil takovéto urážlivé označení bez bližší znalosti této osoby a dalších fakt. Na rozdíl od priora Stritzka jsem měl možnost se seznámit i s veřejně nepublikovanými dokumenty a přímými názory respektovaných kněží, kteří se s danou osobou setkali. Uměřené hodnocení jednoho z nich shrnuji stručně následovně:
Paní Anderson působí jako velmi prostá žena. Nestojí o pozornost, je pokorná a zdrženlivá. Okolí nesděluje žádné „neobvyklé“ věci, ani nedává „duchovní rady“. Co se týče zjevení, zdržuji se soudu. V textu předloženém knězi nebylo cokoliv podezřelého, ale ani nic přesvědčivého.
Vedení FSSPX v interním dopise svým kněžím z loňského listopadu paní Anderson nazvalo „samozvanou vizionářkou“. Paní Anderson se o něm dozvěděla skoro s ročním zpožděním a reagovala na něj 5. září 2015 obsáhlým dopisem. (Dopisy lze ve španělštině a angličtině nalézt zde.) V reakci na to, že byla označena za „samozvanou vizionářku“ píše:
Takový popis je všechno, jen ne přesný. Nedala jsem si tento titul americké vizionářky. Církev v této věci neučinila žádné rozhodnutí, proto si člověk po právu nemůže cokoliv takového nárokovat.“
V podobném duchu se odvíjí i celý její dopis. Zdá se mi proto, že urážlivý výraz „jurodivá baba“ pro popis této osoby není úplně na místě, protože přinejmenším vyjadřování paní Anderson neodpovídá typu vyjadřování „samozvaných vizionářů“ a skutečně „jurodivých bab“. Připomínám, že výraz „jurodivý“ má původ ve starém ruském slově „juroď“, tedy blázen, začasté ve smyslu náboženské potrhlosti. Paní Anderson se mi z této perspektivy jako blázen nejeví a i přes svou skepsi bych si nedovolil vyslovit tak kategorické hodnocení jako otec prior. A tvrdí-li, že paní Anderson „silně ovlivnila a ovlivňuje biskupa Williamsona“, je to tvrzení jen těžko verifikovatelné. V každém případě biskup Williamson v jiném Komentáři eleison konstatuje: „Co se týká posla, čtenáři mají právo nevěřit mému osobnímu úsudku...“ (KE 379)
Zdá se mi proto, že toto přehnaně urážlivé označení paní Anderson má cíleně posloužit především k dehonestaci biskupa Williamsona.
Závěr
Ve stručnosti jsem se pokusil poukázat na to, že kritická část kázání otce priora ze 4.10.2015 nekoresponduje s fakty. Co dodat víc? Otec Stritzko často a rád, třeba i ve zmíněném kázání, zmiňuje sensus catholicus – katolické cítění – tomu jsou však podobné emocionální výlevy na hony vzdálené.
V té souvislosti jsou pak málo pochopitelné obraty ve veřejně zastávaných postojích otce priora. Od dřívějšího urážlivého titulování vlastního generálního představeného FSSPX biskupa Fellayho až po dnešní úporně aktivistické působení v linii menzingenského vedení, a to právě v době, kdy takřka nemine den, abychom se ze světa nedozvěděli nějakou další zprávu o sbližování FSSPX s neomodernistickým Římem.
Přesto, nebo právě proto, lze s otcem priorem souhlasit, když na jiném místě v kázání říká:
 Prosme Pannu Marii, aby nám uchovala ten sensus catholicus, ten katolický smysl, aby sílila svojí přímluvou náš zdravý rozum, který je předpokladem k působení Božího v našich duších, abychom zůstali věrní v boji o Víru a její principy...