středa 24. června 2020

Soud národů – III (2020)


Soud národů – III (2020)
Hildegarda z Bingenu a její vize posledních časů
Margaret C. Galitzin
19. června 2020
Poté, co P. Benjamín Martin Sánchez názorně ukázal, že Písmo svaté varuje lidstvo ohledně Soudu národů, který bude velkým trestem, jež dopadne na celé lidstvo, a po němž bude následovat období míru a obnovy svaté Církve (zde a zde), cituje dále proroctví různých světců a svatých osob, jejichž vize a zjevení tato varování potvrzují.
St Hildegard von Bingen
Sv. Hildegarda přijímá zjevení z nebe, přihlíží mnich Volmar
První, na které se podíváme, je proroctví sv. Hildegardy z Bingenu (1098–1179). P. Sánchez cituje její popis posledních časů:
Pak bude strach z Boha zcela odvržen a nastanou zuřivé a kruté války nemající obdoby, kdy v těchto válkách padne za oběť mnoho lidí a mnohá města se promění na hromady suti... kdy společnost bude zcela očištěna těmito souženími... kdy se lidé plně vrátí k praktikování spravedlnosti ... Protože po zpustošení bude následovat útěcha... když nový Zákon nahradí starý Zákon.“ (1)
V budoucnosti tedy vidí velký trest národů a pak období, kdy se lidstvo vrátí k praktikování spravedlnosti, což se shoduje s naším chápáním vlády Panny Marie.
V jednom ze svých proslulých děl, Scivias (zkráceně Scito vias Domini neboli „Poznej cesty Páně“) předkládá sv. Hildegarda podrobnější výčet tohoto zničení, po němž má následovat útěcha. (2)
Abatyše Hildegarda začala psát Scivias v roce 1142, když byla ve věku 42 let hlasem z nebe instruována, aby zaznamenala tyto prorocké vize, které zakoušela již od dětství. Její zpovědník a duchovní vůdce, mnich Volmar, ji nařídil uposlechnout hlas, který dle jeho soudu pocházel z nebe. Později obdržela schválení od sv. Bernarda z Clairvaux a podporu od papeže Evžena III. na synodě v Trevíru (147–1148).
Scivias by St Hildegard
Scivias sv. Hildegardy
Ve Scivias [česky vyšlo jako Cestyvěz – pozn. překl.] předložila popis dějin od Stvoření až po Polední soud, v němž uvedla výčet řady zel, která musí přijít před Posledním soudem. Ve vizi 11 hovoří o posledních dnech, kdy křesťanstvo upadá prostřednictvím „pěti zběsilých epoch“, které nastanou po její době a budou následována velkým vítězstvím svaté Církve vedené „nevinným“. Teprve potom přijde Antikrist a konec světa. (3)
Při popisu této vize jmenuje pět šelem, které symbolizují budoucí epochy světové historie, přičemž každá šelma naznačuje povahu dané epochy a jejich vzpurných vládců. Zde je její popis vize:
Pak jsem pohlédla k severu [který symbolizuje zlo] a hle! Stálo tam pět šelem. Jedna byla jako pes, ohnivý ale ne žhnoucí; další byla jako žlutý lev; další jako sinavý kůň; další jako černé prase a poslední jako šedý vlk. Byly obrácené k západu [symbolizujícímu nebe]. A na západě se před těmi šelmami objevila hora s pěti vrcholy a z jícnu každé šelmy se napínalo lano k jednomu z vrcholů hory. Všechna lana byla černá kromě toho, které vycházelo z jícnu vlka a bylo zčásti černé a zčásti bílé.“ (4)
„Pět zběsilých epoch pozemské vlády“
První z těch „pěti zběsilých epoch pozemské vlády“, jak je nazývá, je „jako pes, ohnivý, ale ne žhnoucí, protože toto období stvoří lidi s kousavou povahou, kteří se dle vlastního mínění zdají ohniví, ale nežhnou Boží spravedlností.“
Druhá epocha je symbolizována „žlutým lvem, protože toto období bude muset strpět válečnické lidi, kteří vyvolají mnoho válek, ale přesto si myslí, že v sobě mají spravedlnost Boží. Tato království začnou slábnout a vyčerpávat se, jak ukazuje žlutá barva“.
Rupertberg Scivias-Codex
Rupertsbergský kodex Scivias zkompletovaný v roce 1175
Třetí epocha je „sinavý kůň, protože tyto časy vytvoří lidi, kteří se utápějí ve hříchu ... a pak tato království ztratí svou ruměnou sílu a zesinají strachem ze zničení a jejich srdce se zlomí.“
Čtvrtá epocha je „jako černé prase, protože tato epocha bude mít vůdce, kteří pošpiní sami sebe bídou a rochněním se v bahně nečistoty. Budou přestupovat Boží zákon smilněním a dalšími zly, a budou spřádat tajné plány, jak se odchýlit od svatosti Božích přikázání.“
A nakonec, poslední epocha „je jako šedý vlk. Protože tyto časy budou mít lidi, kteří se drancují navzájem, okrádají mocné a šťastné. A v těchto střetech se neprojeví ani jako černí, ani jako bílí, ale jako šedí ve své prohnanosti. A rozdělí a přemůžou vládce oněch říší. A pak přijde doba, kdy budou mnozí chycení do pastí, a omyl omylů vzejde z pekla k nebi. A tehdy budou děti světla lisovány ve vinném lisu mučednictví a nezapřou Syna Božího, ale odmítnou syna záhuby, který se bude pokoušet prosadit svou vůli pomocí ďábelského umění.“ (5)
Pět vrcholů a pět lan
Proroctví pak nabývá na zajímavosti. Z jícnu každé z prvních čtyř šelem se napíná černé lano k jednomu z vrcholů hory, což symbolizuje moc tělesné touhy. Z jícnu vlka, který reprezentuje poslední období, však jde lano, které je černobílé.
Protože v té době budou existovat mnozí, kteří jsou velmi zlí, ale také z tohoto směru přijdou ti, „kteří jsou bílí díky spravedlnosti“.
Five beasts represent five epochs
Pět šelem reprezentuje pět epoch
A ti druzí zmínění budou „vzdorovat synu záhuby prostřednictvím vroucích divů“, zvláště pak „poctivý člověk spravedlnosti“. Sv. Hildegarda předpovídá „nevinného“, který „bude rozohněný jako horké uhlí proti tomu, který ve svých činech klame“. Tento prorocký vůdce bude „v očích Božích povznesen jako jasná jiskra a jasné světlo a planoucí pochodeň. A tak, když v sobě nese nejsilnější a nejčistší díla, obléká je jako silný náprsník a ostrý meč, odhání neřest a přináší ctnost.“ (6)
Po této epoše, která skončí vítězstvím spravedlivých vedených nevinným, nastane nové období, kdy „Církev ve své spravedlnosti bude zářit až do doby Antikrista.“
Kontrarevoluční kontext
Pro ty, kteří pohlížejí na historii v revoluční a kontrarevoluční linii, jak ji vytyčil prof. Plinio Correa de Oliveira, ukazují proroctví sv. Hildegardy na vítězství nad revolucí, k němuž povede muž s prorockým posláním. Po vítězství kontrarevoluce započne nové období, kdy bude Církev znovu obnovena ve své dřívější nedostižnosti, ve vládě Panny Marie předpověděné ve Fatimě a v Quitu.
Zdá se mi, že těch pět šelem, které signalizují epochy historie, by mohly reprezentovat čtyři revoluce, které svého vrcholu dosáhnou v páté, v epoše vlka. Nemohl by ohnivý pes, který stvoří „lidi s kousavou povahou, kteří se dle vlastního mínění zdají ohniví, ale nežhnou Boží spravedlností“ reprezentovat protestantskou revoluci z 16. století? Její zlí hereziarchové zajisté hořeli přesvědčením o vlastní ctnosti, ale postrádali spravedlnost před Božím zrakem.
Shrine with the relics of St. Hildegard  
Svatyně s ostatky sv. Hildegardy, Eibingen, Německo
Druhá epocha symbolizovaná žlutým lvem je časem války a revolucí, které spouštějí úpadek království. Mohlo by to značit Francouzskou revoluci, která měla za cíl zničit monarchie a zavést rovnost ve vládě.
Třetí epocha sinavého koně, doba, která „vytvoří lidi, kteří se utápějí ve hříchu“, vyvolává vzpomínky na čtvrtého jezdce Apokalypsy, jehož jméno je Smrt, jedoucího na sinavém koni a v jeho doprovodu je říše mrtvých (Apok. 6:8). Toto by se docela dobře dalo vykládat jako třetí revoluce, komunismus, který přiměl národy „ztratit svou sílu a zesinat strachem ze zničení“.
Černé prase čtvrté epochy dobře vystihuje tribalismus v lesích a městech. Revoluce hippies z 60. let 20. století byla jejím důležitým mezníkem. Vůdci hippies se „rochnili v bahně nečistoty, přestupovali Boží zákon smilněním a dalšími zly, a spřádali tajné plány, jak se odchýlit od svatosti Božích přikázání“.
Nakonec se dostáváme do epochy šedého vlka, kde prohnané lži páté revoluce neboli magie vedoucí k satanismu klamou tolik lidí. V této době však povstane síla dobra vedená „nevinným“, vůdcem s prorockým posláním, který zázračným způsobem přemůže zlé.
Toto tedy bude počátek vítězství Naší Paní, kdy „Církev ve své spravedlnosti bude zářit až do doby Antikrista“.
A tak vidíme, že proroctví sv. Hildegardy, která potvrzují Písmo svaté, také předpovídají poslední časy, po nichž bude Církev a společnost oslnivě zářit před koncem světa.
pokračování příště
Poznámky:
1) Benjamín Martin Sánchez, The Last Times: Public and Private Prophecies, TOP, 1. vydání, Imprimatur: biskup Eduardus Zamorensis, 1968, str. 14, str. 58, P. Sánchez bohužel neposkytuje zdroj své citace. Toto proroctví je však úplně doloženo slovy, která sv. Hildegarda z Bingenu o posledních časech napsala ve svém proslulém díle Scivias.
2) Hildegarda z Bingenu, Scivias, překl. Matka Columba Hart a Jane Bishop, NY, Paulist Press, 1990.
3) tamtéž, Poslední dny a pád Antikrista, str. 493–494