Neústupný biskup (2018)
Když
v 70. letech 20. století do Écône přijížděly francouzské filmové štáby,
arcibiskup Lefebvre vybral seminaristu Williamsona, aby je provázel a aby
s ním vedly rozhovory. Krátce poté, když z Říma přijeli tři
„návštěvníci“, aby zhodnotili seminář, arcibiskup vybral téhož seminaristu, aby
je doprovázel. Když arcibiskupovi během jeho jednání s kardinálem
Ratzingerem v Římě v polovině 80. let ohledně statutu Bratrstva a roli
tradice v Církvi řekli, ať předloží jedno jméno toho, kdo by měl být
povýšen do biskupského stavu, otevřeně jmenoval otce Richarda Williamsona. Lidé
od médií a ti tři nepříliš moudří muži z Vatikánu v 70. letech a pak
kardinál Ratzinger v 80. letech museli být zneklidnění oním mužem, kterého
jim arcibiskup Lefebvre prezentoval, aby je provázel, aby vysvětloval a pak aby
byl povýšen do stavu biskupa, protože otec Williamson se od jiných mužů své
doby lišil. Zvlášť Řím musel být znervózněn a výsledkem toho bylo, že nadále
odkládal datum, kdy by mohl být nový tradiční biskup vysvěcen, což byl odklad,
který nakonec arcibiskupovi ukázal skutečné záměry Vatikánu – odkládání a
nečestnost. Jak by se takovým lidem mohlo věřit?
Proč otec
Richard Williamson tak rozrušil ty, kteří se s ním setkali nebo se o něm
dozvěděli? Protože nebyl jako oni; neměl v sobě modernismus. Vůči
nepřesnosti a sentimentalitě médií prezentoval klidný rozum a hloubavou logiku;
vůči subjektivitě a rozporům Druhého vatikánského koncilu uplatňoval
objektivitu, tomistickou logiku a teologickou jasnost a, což bylo nejvíc
znepokojivé, hlubokou znalost tradice, zvláště vytyčené v encyklikách
posledních velkých papežů. V „nové církvi“, která dogma proměnila na paskvil, neústupně
zastával pevnou, stálou a neměnnou nauku. Oni věděli, že by pravděpodobně
neustoupil, neohnul se, neudělal kompromis a nemlžil. Jak by mohli jednat
s takovou neústupností? Moderní Řím nechtěl mít s takovým duchovním
nic do činění.
***
REX!:
Všechno nejlepší k nadcházejícím kulatým narozeninám, hojnost Božích milostí,
ochranu Panny Marie a stálou neústupnost v zachovávání nauky bez
kompromisů!
Zdroj: The Voice of the
Trumpet: An Unfinished Symphony, David A. White, BRN Associates, Inc., 2018,
str. 166–167
Překlad: D. Grof