pondělí 9. března 2020

Komentář Eleison DCLX – Zlovolnost modernismu – I (2020)


Komentář Eleison DCLX – Zlovolnost modernismu – I (2020)
(660)
7. března 2020
ZLOVOLNOST MODERNISMU – I
Pokud již Bratrstvo sv. Pia X. není vynikajícím průkopníkem obrany katolické Víry, jako bylo za arcibiskupa Lefebvra (1905–1991), je to určitě proto, že jeho nástupci na čele Bratrstva nikdy tak dobře jako on nepochopili úplnou zlovolnost toho omylu, který v současnosti ničí Církev, a kterým je modernismus. Vlastně se citují slova arcibiskupa, kdy na konci svého života řekl, že kdyby si jen dříve ve svém životě přečetl Dějiny liberálního katolicismu ve Francii od roku 1870 do roku 1914 od P. Emmanuela Barbiera (1851–1925), dal by svým seminaristům odlišné směřování. Pokud je tato poznámka autentická, naznačuje, že dokonce i arcibiskupa dohnala zlovolnost modernity. Stejně tak i statečný zakladatel periodika Si si no no v Itálii, Don Francesco Putti (1909–1984), je citován, že svému dobrému příteli, arcibiskupovi, řekl: „Polovina vašich seminaristů jsou modernisté.“
Zlovolnost modernity se však snadno podcení, protože se na Západě budovala po staletí a protože všichni zápaďané ji nasávají od kolébky až do hrobu. Z této modernity vzešel modernismus v Církvi právě proto, aby se jí přizpůsobil, a stejná modernita poskytla průpravu všem koncilním otcům v 60. letech 20. století i nástupcům arcibiskupa od 80. let dále. Vlastně to mohla být jen zvláštní milost od Boha, že arcibiskup viděl ten problém tak jasně, jak jej viděl. Zkusme naznačit, jak nepochopení modernismu tvoří základ omylů většiny jeho nástupců:
1) 95 % textů Druhého vatikánského koncilu je přijatelných. Naopak, arcibiskup Lefebvre řekl, že problémem Druhého vatikánského koncilu ani tak nejsou velké omyly náboženské svobody, kolegiality a ekumenismu jako subjektivismus prosakující všemi jeho texty, jímž se objektivní pravdy, Bůh a katolická Víra nakonec rozplývají v nicotu. Pomocí koperníkovské revoluce, kterou ve filozofii provedl Kant (1724–1804) a jíž odsoudil Pius X. v encyklice Pascendi (1907), se namísto subjektu, který se řídí podle objektu, měl napříště řídit objekt podle subjektu. A touto šíleností se nyní řídí celý svět.
2) Je pravda, že koncil byl špatný, ale dnes už na Římany ztrácí svůj vliv. Opravdu? A Pačamama? Kdy dříve jsme viděli takovou veřejnou modloslužbu ve vatikánských zahradách a v chrámech samotného Říma?
3) Nemá smysl, aby Bratrstvo čekalo, až se Řím obrátí od svého modernismu, ale pokud nás jsou ochotní přijmout, „jací jsme“, znamená to, že je Řím na cestě k obrácení, takže bychom se měli dohodnout. Je vskutku zbytečné čekat, až se římští modernisté obrátí, protože jsou to liberálové. Obrátit liberála vyžaduje zázrak (P. Vallet), protože liberalismus je pohodlná a milá past, z níž se lidsky řečeno je prakticky nemožné dostat bez zázraku, a tím zázrakem pro svět a Církev bude zasvěcení Ruska, nikoliv to, že Bratrstvo jde cestou liberálů. Pokud dříve nepoddajné FSSPX přijmou „takové, jaké je“, je to jen proto, že FSSPX již není antiliberální, jak kdysi bylo, protože sůl Bratrstva pozbyla svou chuť (srov. Mt. V, 13).
4) Potřebujeme trpělivost a takt, abychom pochopili, jak Římané přemýšlejí, abychom je neurazili. Abychom pochopili, jak tito modernisté v Římě přemýšlejí, potřebujeme pokoru, realismus a drtivé lekce z Pascendi, abychom se ujistili, že správně chápeme vir jejich modernismu, který je špatný a vysoce nakažlivý, než se k nim jakkoliv přiblížíme. To, co by nejvíce potřebovali, kdyby to dokázali unést, je nechat se urazit a pobouřit svým modernismem, dokud nepochopí, co P. Calmel myslel, když řekl: „Modernista je heretik kombinovaný se zrádcem.“
5) Nebyla vlastně podepsána žádná dohoda mezi Římem a Bratrstvem, takže ještě nevznikla žádná škoda. Vznikla ohromná škoda kvůli řadě částečných dohod, např. ohledně zpovědí a sňatků, díky nimž velké množství kněží a laiků Bratrstva čím dál méně chápe, co jejich Zakladatel myslel, když ve své poslední knize napsal, že každý kněz, který si chce zachovat Víru, by se měl vyhýbat těmto Římanům. Mohou to být „milí“ lidé. Mohou to „myslet dobře“. Ale objektivně vzato, zabíjejí Matku Církev.
Kyrie Eleison
Překlad: D. Grof