Komentář Eleison DLXXI – FSSPX se syndromem 50. let (2018)
(571)
23. června
2018
FSSPX SE SYNDROMEM 50. LET
Podobnosti
mezi stavem univerzální Církve v 50. letech 20. století a stavem Bratrstva
sv. Pia X. v 21. století neustále narůstají, protože je to tatáž choroba,
která postihla Církev i FSSPX. V čem tato choroba spočívá? V
takové touze přiblížit se člověku a vzdalovat se čím dál víc Bohu, že je
pravý Bůh znetvořen k nepoznání tím, že je snižován na úroveň bezbožného
moderního člověka. U Církve měla být Víra všech časů přizpůsobena, aby
vyhovovala našemu modernímu světu, což dalo vzejít Druhému vatikánskému
koncilu. U FSSPX měla být Tradice všech časů přizpůsobena, aby vyhovovala onomu
koncilu, což dalo vzejít posunu FSSPX. „Stejné příčiny způsobují stejné následky.“
Minulý rok
bylo 100. výročí velkých zjevení Naší Paní ve Fatimě v Portugalsku.
Varovala před strašnými pohromami, které dopadnou na svět, jestliže se nebude dbát
jejích varování. Církevní představitelé reagovali nedostatečně, protože po několika
letech musela [Naše Paní] říct sestře Lucii, že dokonce ani dobré duše nevěnují
dostatečnou pozornost Jejím požadavkům, zatímco špatní lidé samozřejmě
pokračovali na své hříšné cestě. A tak se první část vlády papeže Pia XII.
(1939-1958) vyznačovala jeho oddaností Fatimě, ale v 50. letech 20.
století jej přesvědčili, aby náboženský aspekt těchto zjevení oddělil od jejich
politického aspektu, zvláště zasvěcení Ruska, a aby ignoroval politický aspekt,
a přitom zachoval ten náboženský, což byla velká chyba. Nyní vizte tutéž chybu,
jíž činí jistí představení Bratrstva v 10. letech 21. století.
Jeden kolega
v Bratrstvu sv. Pia X. slyšel minulý rok (2017) kázání na téma Fatima
(1917) od dvou jeho výše postavených členů. Tam, kde očekával důkladné
pojednání o zjeveních ve Fatimě, vše, co slyšel, byla zbožná slova,
v žádném případě nikoliv mylná, oba kazatelé však vykreslili svět
v dobrém zdraví! Hovořilo se o velikosti, dobrotě a milosrdenství Naší
Paní, a samozřejmě i o Jejím Neposkvrněném Srdci jako o úžasném útočišti pro
nás katolíky. Potud nic špatného. Náš kolega však pokračuje:
„Nebylo tam ani slovo o katastrofické situaci,
v níž se jednotlivci, národy a Církev dnes nalézají. Byla zmíněna první
část fatimského tajemství, ale ne druhá, ani třetí část. Cožpak nejsou národy
v různých druzích potíží? Cožpak není Matka Církev s Františkem na
jejím čele v nepředstavitelných potížích? Jak se kdokoliv, vzhledem
k této situaci, může odvážit přejít mlčením druhou a třetí část, aniž by
ji zmínil?
Naši představení na sebe berou velkou odpovědnost.
Ukolébávají naše katolíky ke spánku, náboženskému spánku – „Máme pravou mši,
máme Víru, máme prioráty, jsme členy katolické Církve… co víc potřebujeme?“
Podobná kázání zabraňují jakékoliv reakci, neexistuje žádné zapojení do bitev
Matky Boží, žádné slovo varování proti elektronickým přístrojům dneška. Takto
se katolíci stávají vlažnými.“
„Když bylo fatimským dětem uloženo nahlédnout do
pekelných plamenů, jejich modlitby, úsilí a oběti značně vzrostly. Cožpak my
katolíci 21. století již nepotřebujeme takový pohled na peklo, takový pohled na
katastrofický stav současné politiky a katolické Církve? Mnozí z našich
věřících si ani nevšimnou, že něco důležitého se jim zatajuje. Když slyší takováto
kázání, jsou nadšení, chválí tyto kazatele, jsou šťastní, jak jen mohou být.
Bohužel je to vše až příliš pochopitelné, že lidé dávají přednost tomu, co je
snadné a příjemné, před tím, co je kruté a pravdivé.“
Kyrie Eleison
Zdroj: The St. Marcel Initiative
Překlad: D. Grof
