Katolická Církev o židech (2017)
1 Soluňanům
2:14-16: „Neboť vy, bratři, stali jste se následovníky křesťanských obcí Božích
v Judsku (shromážděných) v Kristu Ježíši. Vždyť jste přece utrpěli od svých soukmenovců totéž, co i oni od židů.
Ti zabili dokonce i Pána Ježíše a proroky a nás pronásledovali. Bohu nejsou
milí a na všechny lidi nevraží. Nám totiž zabraňují kázati pohanům, aby
došli spásy. Tak jen stále naplňují míru svých hříchů. Ale hněv [Boží], jenž na
ně přišel, dosáhl vrcholu.“
Zjevení sv.
Jana 2:9: „Znám tvé soužení a tvou chudobu, přesto jsi však bohat. Vím, že tě tupí ti, kdož o sobě praví, že
jsou židé, ale nejsou jimi, nýbrž jsou obcí satanovou.“
Zjevení sv.
Jana 3:9: „Hle, dám ti z obce satanovy
některé z těch, kdož o sobě praví, že jsou židé, a nejsou jimi, nýbrž lžou.
Hle, ty přiměji (k tomu), aby se ti přišli poklonit před tvýma nohama a
poznali, že já jsem si tebe zamiloval.“
Sv. Tomáš
Akvinský, De Regimine Iudaeorum: „Je přípustné, dle obyčeje, držet židy v trvalém poddanství
kvůli jejich zločinu.“
Sv. Augustin
z Hippa, Proti židům:
„Židé se potulují po celé zemi s ohnutými zády a očima sklopenýma a navždy nám připomínají prokletí, které
s sebou nesou.“
Sv. Augustin
z Hippa, Pojednání
k Janovu evangeliu, Pojednání 35, 4: „Kristus Pán rozlišoval mezi
svými věrnými a svými židovskými
nepřáteli, jako mezi světlem a temnotou.“
Sv. Augustin
z Hippa: „Judaismus je
od [doby] Krista zkažeností;
vskutku, Jidáš je obrazem židovského
národa: jejich chápání Písma je
tělesné; nesou vinu za smrt Spasitele, protože skrze své otce zavraždili
Krista. Židé Jej zadrželi; židé Jej uráželi; židé Jej spoutali; židé Jej
korunovali trním; bičovali Jej; zavěsili Jej na dřevo.“
Sv. Cyprián
z Kartága: „Nestačí ani, že Toho, který je v nebi,
nazýváme „Otcem“. Musíme k tomu jménu přidat „Náš Otec“. Toto jméno kárá a
odsuzuje židy, kteří Krista nejen nevěrně odmítli, ale také Jej krutě popravili,
Jeho, který jim byl ohlášen proroky a poslán prvně k jejich národu. Již
nemohou Boha nazývat svým Otcem, protože Pán je uvádí do rozpaků a odmítá je,
když říká: „vaším otcem je ďábel“ (Jan
8:44). Ó hříšný národe, ó lide
obtěžkaný vinou, plémě zlosynů, zločinné dítky, obrátili jste se zády
k Pánu a rozzlobili jste Jediného Svatého Izraele.“
Sv. Agobard: „Židé jsou zlořečení a pokrytí kletbou jako
pláštěm. Prokletí je proniklo jako voda v jejich střevech a tuk
v jejich kostech. Jsou prokletí
ve městě a prokletí na venkově, prokletí při svém příchodu a prokletí při svém
odchodu. Prokleté jsou plody jejich lůna, jejich země, jejich stáda; prokleté
jsou jejich sklepy, jejich sýpky, jejich obchody, jejich pokrm, i drobky
z jejich stolů!“
Papež sv.
Lev Veliký: „ Ó židé! Vaše bezbožnost posloužila naší spáse. Smrt Krista nás
osvobozuje; vás obviňuje. Vy samotní po
právu postrádáte to, co mělo být ztraceno všem.“
Papež Řehoř
IX.:
„Nařizujeme všem svým bratrům biskupům naprosto potlačovat rouhání židů ve
vašich diecézích, kostelech a komunitách, aby se neodvažovali zvednout své krky
ohnuté pod věčným otroctvím a hanobit Vykupitele.“
Papež Řehoř
IX., List německé hierarchii, 1233 AD: „Židé
nevděční za laskavosti a zapomnětliví ohledně výhod vracejí za laskavost urážku
a za dobrotu bezbožné pohrdání. Měli by
poznat jho trvalého zotročení kvůli své vině. Ujistěte se, aby se zrádní židé
nikdy v budoucnu nestali drzými, ale aby vždy veřejně trpěli hanbu za svůj
hřích v otrockém strachu.“
Papež
Inocenc III., List
francouzské hierarchii, 15. července 1205: „Ti, kteří ukřižovali Krista, by
měli být drženi v ustavičné podřízenosti.“
Papež
Inocenc III., Čtvrtý
lateránský koncil, 1215 AD: „Čím více je křesťanské náboženství chráněno od
lichvářských praktik, tím více
proradnost židů v těchto věcech vzrůstá, takže během krátkého času
vyčerpávají zdroje křesťanů. Protože si přejeme vidět, aby křesťané
v této věci nebyli krutě utlačováni židy, nařizujeme synodálním výnosem,
že pokud židé v budoucnu, nebo pod jakoukoliv záminkou, si budou vynucovat
od křesťanů tíživé a přemrštěné úroky, pak mají být odstraněni z kontaktu
s křesťany, dokud neučiní adekvátní náhradu za nepřiměřené břímě. Také od
křesťanů, bude-li to třeba, se bude vynucovat církevním odsudkem bez možnosti
dovolání, aby se zdrželi obchodu s nimi. Nařizujeme vladařům, aby kvůli
tomu nebyli vůči křesťanům odmítaví, ale spíše aby byli horliví v zamezování tak velikého útlaků ze strany židů.“
Papež
Inocenc III.: „Když jsou židé z lítosti připuštěni
v důvěrný styk s křesťany, splácejí svým hostitelům dle lidového
rčení po vzoru krysy skryté
v pytli, nebo hada na prsou, nebo jako žhavý cejch v něčích slabinách.“
Papež
Inocenc III., Etsi Iudaeos:
„Pro židy je vhodné, aby sloužili křesťanům, ale ne aby křesťané sloužili
židům. Naopak židé jakožto služebníci zavržení tím Spasitelem, jehož smrt
zlomyslně zosnovali, by se měli uznávat ve skutečnosti i ve víře sluhy těch,
jež Kristova smrt osvobodila, tak jako je to učinilo nevolníky.“
Papež
Klement VIII.: „Sama Bible
říká, že židé jsou prokletým národem.“
Papež sv.
Sylvestr I., První nicejský
koncil: „Co se týká zákazu lichvy a hanebného zisku ze strany kléru, a co
se týká zákazu konverzování nebo
stolování se židy: Žádný kněz nevydá peníze na úrok nebo nevezme
nespravedlivý výnos nebo se nebude
přátelit a družit s židy; ani si nikdo nevezme jídlo či pití se židy;
protože jestliže to bylo nařízeno svatými apoštoly, je pro věřící povinností
uposlechnout jejich příkazu; a synoda
exkomunikuje kohokoliv, kdo nevyhoví tomuto příkazu.“
Papež Evžen
IV.:
„Nařizujeme a přikazujeme, že od
nynějška a navždy nebudou křesťané jíst či pít se židy, ani je přijímat na
svátky, ani žít spolu s nimi, ani se s nimi koupat. [...] Nemohou žít
mezi křesťany, než v jisté ulici,
oddělené a odloučené od křesťanů, a mimo níž nemohou mít pod žádnou záminkou domy.“
Papež
Alexandr III., Ad Haec: „Náš způsob života a způsob života židů je
naprosto odlišný a židé snadno
svedou duše prostého lidu ke své pověře a nevíře, žije-li s nimi
takový lid v trvalém a úzkém styku.“
Bl.
Bernardin z Feltre: „Kanonické
právo zakazuje všechen styk s židy.“
Koncil
z Elvíry, kánon 50, Zákony
vztahující se na židy, 304 AD: „Vskutku, jestliže kdokoliv z kléru
stoloval s židy, má se zdržet Svatého přijímání, aby se napravil.“
Sv. Jan
Zlatoústý, Osm promluv proti židům: „Jak se křesťané odvažují mít i
nejnepatrnější styk s židy! Oni jsou vilní, chamtiví, hrabiví, proradní
lupiči: škůdci všehomíra! Vskutku celý den by nestačil na to, vypovědět o
všem jejich plenění, jejich lakotě, jejich klamání chudých, jejich kradení a
jejich šejdířství. Cožpak nejsou nenapravitelnými
vrahy, ničiteli, lidmi posedlými ďáblem? Židé jsou nečistí a bezbožní a jejich
synagoga je domem prostituce, doupětem bestií, místem hanby a posměchu, sídlem
ďábla, stejně jako duše žida. Ve skutečnosti židé uctívají ďábla; jejich obřady
jsou zločinecké a nepočestné; jejich náboženství je nemocí; jejich synagoga
shromážděním darebáků, doupětem zlodějů, jeskyní démonů, propastí věčného
zatracení! Proč jsou židé zvrhlí? Kvůli jejich otřesnému zavraždění Krista.
Tento vrcholný zločin spočívá v kořenu jejich ponížení a běd. Odmítnutí a
rozptýlení židů bylo učiněno hněvem Božím kvůli Jeho naprostému opuštění židů. A tak bude žid žít pod jhem otroctví
bez konce. Bůh nenávidí židy a o soudném
dnu řekne těm, kteří s nimi soucítí: „Odejděte ode Mne, protože jste měli
styky s Mými vrahy!“ Utečte tedy z jejich shromáždění, prchněte
z jejich domů a mějte jejich
synagogu v nenávisti a odporu.“
Sv. Jeroným: „Jestliže ji [synagogu] nazvete nevěstincem,
doupětem neřesti, útočištěm ďábla, Satanovou pevností, místem kazícím duši,
propastí každé myslitelné pohromy, nebo čímkoliv jiným, stále říkáte méně, než si zaslouží.“
Sv. Řehoř
z Nyssy: „Židé jsou
vrahy Pána, vrahy proroků, nepřáteli a nenávistníky Boha, odpůrci milosti,
nepřáteli víry svých otců, advokáty
ďábla, klubkem zmijí, pomlouvači, posměvači, lidmi ztemnělé mysli, kvasem farizejů, shromážděním démonů, hříšníky,
zlými lidmi, odpůrci dobra!“
Sv. Basil
Veliký, O modlitbě, Promluva IX: „Kdyby
někdo zabil syna nějakého člověka a pak podal své ruce ještě ušpiněné krví
postiženému otci a žádal jej o přátelství, cožpak by jej krev jeho syna
viditelná na ruce jeho vraha namísto toho nevyprovokovala ke spravedlivému
hněvu? A takové jsou modlitby židů, protože když natahují ruce v modlitbě,
pouze Bohu Otci připomínají jejich hřích vůči Jeho Synu. A při každém vztažení
rukou jen činí zřejmým, že jsou
poskvrněni krví Krista. Protože ti, kteří setrvávají ve své slepotě, dědí vinu
svých otců za prolití krve, protože oni křičeli: „Krev jeho na nás i na naše děti!“ (Matouš 27:25).“
Sv. Padre
Pio z Pietrelciny: „Židé jsou
nepřáteli Boha a nepřáteli našeho svatého náboženství.“
Sv. Alfons
Maria Liguori: „Ubozí židé! Přivolali
jste strašlivé prokletí na své hlavy; a toto prokletí, bídné plémě, na sobě
nesete do dnešního dne, a do konce časů budete snášet trest za tuto nevinnou
krev!“
Sv. Ambrož: „Synagoga je bezbožným domem, sbírkou
špatnosti, a sám Bůh ji proklel.“
Sv. Felix
z Toleda, O zatracení židů,
Toledský koncil, kánon 8: „Je známo, že židovský
lid je znečištěn špatností, rouhačstvím a prolitím krve Ježíše Krista tak, že
jejich špatnost nemá mezí.“
Sv.
Amfilochius: „Je možné, že se židé hledající jiného Krista budou
vysmívat naší moudrosti; protože o nich prorok správně řekl: „Jejich hroby jim
budou věčnými domy na věky věkův. Nyní se smějete, ale budete plakat; neboť
budou plakat až pohlédnou na toho, jehož probodli.“
Papež sv.
Pius V., Hebraeorum Gens, „Kromě lichvy, skrze níž židé všude vysáli majetek zbídačených křesťanů, jsou
spolupachateli zlodějů a lupičů.“
Papež
Benedikt XIV., 1751: „Kdyby kdokoliv žádal to, co je Apoštolským
stolcem zakázáno, aby židé přebývali ve stejném městě jako křesťané, ať si jen
přečte konstituce římských pontifiků, našich předchůdců, Mikuláše IV., Pavla
IV., sv. Pia V., Řehoře XIII. a Klementa VIII., které se nacházejí v Bullarium Romanum.“
Papež Řehoř
VII., List králi Alfonsi Kastilskému: „Nabádáme vás, abyste netoleroval, že židé
vládnou křesťanům a mají nad nimi moc. Protože dovolit, aby křesťané byli
podřízeni židům a byli vydáni jejich rozmarům, znamená utlačovat Církev Boží a
zlořečit Kristu samému.“
Zdroj: soukromý
archiv překladatele
Překlad: D.
Grof
