Komentář Eleison CDXLII – Kam, světe? (2016)
(442)
2. ledna 2016
KAM, SVĚTE?
Tak jsme
dosáhli nového roku bez toho, že by se Církev buď úplně zhroutila, nebo že by
svět spadl do své třetí světové války, obě pohromy se však značně přiblížily.
Na jaké jsme cestě? Jakou máme šanci vyhnout se pohromě?
Pokud jde o
svět, zvláště Sýrie je proměňována v sud se střelným prachem, kde se
střelný prach kupí pro větší a větší výbuch. Amerika a Rusko, každý se svými
spojenci, jsou připraveni bojovat pro některou ze dvou soupeřících vizí
budoucnosti světa: banksteři [složenina slov bankéři a gangsteři – pozn.
překl.], kteří v současnosti ovládají USA, chtějí unipolární svět, kde
jejich Nový světový řád (NWO) bude uplatňovat celosvětovou hegemonii; Rusové
naopak chtějí multipolární svět, kde si mohou zachovat svou národní nezávislost
a spravovat své vlastní zájmy. A kdo může vinit Rusy, jestliže chtějí NWO
zabránit, aby ovládnul svět? Doposud tváří v tvář podlému provokování
Západu jednali s velkou zdrženlivostí.
Ale jako vždy,
člověk plánuje, ale Bůh určuje. Jestliže lidé nepřestanou hřešit, pak ve chvíli
vybrané nikoliv jimi, ale jím, budou válečné běsy rozpoutány. Jako obvykle,
lidé budou vědět, proč začali válku, ale jenom Bůh ví, jak skončí. Rusové mají
některé pozoruhodné zbraně, takže Západ si v žádném případě není jistý
„vítězstvím“, zvláště pokud dostatek modliteb putuje od nás všech k nebi
za zasvěcení Ruska Neposkvrněnému Srdci Panny Marie, protože pak mohou Rusové
pro nás všechny dosáhnout přerušení pochodu světa k propasti. V každém
případě válka bude právě tak dlouhá a tak zničující, jak Bůh potřebuje pro svůj
záměr zachránit nikoliv civilizace (takzvané), ale duše. Poučí se duše? Pokud
ne, může Bůh dopustit, aby na sobě napáchaly ještě více spouště.
Pokud jde o
Církev, její vliv na světové události je rozhodující. Kdekoliv praví katoličtí
kněží administrují pravé svátosti, hasí ty hříchy, jež jsou příčinou války (List
Jakubův IV, 1). Co jsme ale viděli v roce 2015? Duchovní
v současnosti vládnoucí Církvi ukázali malé či žádné známky toho, že se
chtějí vrátit k pravé nauce Nového zákona od mylných principů Druhého
vatikánského koncilu, a zvláště papež František svým nevázaným uplatňováním
těchto principů, zdá se, není na nic tak soustředěný jako na zničení katolické
Církve. Dříve v 70. letech 20. století, když se koncilní dílo ničení zdálo
zdrcující, Bůh ve svém milosrdenství dal své Církvi arcibiskupa, který by pozvedl
novou generaci katolických kněží, aby vydávali svědectví pravé Víře a
v reálném životě ukazovali, že není přežitá, čímž působili jako brzda
tohoto ničení. Arcibiskup Lefebvre však zemřel v roce 1991 a jeho nástupci
v čele jeho Bratrstva brzy začali ztrácet jeho chápání nutnosti vzdorovat
modernímu světu s jeho zlým koncilem. Během roku 2015 jsme viděli jen jedno
znamení za druhým, že se Bratrstvo čím dál více přibližuje neomodernistickému
Římu.
Jsme nuceni
se ptát, chápou vůbec ještě tito nástupci, proč především arcibiskup založil
své Bratrstvo sv. Pia X.? Mají ještě nějaké tušení pravé Víry? Uvědomují si
svou závažnou odpovědnost vydávat svědectví této Víře a nenechat ji světu
zamlžit? Ať v roce 2016 usilovně přemýšlí, než bude příliš pozdě, dříve,
než Bratrstvo nakonec odsoudí samo sebe ztratit všechny své charakteristické
rysy tím, že se připojí ke koncilní apostazi, tím, že již nebude působit jako
trn v boku neomodernistů, a tím, že přestane zachovávat, to že pravá
Církev, která jediná má tajemství světového míru, Našeho Pána Ježíše Krista, není
„včera, dnes a navždy, ani liberální, ani modernistická“ (citát arcibiskupa
Lefebvra).
Kyrie
Eleison
Zdroj: The St. Marcel Initiative
Překlad: D. Grof
