„Nutné smíření“ (2012)
Poznámka: Otiskuji tuto recenzi, na krátkou knihu P. Michela Lelonga. Knížka obsahuje některá fakta podaná očima kněze koncilní Církve, týkající se sbližování FSSPX s Římem. Nahlíženo prizmatem toho, co píše, se slova generálního představeného FSSPX, že byl „Římem podveden“ čtou dnes poněkud jinak. Jak se zdá, sémě „nutného smíření“ bylo zasazeno již v roce 1997 a to s účastí některých kněží FSSPX a s vědomím a schválením biskupa Fellaye. Podotýkám, že knížka vyšla již v prosinci 2011. Autor recenze není uveden.
Právě jsem dočetl knihu otce Michela Lelonga „Pro nutné smíření“ publikovanou v prosinci 2011. Je to malá knížka o 159 stranách. Není příliš vzrušující, ale čte se rychle. Nastiňuje, co je „GREC“: (Group de Réflexion Entre Catholiques . Skupina pro rozjímání mezi katolíky.)
Tato knížka shrnuje práci vykonanou „GREC“ a je svým způsobem samochválou autora, který stál u vzniku této skupiny. Jejím účelem je pracovat na sjednocení FSSPX s koncilním Římem při uznání koncilu. Tato drobná knížka však neúmyslně objasňuje posuny ve vedení FSSPX a názorně ukazuje, jak je sjednocování s koncilním Římem schopno zkazit mnohé duše v FSSPX.
Tato fokusní skupina byla založena v roce 1997 s cílem integrovat FSSPX s modernistickým Římem tím, že jej přiměje přijmout Druhý vatikánský koncil. Iniciátory byli pan a paní Pérolovi (pan Pérol byl velvyslancem Francie v Římě) a otec Michel Lelong, autor této knihy a silný obhájce mezináboženského dialogu a koncilu. Záměr „GREC“ není neurčitý, je aktéry objasňován v celé knize: „Výklad Druhého vatikánského koncilu ve světle Tradice“ dle formulace, kterou podal Jan Pavel II arcibiskupu Lefebvrovi v roce 1978.
Otec Michel Lelong je přesvědčen o přínosu koncilu a zvláště o prospěchu „Nostra Aetate“; on, který je specialistou na dialog s muslimy. Myšlenkou velvyslance bylo vést „dialog“ s tradičně katolickým FSSPX stejným způsobem, jako je to praktikováno s jinými náboženstvími. Litoval, že FSSPX bylo [z toho] vyloučeno.
Otec Lorans, FSSPX, jeden ze čtyř zakladatelů „GREC“, je tiskovým mluvčím Francouzského distriktu FSSPX. Obdržel povolení od biskupa Fellaye vést dialog pro „nutné smíření“. Dává pozor na to, aby biskup Fellay držel krok s vývojem tohoto dialogu.
„Charta“ této skupiny byla definována panem Pérolem krátce před jeho smrtí: „vyložit Druhý vatikánský koncil ve světle Tradice“. Tomu Benedikt XVI. na své straně říká „hermeneutika kontinuity“, která je v protikladu k „hermeneutice rozkolu“. Arcibiskup Lefebvre také po dlouhé cestě nezdařených dohod s koncilní církví došel k zoufalému závěru, že existuje „hermeneutika rozkolu“ a protože viděl, že dohoda je nemožná, přistoupil v roce 1988 ke svěcení čtyř biskupů.
Skupina začala své aktivity v malých uskupeních kolem paní Pérolové a otce Michela Lelonga s otcem Emmanuelem du Chalardem FSSPX, „který nikdy nepřestal poskytovat „GREC“ podporu stejně diskrétní jako pozornou.“
„Dva další kněží rozhodně přispěli k vytvoření a životu naší skupiny pro diskuzi mezi katolíky. Jedním, Bůh dej odpočinutí jeho duši, byl dominikán otec Olivier de la Brosse, druhým byl otec Alain Lorans z Kněžského bratrtsva sv. Pia X. Já [otec Lelong] jsem je poznal v roce 1997 během jídla, na nějž nás pozvala paní Pérolová. Toho dne se zrodil GREC.“ (strana 24) Toto setkání se odehrálo v domě paní Pérolové.
Otec Olivier de la Brosse, který zemřel v roce 2009, byl tiskovým mluvčím Francouzské biskupské konference. Otec Alain Lorans, FSSPX, byl v té době tiskovým mluvčím Francouzského distriktu FSSPX. Posledně zmíněný získal od biskupa Fellaye dovolení, aby v rámci této skupiny vedl dialog „pro nutné smíření“.
Tímto tedy máme čtyři zakladatele „GREC“: paní Pérolová, otec Michel Lelong, otec Alain Lorans FSSXP, otec de la Brosse OP. V měsících, které následovaly, si tito úvodní protagonisté získali stoupence ve svých vlastních společenstvích. Brzy se pořádaly konference, ale bez zvuku fanfár. Bylo nutné, aby vše zůstalo utajené.
„Když se v přátelství setkáváme,“ píše otec Michel Lelong, „často myslím na Gilberta Pérola, který když se aktivně účastnil křesťansko-muslimského dialogu, měl ideu tohoto dialogu mezi katolíky.“ (str. 27)
Následující apoštolský nuncius a rozličné jiné osobnosti koncilní církve tuto skupinu podporovaly. Tito lidé pravidelně informovali papeže o tom, jak se dialog vyvíjí. Představený Francouzského distriktu Bratrstva sv. Petra otec Ribeton přišel, aby se přidal k této skupině a o něco později také představený Institutu Krista Krále atd...
Když zestručňujeme to, co již je souhrnem, měli bychom si povšimnout, že iniciativa pro snětí „exkomunikací“ ze čtyř biskupů FSSPX jde zpátky ke „GREC“. Bylo požadováno již pro jubilejní rok 2000! V každém případě toto otec Lelong otevřeně tvrdí ve své knize s mnoha citacemi z výměny dopisů mezi touto skupinou, římskými autoritami a představeným FSSPX. Když se nám říká, že toto [snětí exkomunikací] bylo jedním z bodů v „itineráři“ navrženém FSSPX, není to zcela pravda, protože iniciativa prvně vzešla od „GREC“.
Do nekonečna je používáno vyjádření „plné společenství“:
„Pokud jde o mě, jsem padesát let knězem a zasvětil jsem svůj duchovní úřad vztahům mezi Církví a muslimy, hluboce lpím na učení Druhého vatikánského koncilu a snažím se zvýšit povědomí a pochopení u těch bratrů katolíků, kteří následovali arcibiskupa Lefebvra a jeho nástupce.“ (otec Lelong, str. 42)
Toto poselství je jasné a proto by biskup Fellay neměl hrát „omdlévající slečnu“ a tvrdit v roce 2012, že náhle objevil v dopise od papeže, že se od FSSPX očekávalo uznat Druhý vatikánský koncil! V rámci „GREC“ to bylo jasné od počátku rozhovorů!
6. ledna 2004 poslal otec de la Brosse dopis kardinálu Castrillonu Hoyosovi (Komise Ecclesia Dei), aby mu podal zprávu o konferenci „Tradice a Modernita“ organizovanou ze strany „GREC“ 22. listopadu 2003 v Paříži:
„Monsignore Philippe Breton, který byl na naší žádost jmenován biskupem Ricardem prezidentem Francouzské biskupské konference, navštívil jako „biskup poradce“ setkání a vedl úvodní modlitbu. Otec Lorans z FSSPX vedl závěrečnou modlitbu.
(...)
„Samotný účel konference se zdá všem jasný: francouzští katolíci různého a dokonce i protikladného vnímání svobodně souhlasili věnovat se dialogu, který předem neznamená úplné smíření – to je oblast vyhrazená kompetentním autoritám – ale otevírá pro partnery v dialogu možnost, až ten den nastane, mít před sebou partnery schopné pochopení a vzájemného respektu.
(...)
„Počet účastníků byl 40 lidí, z nichž všichni byli pozváni jednotlivými členy skupiny. (...) Na výslovnou žádost biskupa Ricarda byla zachována velká diskrétnost, což korespondovalo s našimi vlastními úmysly. V místnosti nebyl přítomen žádný profesionální novinář. Žádné informace nebo komentáře nebyly v následujících dnech puštěny do katolického nebo světského tisku.“ (str. 45-46)
„A s podporou apoštolského nuncia a také díky úsilí otce la Brosse a otce Bartheho, byl kardinál Ratzinger, tehdejší prefekt Kongregace pro nauku víry, průběžně informován o našich aktivitách.
„Volba Benedikta XVI. byla přivítána (...) s velkou nadějí. Skutečně víme, jak se chtěl nový papež v prvních měsících svého pontifikátu setkat s biskupem Fellayem a učinil prohlášení a vydal rozhodnutí, která jasně manifestují jeho přání obnovit jednotu Církve hermeneutikou „kontinuity“ a nikoliv „rozkolu“, pokud jde o učení Druhého vatikánského koncilu.“ (strana 48-49)
Po vydání Motu Propria v roce 2007 adresovali vůdci „GREC“ papeži dopis, v němž znovu požadovali snětí exkomunikací.
Od strany 55 dále následuje historie aktivit „GREC“ a osobností různého směřování, které měly být v tomto procesu zapojeny. „GREC“ se po setkání papeže a biskupa Fellaye v roce 2005 dále rozrůstá. Poznamenáváme, že FSSPX mezi jinými reprezentují: otec Gregoire Célier – velmi současný a aktivní, Jacques-Régis du Cray (producent posledního filmu o arcibiskupu Lefebvrovi) a ještě dříve Marie-Alix Doutrebente atd.
Od této chvíle rozhovory zdůrazňují „věroučné a spirituální sblížení“ mezi oběma stranami:
„Na 10. června 2010 bylo svoláno setkání „GREC“, aby ukázalo podporu papeži po zvlášť nečestné mediální kampani. Přítomni byli otec Mathieu Rouge, rektor baziliky Svaté Klotyldy v Paříži (...) a otec Lorans, zodpovědný za komunikaci v FSSPX. Onoho večera jsme díky prezentacím dvou mluvčích a následné diskuzi cítili, jak moc se očekává a jak mnoho se doufá ve smíření mezi katolíky, kolem papeže a díky němu. „Tomu lze přičíst, že během akademického roku 2010-2011 byla setkání „GREC“ zasvěcena Druhému vatikánskému koncilu, arcibiskupu Lefebvrovi a Motu Proprio „Summorum Pontificum“ za účasti historiků a teologů, kteří měli odlišné názory.“ (str. 69)
„V době psaní těchto řádků lze doufat, že tato setkání povedou bezodkladně k dohodě. To však od FSSPX vyžaduje pochopení toho, že jestliže má hodně co nabídnout římské Církvi, má také hodně co přijmout. Musí proto přestat odmítat Druhý vatikánský koncil jako celek a přijmout jeho hlavní směřování a vykládat jej tak, jak to dnes navrhuje Svatý Otec.“ (otec Michel Lelong, str. 85)
Sledujte svědectví různých aktérů v „GREC“ včetně (za FSSPX) otce Loranse, Marie-Alix Doutrebenteho, Jacquese-Régise du Craye...
Velmi významné místo je poskytnuto otci Paulu Aulagnierovi, který začal vést dialog s koncilními osobnostmi (zvláště s opatem z Randol Domem Lesquenem) dokonce ještě před založením „GREC“ a to v době, kdy byl představeným Francouzského distriktu. V této roli pokračoval, i když se stal členem Institutu Dobrého Pastýře. Je stále velmi aktivní v podpoře sjednocení s Římem; on, který již „těžil“ z místa v koncilní struktuře.
„Již v roce 1992, kdy jsem byl představeným Francouzského distriktu FSSPX, jsem byl šťastný, že jsem si vytvořil nové kontakty s uznanými církevními autoritami. „Když jsem jednoho dne míjel Randol (...) opat Dom Lesquen hovořil před klášterem s nějakým mladým mužem. Protože jsem věděl o roli, kterou hrál s Domem Gérardem během jeho smíření s Římem 10. července 1988, oslovil jsem jej a pohovořil s ním (...) o smíření s Římem, o uvedení FSSPX do normálního stavu s Římem (...)“ (otec Aulagnier, str. 104)
Pro pochopení sjednocovacího procesu postačuje znát podzemní dílo této privilegované skupiny, jejíž členové jsou výlučně kooptováni... Tato kniha publikovaná teprve v prosinci 2011 je pro nás velmi důležitá, aby nám ukázala, co je v budoucnu důležité NEČINIT: žádné věroučné rozhovory na žádné úrovni, dokud se Řím neobrátí. To je věc, kterou nám arcibiskup Lefebvre zanechal a která se prosazovala až do sjednocování, ke kterému těsně nedošlo v červnu 2012: „Žádná kanonická shoda bez věroučné shody.“
Podřízení neformují nadřízené a FSSPX by se po kanonické shodě dostalo pod autoritu papeže a modernistických koncilních kongregací. Pravda nemůže snést žádný kompromis s omylem a proces započatý „GREC“ není ničím jiným než hledáním kompromisu.
Otec Ludovic Barrielle (arcibiskupem vysoce ctěný) v roce 1982 prohlásil:
„Toto píšu jako poučení pro všechny. V den, kdy FSSPX opustí ducha a pravidla svého zakladatele, bude ztraceno. Kromě toho všichni naši bratři, kteří by v budoucnu soudili a zavrhovali Zakladatele a jeho zásady, nebudou váhat odvrhnout z Bratrstva tradiční učení Církve a mši ustanovenou Naším Pánem Ježíšem Kristem“.
Překlad: D. Grof
