pátek 28. prosince 2012

Arcibiskup hovoří – Austrálie (1986)

Arcibiskup hovoří – Austrálie (1986)
Rozhovor s arcibiskupem Lefebvrem z ledna 1986.
Jeho Milost poskytla tento rozhovor Donu McLeanovi, vydavateli australské publikace Catholic. Je v něm mnohé pro naše povzbuzení. Arcibiskup Lefebvre čelí obtížným rozhodnutím v blízké budoucnosti, na některá z nich zde nepřímo poukazuje a v této těžké době musí být podpořen našimi modlitbami. Naše díky patří panu McLeanovi za dovolení přetisknout tento rozhovor pro naše čtenáře.
Otázka: Můžete nám říci něco o vaší návštěvě Kolumbie tak brzy po zemětřesení?
Arcibiskup: Dozvěděli jsme se o neštěstí, když jsme byli v Západní Indii. Všichni v Kolumbii byli velmi šokovaní, když se dozvěděli o městě s 20 tisíci obyvateli, které zmizelo [ze zemského povrchu]. Byl zde velký neklid, že sopka může znovu vybuchnout. Co se týká Církve, zdá se, že nejen v Kolumbii, ale také v celé Jižní Americe, bude mít katolická tradice lepší budoucnost mezi obyčejnými lidmi, než mezi intelektuální elitou, která chápe princip současné reformy v Církvi. Kněží čím dál více opouštějí lidi a jejich duchovní potřeby a lidé se obracejí na kněze, kteří jim poskytnou svátosti a modlitby, jak je vždy znali a žádali.
Ot.: Právě jste poprvé uděloval svátost kněžství v semináři Bratrstva v La Reja v Argentině. To znamená osm nových kněží pro Bratrstvo. A byl přítomen biskup de Castro Mayer?
Abp: Přítomnost biskupa de Castro Mayera byla pro Bratrstvo velmi velkou událostí. Bylo to poprvé, kdy jsem v jednom z našich čtyř seminářů asistoval při svěceních, která udílel jiný biskup. Byla to velká radost pro všechny a velké zadostiučinění pro biskupa de Castro Mayera.
Ot.: Světí ještě kněze pro diecézi Campos a jiná místa?
Abp: Jeho Excelence, biskup de Castro Mayer uděloval tonzuru a nižší svěcení jistému počtu seminaristů v semináři v La Reja. Tento den, 1. prosinec 1985, byl památným dnem semináře.
Nevím, zda bude světit jiné seminaristy na jiných místech.
Ot.: Existují pouze dva biskupové, kteří vystupují proti modernismu. Existují nějací další, kteří vás podporují?
Abp: Mnozí jiní biskupové, mezi nimi ti, kteří byli jmenováni před Druhým vatikánským koncilem, jsou v srdci s námi, ale neodvažují se to vyjádřit veřejně.
Ot.: Seminář právě dokončil rozsáhlý program výstavby. Jaký byl váš dojem z něj ve srovnání s jinými třemi semináři Bratrstva?
Abp: Seminář v La Reja má velkou výhodu, že je vystavěn podle úplného plánu. Neexistovaly zde žádné budovy, a proto jsme mohli seminář vystavět přesně tak, jak jsme chtěli. Je pro formování seminaristů a pro rozvoj jejich zbožnosti a duchovní cvičení velice vhodný.
Ot.: Slyšeli jsme, že jste letos vysvětil více kněží než jakýkoliv jiný biskup. Je to tak?
Abp: Minulý rok jsem vysvětil 39 kněží. To je největší počet, který jsem kdy v daném roce vysvětil. Napříště tedy průměrný počet bude okolo 40 ročně. Nevím, zda letos vysvětím více kněží, než jakýkoliv jiný biskup.
Ot.: Světíte kněze i pro jiná společenství?
Abp: Ano, pro společenství, která by v normální době byla uznána ze strany diecéze a Svatého stolce.
Ot.: Měl jste v semináři možnost radit se s biskupem de Castro Mayerem?
Abp: Zajisté. Strávili jsme spolu několik dní a tak jsme mohli pohovořit o stavu Církve dnes. Mohli jsme pohovořit o rozličných problémech, které se rozvinuly a budou se po synodu rozvíjet.
Ot.: Hovořili jste o prohlášení biskupů zaslaném do Říma po vaší poslední návštěvě Jižní Ameriky v listopadu 1983?
Abp: Spíše než o prohlášení z roku 1983 jsme hovořili o nedávném dopisu, který jsme poslali papeži. Tento dopis je vážným varováním papeži a další výzvou k jeho návratu k Tradici a k tomu, aby přestal šířit omyly Druhého vatikánského koncilu.
Ot.: Byla na tento dopis nebo na prohlášení nějaká reakce?
Abp: Ještě ne.
Ot.: Loni v květnu jste v Kanadě hovořil o „zatvrzelosti v omylu“. Mohl byste rozvinout, co tím míníte?
Abp: Právě kvůli této zatvrzelosti jsme poslali papeži náš poslední dopis. Bude-li nadále prosazovat reformy v Církvi, které se stávají stále vážnějšími, pak jej lze jistě popsat jako zatvrzelého. Brzy asi s biskupem de Castro Mayerem vytvoříme další dokument, který popíše závažnost této situace.
Ot.: Měl jste potíže s papežem Pavlem VI. Máte stejné potíže s papežem Janem Pavlem II.?
Abp: Papež Pavel VI. a papež Jan Pavel II. jsou oba liberálové a modernisté příznivě naklonění koncilní revoluci. Máme tytéž důvody nedůvěřovat Janu Pavlu II jako Pavlu VI. V praxi přijali všechny důsledky mylných principů, které lze vyjádřit takto: „Všechna náboženství jsou prostředkem spásy.“ Církev proto již není jedinečným prostředkem spásy. To znamená nastolit revoluci v Církvi a Církví. Tuto změnu a tuto revoluci odmítáme.
Ot.: Řekl jste v rozhovoru v Paříži v roce 1983, že papež jan Pavel II. je papežem, který nekoná svou povinnost a zvláště jste poukázal na to, že neodsoudil komunismus. Sdílíte stále tento postoj?
Abp: V důsledku podstatné změny principu je logické, že papež Jan Pavel II. veřejně neodsuzuje komunismus, který je formou ateistického přesvědčení.
Ot.: Ve stejném rozhovoru z roku 1983 jste nevyloučil možnost vysvětit biskupa. Řekl jste ale, že „by to bylo za okolností žalostnějších, než jsou dnešní“. Okomentoval byste to?
Abp: I dnes sdílím tentýž postoj, okolnosti se však během posledních šesti měsíců staly mnohem vážnějšími.
Ot.: Kardinál Ratzinger nedávno řekl: „Nevidím žádnou budoucnost pro postoj, který z principu tvrdošíjně odmítá Druhý vatikánský koncil.“ Máte k tomu komentář?
Abp: Já bych se stejně tak zeptal kardinála Ratzingera, jestli vidí budoucnost v současné progresivistické politice v Církvi. Nejen, že v ní není žádná budoucnost, ale dle jeho knihy The Ratzinger Report, by se zdálo, že to bude naprostá zkáza. To však není případ Bratrstva sv. Pia X.
Ot.: Na straně 21 ve své knize (v anglickém vydání) kardinál Ratzinger říká: „Zcela zřejmě se musí udělat vše, co je možné, aby se hnutí arcibiskupa Lefebvra zabránilo vyvolat schizma podobnému, jaké by mohlo nastat, pokud by se Msgr. Lefebvre rozhodnul vysvětit biskupa, což díky Bohu v naději na smíření zatím neudělal.“ Mohl byste komentovat toto prohlášení?
Abp: To jsou skutečně slova kardinála Ratzingera. Ve svém posledním dopise jsme papeže varovali, že bychom asi vysvětili biskupa, jestliže šíření omylu bude pokračovat jako doposud a reforma bude pokračovat stejným způsobem.
Ot.: Řím se dnes zdá být ovládán modernisty. Máte tam nějaké skutečné přátele?
Abp: Ti, kteří mohou být našimi přáteli a kteří uznávají škody, které modernismus Církvi způsobil, nemají odvahu to potvrdit a tak je možné říci, že takřka celý Řím je okupován modernisty. Vše, co se zde udělalo, se udělalo podle modernistických zásad.
Ot.: Profesor van der Ploeg ve svém článku v holandském časopise Katholiecke Stemmen z října 1985, když hovoří o P. Hansi Küngovi, odsuzuje skutečnost, že: „Küng není suspendován ve své kněžské činnosti, jako například arcibiskup Lefebvre, který lne k Víře, kterou Církve vždy vyznávala.“ Okomentoval byste to?
Abp: Případ Hanse Künga je pouze jednotlivou událostí. Měly by být suspendovány celé biskupské konference, pokud nevezmou zpět své texty. Například poslední dokument vydaný německou biskupskou konferencí již nečiní jasný rozdíl mezi katolíky a protestanty ve smíšených manželstvích.
Ot.: Vyjádřil byste se k dnešní Církvi ve Francii?
Abp: Velká většina biskupů ve Francii jsou odpadlíci a opustili katolickou Víru, aby se stali modernisty. Jejich nový katechismus je toho důkazem.
Přesto však ve Francii existuje mimořádný odpor ze strany mnoha kněží, věřících a velmi mnoha mladých katolíků. To je velkou nadějí. Katolická Církev přežívá a organizuje se proti pronásledování koncilní revoluce.
Ot.: Je zde nyní pět členek Sester sv. Pia X. z Austrálie, včetně sestry Marie Michaeli, která se připojila brzy po vaší první návštěvě Austrálie v roce 1972. Můžete nám říci, kdy by mohl být položen základ organizace těchto Sester zde?
Abp: Toto rozhodnutí závisí na Matce představené Sester, ale jsem si jistý, že má v úmyslu založit zde komunitu vcelku brzy.
Ot.: Co říkáte lidem, kteří tvrdí, že Bratrstvo sv. Pia X. vymře?
Abp: Bůh je Pánem všech věcí a může učinit, že by Bratrstvo přestalo existovat. Protože však nemůže přestat existovat Církev, jsme pak důležitým prvkem v kontinuitě Církve. Myslím, že nás Prozřetelnost bude dále podporovat, jak činila do současnosti.
Ot.: Loni v listopadu, Vaše Milosti, přivítal arcibiskup z Melbourne Sir Francis Little Dr. Roberta Runcieho, hlavu anglikánské církve v Anglii, jako bratra biskupa v katedrále Sv. Patrika zde v Melbourne. Můžete našim čtenářům vysvětlit, proč to bylo špatně?
Abp: Všechny tyto ceremoniály, ať již je koná papež, nebo jiní biskupové, vedou k náboženskému indiferentismu. Jinak řečeno, působí dojmem, že všechna náboženství jsou dobrá a že neexistuje žádný rozdíl mezi katolickou Církví a jinými náboženstvími. Zásadní rozdíl mezi pravým a mylným náboženstvím je proto ztracen, s tím výsledkem, že se hereze šíří po celém světě. Touto herezí je, že katolická Církev již není jedinou pravou Církví založenou Ježíšem Kristem.
Ot.: Papež Jan Pavel II. nedávno jmenoval dvacet dva nových kardinálů. Byli mezi nimi i čtyři Australané. Zastáváme názor, že toho žádný z nich nebyl hoden. Mohl byste to okomentovat?
Abp: Vezmeme-li v potaz, že mnozí noví kardinálové nejsou tohoto názvu hodni, další z Austrálie to už jen navyšují. Výběr kardinálů se až na pár řídkých výjimek nyní v podstatě provádí na základě jejich úplného přilnutí ke koncilní revoluci.
Ot.: Máte nějaké poselství pro australské biskupy?
Abp: Biskupové, co jste učinili se svými diecézemi, se svými semináři a svými kláštery, se svými školami a se svou Vírou? Před vámi jsou ruiny a vy setrváváte v ničení svého svatého náboženství.
Přemítejte nad tím, že brzy budete muset skládat účty ze svého vládnutí.
Redde rationem villicationis tuae,“ říká Náš Pán. Vraťte se k Církvi, jaká byla před koncilem, a vše bude znovu vzkvétat.
Vaše Milosti, co nejupřímněji vám děkuji. Kéž je zbytek vaší návštěvy prospěšný a kéž vám naše Neposkvrněná Matka zaručí bezpečný návrat do Švýcarska.
Překlad: D. Grof