Rozhovor s P. Gaudronem, FSSPX (2012)
13. 7. 2012
Diskuze o kontroverzních výrocích biskupa Gerharda Ludwiga Müllera týkajících se Panenství Panny Marie přitahují pozornost stále více. Mnohé internetové portály přinášejí příspěvky, které jsou pro nebo proti těmto výrokům.
Výměna začala zveřejněním tiskového prohlášení FSSPX v tiskové agentuře DAPD ke jmenování biskupa Müllera. (Článek o arcibiskupu Müllerovi na blogu REX! zde, včetně jeho výroků.)
Web pius.info ověřoval u dogmatického teologa P. Gaudrona, FSSPX, zda stále obhajuje svou kritiku výroků biskupa Müllera.
pius.info: Otče Gaudrone, v několika reakcích na vaše komentáře byl bp. Müller obhajován s tím, že kritizované výroky (bp. Müllera) byly vytrženy z kontextu. To je například názor Msgr. Buxe, který je členem Kongregace pro nauku víry. Co byste k tomu řekl?
P. Gaudron: Zde se jedná o prostou výmluvu, jak si může ověřit kdokoliv, kdo si přečte tyto výroky v jejich kontextu. Citoval jsem všechny výroky tak, aby se daly snadno ověřit. Obhájci bp. Müllera patrně nejsou schopni jej citovat a správně ukázat problém.
pius.info: Někteří vám také odpověděli, že Dogmatika Ludwiga Otta, který není považován za modernistu, popisuje, že specifické detaily týkající se fyziologického aspektu Panenství nejsou součástí víry Církve.
P. Gaudron: Ottova Dogmatika však vysvětluje, že Panna Maria porodila Ježíše bez jakéhokoliv tělesného utrpení a zachovala si svou panenskou integritu. Prezentuje také analogie církevních Otců jako je vyjití Krista ze zapečetěného hrobu a pronikání světla skrze sklo.
Jediná pravdivá věc [v inkriminovaných výrocích bp. Müllera] je, že Církev neurčila přesné detaily toho, jaký je rozdíl mezi narozením Krista a jiných lidských bytostí, jako například, zda došlo k otevření porodních cest nebo ne apod. Bezbolestnost porodu a stejně tak i neporušenost hymenu však byly veřejně proklamovány vždy.
Zdá se, že jedním z prvních, kdo chtěl ve své knize z roku 1952 Dogma und Biologie der heiligen Familie (Dogma a biologie Svaté rodiny) popírat fyziologické zvláštnosti, byl A. Mitterer. Ott se nejprve na tuto knihou [ve své výše zmíněné Dogmatice] odvolával, ale v pozdějších vydáních tento odkaz zmizel. Člověk by si myslel, že to má souvislost s Monitem Svatého officia (z roku 1960), které však bohužel nebylo nikdy publikováno. Bylo pouze zasláno mnoha biskupům a řádovým představeným. Toto Monitum odsuzuje několik knih, které se v době nedávno předtím objevily, týkají se panenství při porodu a jsou v přímém rozporu s katolickou naukou. Monitum zakazuje budoucí publikování takovýchto pojednání.
pius.info: Není ale panenství před porodem, čímž se myslí početí Krista z Ducha Svatého, mnohem důležitější? To biskup Müller nepopírá.
P. Gaudron: Nepochybně. Ale zaprvé to byl biskup Müller sám, kdo nedávno řekl, že kdokoliv, kdo chce být katolíkem, musí přijímat celou nauku Církve a neměl by si vybírat [co se mu líbí]. Zadruhé ti, kteří popírají panenské početí, často argumentují právě jako biskup Müller: panenství se netýká biologických skutečností, ale toho, že se Maria plně dala Bohu. Například jeden přednášející na univerzitě mi jednou řekl, že Maria byla samozřejmě panna, ale člověk se musí zamyslet nad tím, co toto panenství vlastně znamená! Tito lidé prohlašují, že Maria je panna, přičemž ale zároveň zastávají názor, že Ježíše obdržela od Josefa. Popírání panenství při porodu se mi zdá být prvním pokusem uvolnit toto dogma, který jen připravuje mnohem vážnější uvolnění.
pius.info: Co byste řekl o vyjádření Msgr. Buxe, že vysvětlení biskupa Müllera týkající se Eucharistie se jen chtělo vyvarovat jistého „kafarnaismu“? (Jde o narážku na Jn 6, kdy Ježíš v Kafarnaum mluví o chlebě živém a není pochopen. – pozn. překl.)
P. Gaudron: Také v této reakci můžeme vidět jen výmluvu. Biskup Müller ve skutečnosti mluví o transsubstanciaci, ale jeho vysvětlení se pohybují v rámci teorií transfinalizace a transsignifikace, tj. teorií, které papež Pavel VI. odmítnul jako nedostatečné ve své encyklice Mysterium fidei z 3. září 1965, jíž zmiňuje Msgr. Bux.
Totéž se dá říci o vztahu protestantů k Církvi. Nikdo nepopírá, že platný křest vytváří jisté nasměrování k Církvi a že by měl být člověk přátelský ke křesťanům, kteří jsou odděleni od Církve. Že by však byli plně začleněni do Církve, to neříká dokonce ani nový Kodex kanonického práva.
pius.info: Nepokládáte tedy vaše hodnocení za vyvrácené?
P. Gaudron: Celý proces se mi zdá být příznačný pro náš vztah k Vatikánu. My předložíme problém a odpovědí nám jsou výmluvy nebo výzvy k poslušnosti.
Bratrstvo [sv. Pia X.] říká, že je problémem, pokud prefekt Kongregace pro nauku víry obhajuje tvrzení, která protiřečí nauce Církve. Předložili jsme jej věcným způsobem a nemluvili jsme o „heretikovi“ nebo „herezi“, jak to prezentují některá média. Reakcí nám je, že bychom měli věřit v papeže, protože biskup, kterého nominoval papež, by nikdy nemohl učit cokoliv mylného.
Stejné je to s koncilem. My říkáme, že u něj existují některé problémy, protože některé pasáže koncilu jasně protiřečí předešlému Magisteriu Církve. Zde také vždy dostáváme odpověď, že nemůže existovat žádný rozpor, takže zde žádný není. Do jisté míry to skutečně jde proti vší logice.
Zdroj: pius.info
Překlad: D. Grof
