Otevřený dopis představenému Francouzského distriktu FSSPX ohledně platnosti nových svěcení (2023)
Poznámka REX!: Webové stránky českého FSSPX přinesly v posledním Informačním letáku Kněžského bratrstva sv. Pia X. č. 202 (leden-únor 2025) „Rozhovor s Jeho Excelencí biskupem Tissierem de Mallerais pro časopis The Remnant z 21. dubna 2006“. V něm se nachází také pasáž, kterou reprodukujeme níže:
Publikování tohoto rozhovoru se zmíněnou pasáží právě nyní je velmi udivující a nelze se ubránit dojmu, že jde o dodatečnou snahu obhájit působení dubiózního (a mezitím zesnulého) biskupa Huondera v rámci FSSPX a celkovou liberalizaci postojů FSSPX v posledních více než 10 letech. Huonder byl na kněze i biskupa svěcen v novém ritu, a především ho světil biskup, který už byl sám na biskupa vysvěcen v problematickém novém ritu. Jestliže pak pochybný biskup Huonder světil svaté oleje, jsou i tyto oleje pochybné. Jsou-li tyto oleje následně použity při svěcení kněží FSSPX a při biřmování, existuje opodstatněná pochybnost i ohledně platnosti těchto svátosti.
Ačkoliv arcibiskup Lefebvre, biskup Tissier a celé FSSPX v průběhu času nezastávali vždy konzistentní postoje v této složité problematice, nejpozději od biskupských svěcení v roce 1988 zaujal arcibiskup Lefebvre jednoznačný, nekompromisní a neměnný postoj až do své smrti. Všechno koncilní bylo považováno přinejmenším za pochybné, ne-li přímo neplatné, a arcibiskup se držel striktně tutioristické pozice.
Přes všechnu snahu prezentovat své postoje jako konzistentní s tím, co v souladu s katolickou naukou učil arcibiskup Lefebvre, je nezaujatému a poučenému pozorovateli jasné, že FSSPX prochází dlouhodobou „huonderizací“a relativizací, a je smutné vidět FSSPX měnit své postoje podle momentální potřeby. Naštěstí je v souladu s církevním právem možné v případě nejistoty ohledně platnosti některé udělené svátosti požádat nezpochybnitelně tradičního biskupa o jejich podmínečné udělení pro případ, že byly skutečně neplatné.
Níže publikovaný otevřený dopis bývalého kněze FSSPX P. Pinauda svému dřívějšímu představenému poukazuje na některé aspekty tohoto problému, mimo jiné také na rozdílný přístup v případě koncilního biskupa Laza kdysi a biskupa Huondera nedávno. Dopis také ukazuje rozdílnost postojů biskupa Tissiera v různém čase.
***
Otevřený dopis P. Benoîtovi de Jorna, představenému Francouzského distriktu FSSPX
13. dubna 2023, svátek sv. Hermenegilda
Důstojný pane,
ve francouzském semináři ve Flavigny, kde jsem před více než třiceti lety tři roky studoval, naplňovalo vaše jasné, přesné a bystré vyučování bez dvojznačností a ústupků mé lehkomyslné mládí nadšením.
Vy jste vedl mé kroky při objevování antiliberální školy a já vám nikdy nebudu moct dostatečně poděkovat za to, že jsem se vaším prostřednictvím, skromně řečeno, důvěrně seznámil s díly biskupa z Poitiers a několika dalších...
Vděčím vám také za jmenování do Pays Basque, kde jsem strávil patnáct velmi užitečných let jako kněz.
Tento dopis se může zdát neuctivý. Nic takového však nemám v úmyslu. Před několika lety jste si dovolil zdrženlivě tvrdit, že můj postoj není motivován věroučnými důvody. Vyčítal jsem vám to, protože to prostě nebyla pravda.
Dnešní dopis, pokud máte pochybnosti, je inspirován výhradně věroučnými motivy. Je otevřený a proto umožňuje, aby se s ním seznámili druzí.
Už nějakou dobu mi někteří spolubratři říkají, nebo mě chtějí přinutit říct: „Odešel jsi příliš rychle. Je pravda, že v letech 2012–2013 byla situace [v FSSPX] kritická, ale zlepšila se. Žádná dohoda [s Římem] nebyla podepsána a už se o ní nejedná.“
Protože ještě nenadešel čas mých pamětí, nebudu dnes nic říkat o osudu, který mi byl v těchto letech vyhrazen.
Jsou však ta slova pravdivá?
Nezapomnělo se na důležité novoty, jako je například jurisdikce koncilního ordináře vnucená v roce 2017 kněžím FSSPX pro uzavírání manželství? Říká se, že jste prohlásil, že tato jurisdikce není nic než cár papíru, viděl jsem však, že vaše slova nejsou v souladu s vašimi činy.
Nezapomnělo se na to, že rozhřešení udělovaná v FSSPX také podléhají režimu téže koncilní jurisdikce?
Arcibiskup Lefebvre po svém podpisu (protokolu o dohodě s Římem) 5. května 1988 uznal, že zašel příliš daleko [a podpis odvolal]. Když však čteme nejnovější knihu biskupa Fellayho Z lásky k Církvi vydanou v roce 2019, zdá se, že lituje jediné věci: že v roce 2012 neuzavřel dohodu [s neomodernistickým Římem].
To, co v minulosti vyvolávalo velký povyk, v posledních letech pokračuje tišeji. Pouze ti, kteří své sny považují za realitu, mohou říct, že se situace zlepšila. Spíše se mi zdá, že FSSPX neustále upadá.
Nový krok byl učiněn na Zelený čtvrtek 6. dubna 2023 při příležitosti obřadu svěcení svatých olejů v německém semináři FSSPX, které vykonal biskup Huonder, vysvěcený na kněze a biskupa v novém ritu. To je něco, co nelze opomenout. Pokud se někomu mohly zdát věroučné diskuze abstraktní a nepříliš přístupné, není svěcení olejů „šokující realitou“?
Trocha historie.
To, že se koncilní biskup připojí k FSSPX, není novinkou. V úvodníku časopisu Fideliter č. 113 ze září-října 1996, str. 3, jste svým čtenářům vylíčili „ohromnou radost“ z toho, že jste při svěceních 27. června v Écône přivítali biskupa Salvadora Laza: „27. června jsme v Écône s velkou radostí přivítali biskupa Salvadora Laza, emeritního biskupa z filipínského San Fernanda de la Union. Na konci svého Otevřeného dopisu bezradným katolíkům arcibiskup Lefebvre napsal: »I když dnes mlčí, dostane ten či onen biskup od Ducha Svatého odvahu postavit se. Biskup Lazo je prvním a nebude posledním, kdo se přidal k boji za Tradici. A i když jeden biskup není celá Církev, stejně jako jedna vlaštovka nedělá jaro, ukazuje tento příchod, že náš boj začíná pronikat i do nejvyšších sfér Církve.«“
Postoj biskupa Laza byl skutečně jednoznačný. Jeho Deklarace víry z 21. května 1998 adresovaná Janu Pavlu II. a jeho Otevřený dopis kardinálu Sinovi ze 17. května téhož roku jsou toho důkazem. V těchto dvou veřejných intervencích vyznal katolickou Víru a odsoudil moderní omyly. Jeho obrácení bylo zřejmé, ale nevyřešilo všechny těžkosti. Proč biskup Lazo nikdy nevysvětil ani jediného seminaristu FSSPX? Prostě proto, že jeho biskupské svěcení v novém ritu z 3. února 1970 bylo tehdy autoritami FSSPX považováno za pochybné.
...
Když jsem si v minulých dnech znovu přečetl citát, který jste v roce 1996 uvedl z tohoto Otevřeného dopisu bezradným katolíkům zveřejněném v roce 1985, připadal mi velmi nepřesný a nedostatečný. Arcibiskup Lefebvre řekl: „Vím, že se na celém světě najde dostatek biskupů, kteří budou moct světit naše seminaristy. I když dnes mlčí, dostane ten či onen biskup od Ducha Svatého odvahu se postavit.“
Naděje arcibiskupa Lefebvra se nenaplnila, a proto se rozhodl vysvětit 30. června 1988 biskupy, aby umožnil svěcení seminaristů FSSPX. Jean Madiran [známý francouzský tradičně katolický spisovatel] na tato slova z Otevřeného dopisu bezradným katolíkům upozornil a vytkl jeho autorovi, že si protiřečí.
Několik dní předtím někteří spolubratři zveřejnili kopii anglicky psaného dopisu datovaného 28. října 1988, který arcibiskup adresoval jistému panu Wilsonovi na téma koncilních kněží, kteří se přidali k Tradici: „...Souhlasím s Vaším přáním podmínečně přesvětit tyto kněze; já jsem činil takové přesvěcení mnohokrát. Všechny svátosti od modernistických biskupů či kněží jsou nyní nejisté. Změny narůstají a jejich intence již nejsou katolické. Jsme v době velké apostaze...“
Tento soukromý dokument je zajímavý, já však dávám přednost těmto veřejným a slavnostním slovům arcibiskupa Lefebvra během jeho kázání při příležitosti biskupských svěcení 30. června 1988: „Jistě víte, moji milí bratři, že bez biskupů nemohou být žádní kněží. Od koho tedy obdrží všichni tito seminaristé, kteří jsou zde přítomni, svátost kněžského svěcení, když mě Pán Bůh zavolá? A to na sebe jistě nedá dlouho čekat. Snad od koncilních biskupů, jejichž svátosti jsou všechny pochybné, protože člověk přesně neví, jaké jsou jejich intence? To přece není přijatelné. Kteří biskupové zachovávali Tradici, kteří zachovávali svátosti tak, jak je Církev udělovala po dvacet století až do Druhého vatikánského koncilu? Inu, je to biskup De Castro Mayer a já. Nemohu si pomoci, ale tak to je.“
V roce 1998 si autority FSSPX ještě pamatovaly slova, která jejich zakladatel pronesl před deseti lety.
V dopise biskupa Tissiera de Mallerais [jednomu knězi] z 12. srpna 1998 čteme:
Milý otče,
děkuji za zaslání brožury dr. Ramy Coomaraswamyho „Le Drame Anglican“.
Poté, co jsem ji v rychlosti přečetl, došel jsem k závěru, že existuje pochybnost ohledně biskupského svěcení udělovaného dle obřadu Pavla VI.
[Slovní spojení] „spiritum principalem“ [sic] ve formě zavedené Pavlem VI. není samo o sobě dostatečně jasné, a doplňkové obřady neupřesňují jeho význam v katolickém smyslu.
Pokud jde o monsignora Laza, bylo by pro nás obtížné mu tyto věci vysvětlit. Jediným řešením je požádat ho, aby nebiřmoval a nesvětil kněze.
S úctou v našem Pánu Ježíši Kristu
+Bernard Tissier de Mallerais
PS: Monsignor Lazo zatím biřmoval „jen nemnohé“ [lidi] v naších kaplích. Zjevně je to platné, neboť „Církev doplňuje“ (kánon 209), protože i prostý kněz může biřmovat s jurisdikcí. A je těžké si představit, jak monsignoru Lazovi sdělit naše pochybnosti. Proto prosím o mlčení a diskrétnost v této věci!
Při čtení postskriptu k tomuto dopisu se zdá, že biskup Tissier de Mallerais nebyl pro to, aby biskup Lazo uděloval svátost biřmování. Nevyjadřuje však ani pochybnost o těchto biřmováních udělených biskupem Lazem, protože si je jistý jeho kněžstvím, které přijal v tradičním ritu od biskupa, který byl vysvěcen v tradičním ritu. Zdá se však zjevné, že biskup Tissier de Mallerais nepředpokládá možnost, že by biskup Lazo světil kněze nebo svaté oleje.
Mimochodem jsem byl také překvapen požadavkem na „mlčení a diskrétnost“ zmíněným v tomto postskriptu, protože když čtu Deklaraci papeži a Otevřený dopis kardinálu Sinovi, napovídají, že by biskup Lazo nebyl odmítavý k podmínečnému biskupskému svěcení...
Má dnes Bratrstvo sv. Pia X. stejné pochybnosti a zachovává si stejný postoj a stejnou mentalitu jako před pětadvaceti lety vůči biskupu Lazovi?
Přítomnost biskupa Huondera v domě FSSPX usnadňuje odpověď na tuto otázku.
Obavy, které někteří vyjadřovali v souvislosti s vyhlídkou na přítomnost tohoto koncilního biskupa v FSSPX, nejsou tak staré.
Byly tyto obavy zmírněny?
Poněkud dvojznačné tiskové prohlášení Generálního domu, spolupodepsané generálním představeným [Pagliaranim] a biskupem Huonderem, které oznamovalo příchod druhého jmenovaného do domu FSSPX, 20. května 2019 prohlašovalo: „...Jediným cílem jeho příchodu je věnovat se modlitbě a mlčení, slavit výhradně tradiční mši a pracovat pro Tradici, jediný prostředek obnovy Církve.“
...
„Modlitba a mlčení“ jsou jedna věc, co však znamenalo „pracovat pro Tradici“, když víme, že biskup Huonder přišel se souhlasem papeže Františka, aby pomohl regularizovat FSSPX?
Pokud vím, biskup Huonder doposud nenapodobil příklad biskupa Laza. Nevím o žádném veřejném prohlášení, kde by odmítal své omyly a odsuzoval omyly Druhého vatikánského koncilu. [Jediné obecné prohlášení, které Huonder vydal, se této problematiky nijak nedotklo. – pozn. překl.]
Známé jsou vztahy, které od své disertační práce v roce 1975 biskup Huonder udržuje s Židy. Všichni vědí, že biskup Huonder stál u zrodu „Dies judaicus“ – „Dne židovstva“ ustanoveného ve švýcarské církvi na druhou postní neděli. Podle biskupa Huondera se zdá, že první smlouva nebyla Kristovým vtělením zrušena. To je pohoršení! Pohoršení, které, pokud vím, nikdy nebylo předmětem sebemenšího odvolání, natož nápravy.
Svaté oleje 6. dubna v Zaitzkofenu byly jistě olivové. Byly také košer?
Pochybný koncilní biskup Huonder v Brně – červen 2022.
Tato dvojznačná situace motivovala odchod P. Rousseau [z FSSPX], který jste spolubratrům Francouzského distriktu oznámil ve stručné zprávě:
Suresnes, 7. května 2019
Milí spolubratři,
v době, kdy se připravujeme na svatodušní svátky, abychom přijali Parakleta a dokonaleji se odevzdali Boží milosti, je mou povinností oznámit vám odchod otce Rousseaua z Bratrstva. Opustil již priorát v Bailly, aby se přidal k otci Morganovi. V dopise, který mi napsal těsně před odjezdem, uvádí, že jeho odjezd je „otázkou pravdy“: příchod biskupa Huondera, „vlka v ovčinci“, do Wangsu, je pro něj nesnesitelný.
Mohu jen litovat jeho nečekaného odchodu a samozřejmě ho odporučit vašim modlitbám.
Otec B. de Jorna
O dva roky později mohl P. Rousseau odpovědět na „otázku pravdy“, protože 25. května 2021 na svých webových stránkách prozradil, že „to, co se mělo stát...“, se stalo.
Co se stalo?
Navzdory výčitkám, které generální dům vznášel vůči P. Rousseauovi, že překrucuje realitu, se biskup Huonder, bývalý biskup z Churu, zjevně nevěnoval jen „modlitbě a mlčení“, ale zpovídal, učil katechismus, biřmoval a dokonce právě sloužil pontifikální mši o svatodušních svátcích 2021 v semináři v Zaitzkofenu...
Je třeba upřesnit, že pokud biskup Lazo platně biřmoval [srov. postskriptum Mgr. Tissier de Mallerais], protože byl jistě knězem [vysvěceným v tradičním ritu biskupem vysvěceným v tradičním ritu], není to případ Msgr. Huondera, který byl v novém ritu [pochybným biskupem] nejen vysvěcen na biskupa, ale i na kněze.
Na Zelený čtvrtek tak byl učiněn další krok, a to svěcení svatých olejů, které budou desítky kněží FSSPX používat při udílení svátostí.
Je neoprávněné a bezohledné se ptát, které oleje budou použity v červnu příštího roku při kněžských svěceních v německém semináři v Zaitkofenu?
Co od nynějška brání biskupu Huonderovi v udělování kněžských svěcení? Nebude je udělovat poprvé, neboť tak již učinil v sobotu 23. června 2018 u Bratrstva sv. Petra.
Slýchám, jak někteří kněží povzbuzují věřící, aby „důvěřovali představeným“. Nespočívá tento postoj, tak cizí arcibiskupu Lefebvrovi, v zaměňování poslušnosti za rezignací?
Je překrucováním reality tvrzení o praktické změně postoje vůči biskupu Lazovi a biskupu Huonderovi ze strany FSSPX? Je to změna, která ukazuje, že FSSPX nyní považuje nové svátosti za jistě platné.
Už mě proto nepřekvapuje, když v posledních několika letech slýchám některé spolubratry (formované pod vaší autoritou v semináři v Écône) potvrzovat bez mrknutí oka platnost nového ritu kněžského svěcení, a navíc uznávat nový Kodex kanonického práva [z roku 1983] a platnost mše Pavla VI.
Co se stalo? Obdržel P. Gleize zjevení od Ducha Svatého? Zasáhlo vaše oči světlo a osvítilo vaši mysl? Pokud jde o mě, musel jsem asi něco propást!
Mýlil se arcibiskup Lefebvre, když tvrdil: „Koncilní biskupové, jejichž svátosti jsou všechny pochybné, protože přesně nevíme, jaké jsou jejich intence.“?
Na základě těchto slov někteří tvrdí, že arcibiskup Lefebvre zpochybňoval pouze intenci. Nic není vzdálenějšího pravdě, protože podmínečně biřmoval tisíce lidí kvůli pochybné materii.
Jiní tvrdí, že podmínečné udělování svátostí nebylo systematické a že ho arcibiskup Lefebvre nevyžadoval. Je také pravda, že arcibiskup Lefebvre sám udělil ve Fontgombault – pod nátlakem obřadníka tohoto opatství P. Jeana-Yvese Cottarda – svěcení podle nového ritu. Teprve potom přistoupil k doplnění obřadu. Tento postoj by naznačoval, že arcibiskup Lefebvre v té době považoval za platnou materii i formu nové svátosti svěcení. To bylo v roce 1973, patnáct let před biskupskými svěceními, během nichž arcibiskup Lefebvre prohlásil: „„Koncilní biskupové, jejichž svátosti jsou všechny pochybné, protože přesně nevíme, jaké jsou jejich intence.“
Zajímavý je případ otce B., bývalého mnicha z opatství Flavigny. Než byl odvolán, deset let spolupracoval na apoštolátu FSSPX. Zde je to, co jsem četl v nedávném dopise biskupa Tissiera de Mallerais z 20. června 2022:
„Otec B., bývalý mnich kláštera svatého Josefa ve Flavigny, nespolupracuje na dílech Bratrstva sv. Pia X., protože nepřijímá návrh, který jsme mu předložili, aby se nechal podmínečně přesvětit jako kněz a odstranila se jakákoliv pochybnost a rozpaky věřících.“
Tato poznámka o „váhání věřících“ je zajímavá, zdá se však, že v případě otce Belwooda nebyla vzata v úvahu. To je jen jeden příklad. [P. Belwood byl kněz vysvěcený počátkem 70. let v novém ritu, který pomáhal FSSPX ve Francii.]
Abych byl nestranný, musím také říct, že biskup Tissier de Mallerais v témže dopise, který jsem právě citoval, píše: „Pokud jde o kněžské svěcení podle ritu Pavla VI., považuji ho za platné, protože forma svátosti kněžského svěcení je stejná jako v tradičním římském ritu, až na vynechání slova »ut«, které ustupuje jediné čárce, což je nicotné. Vždy je třeba se obávat, že intence biskupa je v rozporu s naukou katolického kněžství, nic takového mi však nedokazuje biskup Coloni, který přijal (a chtěl) světit mnichy z Flavigny, kteří tehdy měli pověst tradicionalistů.
Pokud jde o biskupské svěcení Msgr. Coloniho, stejně jako o svěcení Msgr. Lustigera, který jej vysvětil na biskupa atd., můj úsudek, který sdílí i nejlepší profesor teologie v našem semináři v Argentině, otec Alvaro Calderón, je, že svátostná forma biskupského svěcení v ritu Pavla VI. dostatečně projevuje biskupský úřad, totiž jeho moc vést stádo (svou diecézi, nebo přinejmenším svou případnou diecézi)...“
Komu věřit? Biskupovi Tissier de Mallerais z 12. srpna 1998 v jeho dopise týkajícím se biskupa Laza, nebo biskupovi Tissier de Mallerais z 20. června 2022?
Která autorita má oprávnění vydat jistý a definitivní soud? Otec Alvaro Calderón?
Důkazy a bezrozpornost skutečně chybí a mnohá překvapení čekají toho, kdo se objektivně pustí do věroučné historie FSSPX!
FSSPX dnes svěřuje svěcení svatých olejů biskupu Huonderovi. Včera odvolalo otce Hervého Mercuryho, který neodmítl, aby biskup Bonfils (místní ordinář) biřmoval věřící z kaple FSSPX v tradičním ritu a se svatými oleji svěcenými biskupem FSSPX... Chápej, kdo můžeš!
Můžete mi odporovat, když vidím, že propast mezi FSSPX a FSSP se stává nepostřehnutelnou?
To je ale vývoj! Vývoj o to nepochopitelnější, o co víc se každým dnem zdůrazňuje nepořádek v koncilní církvi... „Jsme v době velké apostaze,“ napsal arcibiskup Lefebvre 28. října 1988. „Nikdy nesmíme uzavřít smlouvu s touto apostazí.“
Stále slyším profesora morální teologie v Écône, jak nám, když mluvil o udělování svátosti křtu, říká: „Podstaty se nedotkli!“ Tím nám chtěl říct, že modernistické křty jsou platné.
Má skromná osobní zkušenost mi ukázala, že je toto tvrzení mylné. Zde je příklad: Co si myslet o křtu, který uděluje starší a zbožný kněz, který ve chvíli vylévání vody požádá staršího bratra dítěte, které má být pokřtěno, aby lil vodu, a jeho velkou sestru, aby pronesla rituální formuli?
Arcibiskup Lefebvre uváděl tento příklad formule použité při svěcení [koncilního] arcibiskupa Danneelse pomocného biskupa v Bruselu: „Buď apoštolem jako Ghándí, buď apoštolem jako Luther.“
Důsledky takového nepořádku jsou nevyčíslitelné, a proto je nelze určit. Co se stalo s tímto bruselským pomocným biskupem, který nemohl být skutečným biskupem? Kolik kněží vysvětil? Světil biskupy?
Jak může někdo riskovat udělování svátostí, které jsou možná neplatné, když je tak snadné zajistit jejich jistou platnost?
FSSPX neuznává pravost nedávných svatořečení. Otec de Cacqueray v úvodníku časopisu Fideliter č. 182 z března–dubna 2008 s názvem „Vyhnout se svévoli ohledně svatých“ připomněl: „Bratrstvo sv. Pia X. se rozhodlo nerozhodovat a počkat na rozhodnutí Magisteria, aby se věci opět vyjasnily.“
„Během kapituly v roce 2006 se FSSPX znovu rozhodlo pro toto nerozhodování, aby neupadlo do nutnosti se rozhodovat [mezi svatými] a neupadlo do svévole. Zde předložené úvahy jsou proto spekulativní a nečiní si nárok na definitivní vyřešení této otázky.“
Tento postoj nebyl respektován vždy. Důkazem je liturgické ordinárium sester z Trévoux, které již mnoho let uvádí 23. září sv. otce Pia. V nejnovějším vydání (2023) se však již neuvádí svatý, ale blahoslavený otec Pio. Článek otce Toulza uveřejněný v časopise Fideliter č. 265 z ledna-února 2022 na str. 35–49: „Svatí, kteří by se neměli slavit“, snad není v této změně zbytečný.
Neměla by se tato opatrnost vůči [novým] svatým [kteří byli svatořečeni podle nových méně přísných pravidel] vztahovat i na nové svátosti?
Neměli bychom na tyto možné pochybné svátosti vztáhnout to, co jste na generální kapitule v roce 2012 sám prohlásil o nové mši?
„Nestačí jen potvrdit, že nová mše je platná. Nová mše je špatná sama o sobě. Představuje příležitost k hříchu nevěrnosti. Proto nemůže zakládat materii povinnosti pro svěcení neděle. V době, kdy Řím uzná dva rity, je třeba připomenout: »Okamžitě zničme tuto absurdní myšlenku o nové mši, že pokud je nová mše platná, lze se jí účastnit. Církev vždy zakazovala účastnit se mší schizmatiků a heretiků, i když jsou platné. Je zřejmé, že se nemůžeme účastnit svatokrádežných mší, ani mší, které ohrožují naši víru«.“
To je jasné! Proč by však vaše úvaha neměla platit i pro nové svátosti?
„Každý režim žije z principu“, řekl Napoleon, „a když ho ztratí, zanikne“.
Mimoto jste 15. května 2001 v odpovědi novináři Giovannimu Pellimu prohlásil: „Osobně si myslím, že on [Jan Pavel II.] nás chce začlenit do této pluralistické církve. Takové začlenění by bylo naším rozkladem.“
Je už záměr vatikánských autorit jiný?
Změnilo se vaše hodnocení?
Ať tak či onak, pokud lze vůbec ještě říct, že se v FSSPX od posledního Zeleného čtvrtku nic nezměnilo, nelze si to myslet.
Je nejvyšší čas skončit. Délka tohoto dopisu však není jeho nejmenší vadou.
Jeden z mých dobrých kolegů, oklamaný některými věřícími, kteří pravděpodobně považovali své přání za realitu, to pochopil tak, že lituji, že už nejsem členem FSSPX, a požádal vás o svolení (!), aby se mnou mohl navázat kontakt. Odmítl jste to s odůvodněním, „že bych neměl nabýt přesvědčení, že mě FSSPX potřebuje...“ Je toto skutečně stav vaší mysli?
Ne, buďte klidný, nikdy jsem necítil lítost nad tím, že jsem byl vyloučen z FSSPX, a věřím, že vám mohu říct, že kdybych byl dnes stále jeho členem, nastal by čas, abych ho opustil, protože nemohu ani na okamžik uvažovat o riziku, že bych uděloval svátosti s pochybně svěcenými oleji.
Le ver est dans le fruit (ovoce už je červivé), není to prostě huondně skvělé?
Otec Nicolas Pinaud
Zdroj: CathInfo
Překlad: D. Grof
