středa 15. ledna 2025

Katolický způsob oslavy narozenin (2024)

 

Katolický způsob oslavy narozenin (2024)

Rachel Lee Lozowski

14. října 2024

Jeden čtenář nás dotazoval, jak by měl katolík chvályhodným a tradičním způsobem slavit narozeniny, jak se to dělalo v minulosti.

Asi nejlepším způsobem, jak začít, abychom pochopili pravého katolického ducha narozenin, je napodobit Pannu Marii, jejíž památka narození je zaznamenána v knize ctihodné sestry Marie z Agredy Mystické město Boží: Korunování, (kapitola XII):

Narození Panny Marie

Svátek svého narození slavila Marie osmého září, což byl den jejího narození. Začala na večer před svátkem stejnými poklonami a chvalozpěvy, jako o svátku svého Početí. Vzdávala díky za to, že se narodila do světla tohoto světa, za milost, že byla v hodině svého narození vzata do nebe a byla omilostněna přímým patřením na Boha, jak jsem vypravovala v první části tohoto životopisu.

Znovu se rozhodla věrně plnit vůli Páně, přičemž uznávala, že jedině proto Jí byl dán tento život. Ačkoli už při svém vstupu do života získala víc zásluh, než největší světci a nejvyšší serafové, předsevzala si ve svém pokročilém věku, že začne znovu pracovat, jako by teprve začínala praktikovat ctnosti. Prosila Pána, aby Jí pomohl a vedl Ji při všech jejích činnostech a dovedl Ji k nejvyššímu cíli, určenému jeho oslavě.

Co se týče jiných detailů oslavy tohoto svátku, i když nebyla vzata do nebe jako v den svého početí, sestoupil k Ní její božský Syn s mnoha sbory andělů, patriarchy a proroky, i se svatým Jáchymem, svatou Annou a svatým Josefem. V této společnosti sestoupil Kristus, náš Spasitel, aby na zemi slavil narozeniny své Matky.

A tato nejčistší bytost v přítomnosti celé té nebeské společnosti adorovala Pána s obdivuhodnou úctou a pokorou, přičemž znovu vyjádřila svou vděčnost a uznání za to, že mohla přijít na svět i se všemi milostmi s tím spojenými.“ (Tiskárna českých benediktinů, So. Allport St., Chicago 8, Illinois, 1961, str. 301–302)

Naše Paní pak Marii z Agredy dává pokyny, jak slavit narozeniny:

V den tvého příchodu na svět bys mě měla napodobovat, vzdávat Pánovi zvláštní díky a vykonat nějaký mimořádný skutek v jeho službách. Ale především by ses měla snažit změnit svůj život a obnovit své úsilí v tomto směru. A všichni smrtelníci, místo toho, aby trávili výročí svých narozenin demonstrací marné pozemské radosti, by si měli dát podobné předsevzetí.“ (Tiskárna českých benediktinů, So. Allport St., Chicago 8, Illinois, 1961, str. 305)

S těmito obdivuhodnými pokyny, která nám dala Naše Paní, se zdá být vhodné zúčastnit se o narozeninách mše, pokud to čas a povinnosti dovolí. Myšlenky a činy by v tento den měly být často zaměřeny na vděčnost Bohu jako našemu Stvořiteli a na podřízení se Boží Prozřetelnosti, tak jak je dokonale popsáno výše. I když nás však Naše Paní varuje před projevováním „marné pozemské radosti“, není v rozporu s katolickým duchem, když člověk slaví nevinně a radostně podle svých možností.

Historie slavení narozenin

V myšlení Církve je den úmrtí světce považován za jeho narození do nového života v nebi. Proto je tradiční den svátku světce určen na den úmrtí. V Římském martyrologiu se na začátku záznamu den úmrtí často uvádí jako datum „natalis“ („narozenin“) světce, který je připomínán.

První křesťané odmítali okázalé narozeninové oslavy, jako byly Herodovy narozeniny, a za pravé narozeniny světce považovali den jeho úmrtí, kdy vstoupil do věčného království.