Komentář Eleison CMV – Několik odpovědí
(905)
16. listopadu 2024
NĚKOLIK ODPOVĚDÍ
Před šedesáti lety dal Bůh autorovi tohoto „Komentáře“ poznat skutečný pocit rozpadu civilizace. Bylo jen otázkou času (a milosti), než jej hledání Pravdy přivedlo do katolické Církve. Stejné hledání Pravdy jej na konci roku 1972 přivedlo k arcibiskupu Lefebvrovi a do jeho semináře ve švýcarském Écône. Zároveň vstoupil do Bratrstva sv. Pia X., které bylo založeno jako rámec Církve, aby obklopovalo a podporovalo kněze, které měl arcibiskup brzy vysvětit. Předvídal potíže s oficiální Církví za několik let. Měl pravdu.
Pokud měl pravdu, jak mohl předpokládat, že se oficiální Církvi vzepře? Protože Víra je větší než poslušnost. Bohužel i nástupci arcibiskupa Lefebvra ve vedení Bratrstva, které založil, zklamali, stejně jako duchovní Druhého vatikánského koncilu, v tom, aby jako on pochopili nezbytnost „neposlušnosti“, když jde o Víru. Lépe se sluší poslouchat Boha než lidi, říká sv. Petr (Sk IV, 19). Dramatem naší ubohé doby je, že velký počet lidí ztratil chápání objektivní pravdy. Jako je člověk považován za nadřazeného Bohu, tak je údajně subjekt nadřazen objektu (Emmanuel Kant). Tento omyl „osvobozuje“ od jakékoliv objektivní pravdy či víry.
A co Kněžská unie Marcela Lefebvra? Zanikla a byla rozpuštěna brzy po svém založení v roce 2013 kvůli vážným neshodám mezi jejími členy. Od té doby nebyl tzv. „Odpor“ nijak strukturován. Je pouhým volným sdružením kněží, kteří po celém světě stejným způsobem vidí krizi v Církvi, tedy tak, že ani Novocírkev Druhého vatikánského koncilu, ani „sedesvakantisté“ proti Druhému vatikánskému koncilu (alespoň ti dogmatičtí), ani Novobratrstvo následující jiné směřování než jeho zakladatel arcibiskup Lefebvre, nemají správnou odpověď na krizi Církve. Avšak pouze pravá církevní autorita může uložit to, co je Boží odpovědí, a tak volné sdružení odporujících kněží čeká na všemohoucího Boha, aby obnovil Své churavějící papežství. Mezitím je „Pastýř bit a ovce jsou rozptýleny“. Protože tento „Odpor“ není nijak strukturovaný, ani organizovaný, je těžké říct, kolik kněží by mohlo tvrdit, že k němu patří.
Pokud jde o Novocírkev „obnovenou“ Druhým vatikánským koncilem v 60. letech 20. století, je jistě mnohem dál na cestě k naprostému zničení, než byla v 70. a 80. letech. Pád je neúprosný, dokud se duchovní nevzdají těch katastrofálních principů Francouzské revoluce a moderního světa, které byly od počátku navrženy židozednáři k odstranění Boha, Ježíše Krista a Jeho katolické Církve. Vypadá to, že pouze přísný Boží trest přivede koncilní duchovní ke katolickému rozumu. Bohužel, velký počet duchovních stále odmítá chápat, že Víra je větší než poslušnost, protože katolická poslušnost je jen pro Víru. Autorita v Církvi existuje jen proto, aby chránila Pravdu před lidmi, kteří jsou všichni postiženi prvotním hříchem. „Poslušnost není služkou poslušnosti,“ říká španělské přísloví. Poslušnost je služkou Pravdy, a nikoliv jejím pánem.
Pravá katolická poslušnost předpokládá skutečně katolického papeže na vrcholu pyramidy církevní hierarchie. Bůh chce, abychom na takového papeže čekali a modlili se za něj. Budeme ho mít v pravý Boží čas. Pokud katolíci nakonec pochopí potřebu návratu k Tradici, je pochopitelné, že se chtějí vrátit dále než k liturgické reformě z roku 1962, ale není to to nejdůležitější. Trpělivost. Liturgie bude řádně obnovena.
Katolíci, kteří si ve 20. letech 21. století uvědomují, že riskují ztrátu Víry, pokud uposlechnou koncilní duchovní, musejí udělat dvě věci. Za prvé, každý den se modlit všech patnáct tajemství svatého růžence, a nikoliv jen pět. Za druhé, aby si byli jisti záchranou své duše pro věčnost, musí se dozvědět vše o pěti prvních sobotách Panny Marie Fatimské, a vykonat je. Pak na ně bude dohlížet a chránit je před světem, tělem a ďáblem tak, jak může jen Ona. A oni pomůžou se zasvěcením Ruska, nezbytným pro obnovu katolické Církve.
Kyrie eleison
Zdroj: The St. Marcel Initiative
Překlad: D. Grof
