František obešel Synodu roku 2024 (2024)
Atila Sinke Guimarães
1. dubna 2024
V dopise kardinálovi Mariu Grechovi, generálnímu sekretáři Synody, který byl zveřejněn 14. března 2024, ale je datován 22. února 2024, papež František zřejmě smetl nadcházející druhé zasedání Synody o synodalitě ze stolu.
Ve skutečnosti František prohlásil, že není čas zabývat se agendou, kterou nastolilo první zasedání (říjen 2023) pro druhé zasedání (říjen 2024): „Vzhledem k tomu, že nebude možné prostudovat ji do doby konání druhého zasedání (2.–27. října 2024), zařizuji to, aby byla [tato témata] přidělena konkrétním studijním skupinám a mohla být řádně prozkoumána.“ (Bolletino, Sala Stampa della Santa Sede)
Hovoří o sdílení moci, ale jedná jako diktátor
Bergoglio nařídil Grechovi, aby po konzultaci s patřičnými vatikánskými orgány tyto skupiny ustavil a následně na ně dohlížel, aby bylo zajištěno, že budou „fungovat podle autenticky synodální metody, o jejíž zajištění vás žádám“.
František vyjmenoval deset důležitých témat, která mají tyto skupiny prodiskutovat do června 2025, což je nové datum k uzavření jejich práce – „bude-li to možné“. To znamená, že nechává těmto skupinám otevřené dveře k tomu, aby pokračovaly i po tomto nejzazším termínu.
Později v tomto článku řeknu pár slov o každém z těchto deseti témat. Nyní dále rozeberu politický aspekt tohoto manévru.
Poté, co papež zamítl, že se bude druhé zasedání těmito tématy zabývat, dal Synodě roku 2024 „cenu útěchy“. Těmito slovy František zamítnutí formuloval: „To umožní, aby se shromáždění na svém druhém zasedání snáze soustředilo na obecné téma, které jsem mu tehdy zadal, a které lze nyní shrnout do otázky: »Jak být synodální církví v misii.«“
Řekl bych tedy, že František trestá Synodu a její úkoly přesouvá na deset studijních skupin. Proč?
Vlastně brzy poté, co Synoda z roku 2023 vydala svůj závěrečný dokument, poukazovali jsme (zde a zde) na to, že je to bezobsažný dokument. Účastníci prvního zasedání se rozhodli zůstat u obecných tvrzení a odložili jakákoliv rozhodnutí o tématech, která diskutovali, na Synodu v říjnu 2024. Tím se mohli vyhnout projednávání horkých témat, která chtěl František rozvíjet – ženské jáhenky, ženatí kněží, požehnání pro homosexuální páry, Svaté přijímání pro rozvedené, zmenšení role papežství atd. Je dost dobře možné, že totéž učiní letos v říjnu.
P. James Martin žehná homosexuálnímu páru den po vydání deklarace Fiducia supplicans
František proto provedl protiútok dvojím způsobem.
Za prvé, sám udělal, co mohl:
• Povolil prostřednictvím deklarace Fiducia supplicans žehnání homosexuálních párů.
• Poskytuje nižší svěcení ženám a připouští možnost ženských jáhenek (zde, zde, zde a zde).
• Jak jen to jde, propaguje ženaté kněze (zde, zde, zde a zde).
Za druhé, Synodu roku 2024 nyní posílá do limbu a předává její úlohy zmíněné studijní skupině, kterou Grechovi nařídil vytvořit.
Svým známým diktátorským stylem trestá ty, kdo se odvážili zahrávat si s šéfem.
Témata odvolaná ze Synody
Téhož dne, kdy byl zveřejněn Františkův dopis Grechovi, vydal Grech oficiální dokument ustanovující deset studijních skupin. Každá z nich se má zabývat jedním z témat, které František naznačil.
Níže řeknu pár slov ke každému tématu a představím agendu konkrétní skupiny.
1. Vztahy mezi východními a západními katolíky
Vzhledem k rozsáhlé imigraci východních katolíků na Západ se mnozí z nich začínají mísit se západními katolíky. To vyžaduje nějakou formu regularizace. Vzhledem k tomu, že jsou mnozí východní hierarchové konzervativnější než západní, František chce tento proces regularizace využít k tomu, aby do Říma přivedl větší počet oficiálních východních představitelů a učinil je progresivnějšími.
2. Naslouchání volání chudých
Kardinál Grech vybraný jako hlavní postava v papežově plánu na změnu Církve
Toto téma zahrnuje službu všem typům chudých a „přehlížených“. Kromě nespoutané teologie osvobození, která propaguje třídní boj, by také měli být vyslyšeni a doprovázeni homosexuálové, prostitutky, feministky atd. Tato studijní skupina by měla navrhovat lepší způsoby, jak pranýřovat „nespravedlnosti“ a vytvářet spiritualitu, která by podpořila „oběti“. Tato agenda také zahrnuje naslouchání „volání země“ a péči o „společný dům“.
3. Přizpůsobování digitálnímu prostředí
Tato skupina by měla navrhovat teologické, duchovní a kanonické změny, které by se měly provést ve struktuře Církve, aby se rozvíjela její „digitální mise“. Mezi změnami, které by se měly zvážit, je přizpůsobení existujícího pojetí farnosti a diecéze nové realitě. Doposud se toto pojetí opíralo pouze o ideu území a jurisdikce, ale v „digitálním prostředí“ se s územím již nepočítá.
4. Přehodnocení formace seminaristů
Seminaristé by měli být „svázáni s každodenním životem společenství“, aniž by se vytvářelo „umělé prostředí oddělené od běžného života věřících“. Každá biskupská konference by měla mít pro seminaristy svůj vlastní program. Tato skupina by měla navrhovat, jaké aspekty formování kněží se musí „znovu promyslet“ a co lze ponechat v kompetenci biskupských konferencí.
5. Teologické a kanonické otázky nových kněžských forem
František pózuje s anglikánskými „kněžkami“ a protlačuje svěcení žen
Pokřtění laici a laičky „by se měli podílet na poslání Církve“. Svátost kněžství by měla být považována za službu a měly by se řešit „problémy vyplývající z nesprávného pojetí církevní autority“. Musí se řešit místo ženy v Církvi a její zapojení do rozhodování a pastoračních úkolů. Tato skupina by se také měla zabývat přístupem žen k jáhenství.
6. Přehodnocení role biskupů ve vztahu k náboženským a laickým organizacím
Moc biskupa jako pána své diecéze se musí zmenšit, aby se dala větší moc biskupské konferenci. Na druhou stranu se však musí dát víc moci starým i novým náboženským a laickým komunitám jako jsou komunistická základní církevní společenství a charismatické skupiny. Konzultace s těmito skupinami a jejich rady musí hrát roli při konečném rozhodování biskupa.
7. O biskupské službě
Jak by místní církve měly vstupovat do procesu výběru svého biskupa v synodální církvi? Jak by měl nuncius vyhodnocovat zájmy Božího lidu? Jak by se návštěva biskupů ad limina u papeže měla stát projevem kolegiality? To jsou otázky, na něž by tato studijní skupina měla navrhovat odpovědi.
8. Role papežských zmocněnců
Místním církvím by měly být dány nástroje k hodnocení jednání papežských zmocněnců, aby se jejich služby staly dokonalejšími. Biskupské konference by měly být znovu promyšleny ze synodální perspektivy. Tato skupina by také měla přehodnotit církevní provincie s cílem „posílit“ místní církve.
9. Synodální kritéria k vyřešení sporných teologických, pastoračních a morálních otázek
Papež se veřejně zdraví s transgenderovým prostitutem
Tato studijní skupina by měla „znovu prostudovat“ tradiční principy lidského chování, spásy a mravů, aby se lépe vyjasnil vztah mezi pravdou a láskou i mezi věroučným a pastoračním ve vztahu ke sporným otázkám – ženatým kněžím, ženám jáhenkám, homosexualitě, transgenderismu, Svatému přijímání pro rozvedené, feminismu atd. Měla by se nalézt cesta, jak se vyhnout zjednodušeným soudům, které zraňují lidi i Církev.
10. Plody ekumenismu
Tato skupina by měla studovat vzájemnou závislost mezi synodalitou a primátem papeže ve vztahu k ekumenickému dialogu. Také by se měly hlouběji promyslet teologické a kanonické aspekty „eucharistické pohostinnosti“ – communicatio in sacris neboli sdílení eucharistie s heretiky. Zvláštní pozornost by se měla věnovat „nedenominačním“ společenstvím a křesťanským charismatickým hnutím.
Zde je deset bodů, pomocí nichž chce papež Bergoglio zničit vše, co šedesát let koncilní revoluce ještě nezničilo.
Vzhledem k tomu, že víme, že synodalita je kódovým jménem demokratizace Církve, vidíme, že se Synodou nebo bez ní je katolická Církev jako monarchie odsouzena k smrti, pokud ji její Božský Král, Náš Pán Ježíš Kristus, nepřijde zachránit před tímto posledním útokem ze strany jejích infiltrovaných nepřátel.
Zdroj: Tradition In Action
Překlad: D. Grof
