Yves Dupont a jeho kniha Katolické proroctví (2023)
D. Grof
Motto: „Nevěřte každému duchu, nýbrž zkoumejte duchy, jsou-li z Boha, neboť mnoho falešných proroků vyšlo do světa.“ (1, Jn 4:1)
Katolické proroctví: přicházející trest
V polovině listopadu vydalo křesťanské nakladatelství Christianitas knihu Katolické proroctví: přicházející trest, jejímž autorem je Yves Dupont. V dnešní době, která je plná negativních zpráv a zároveň přináší značnou nejistotu, se mnozí lidé utíkají k všemožným seriózním i neseriózním zdrojům informací a hledají návody, řešení nebo alespoň vysvětlení toho, co se děje. Zkusme se tedy podívat na to, co nám přináší tato kniha, která už podle názvu implicitně obsahuje dvě informace – „proroctví“ (budoucnost) a „trest“ (co se stane). Nejprve si však povězme něco o autorovi knihy.
Obal českého vydání knihy
Kdo byl Yves Dupont?
Autor knihy se narodil v roce 1922 v Paříži, a ačkoliv od mládí projevoval zájem o proroctví, považoval se zprvu za agnostika, protože vyrostl v nepříliš nábožensky založené rodině. Praktikujícím katolíkem se stal až v roce 1941, když sloužil ve Francouzské koloniální armádě v severní Africe. Za války bojoval na různých místech a za svou službu v Alsasku si vysloužil Válečný kříž, což je francouzské vyznamenání za chrabrost v boji s nepřítelem.
Po válce Dupont začal znovu studovat proroctví a dle svých slov si už tehdy uvědomoval, že proroctví mají mnohem hlubší význam než jako pouhý výčet událostí, které mají přijít. V roce 1948 využil příležitost, kterou nabízela migrační politika australské vlády, a odstěhoval se do Sydney. První knihu o proroctvích publikoval v roce 1959 a jmenovala se Les Derniers Jours des Derniers Temps (Poslední dny posledních časů). V roce 1962 založil v Melbourne čtvrtletník World Trends (Světové trendy), který se stal první tradicionalistickou publikací v angličtině a od prvního čísla přitahoval mnoho čtenářů nejen v Austrálii, ale i v Severní Americe a jinde. Spolu s dalšími americkými časopisy se později stal hlavním anglofonním zdrojem tradicionalistických katolických informací v opozici vůči pokoncilním reformám, vyjadřoval se však i k politickým a společenským tématům jako byl komunismus, svobodné zednářství aj.
V lednu 1966 se pak spolu s několika dalšími lidmi stal také zakládajícím členem společnosti Latin Mass Society of Australia, která podobně jako její stejnojmenný britský vzor usilovala o zachování tradiční latinské mše v Austrálii dle misálu z roku 1962. V roce 1973 se společnost i díky Dupontovým francouzským vazbám sblížila s Kněžským bratrstvem sv. Pia X.
Bohužel Yves Dupont předčasně zemřel 6. prosince 1976 ve věku 54 let po dlouhém těžkém boji s rakovinou.
Yves Dupont a arcibiskup Lefebvre na letišti v Melbourne 17. února 1973
Důvody pro napsání knihy
V předmluvě původního vydavatele se zmiňuje několik důvodů, proč vlastně knížka vyšla. Již v době prvního vydání knihy v roce 1970 si mnoho lidí myslelo, že se nacházíme v čase Velké apostaze a Antikrista. Dupontova kniha však na řadě proroctví ukazuje, že se „před jeho příchodem ještě musí naplnit mnoho událostí“. Pokud se ukáže, že jsou tato proroctví pravdivá, pak tato kniha víc než kdy jindy vybízí každého jednotlivého člověka, aby litoval, činil pokání a modlil se. Autor knihy byl přesvědčen o tom, že jsme již vstoupili do období předpovězeného těmito proroctvími a ta nám tak mají pomoci „pochopit, co je s naším světem špatně“. Problémem světa je to, že odmítl Krista a namísto toho se řídí radami, které předkládají Jeho nepřátelé. My se proto musíme usilovně modlit, zasvětit svůj život Bohu a připravit se především duchovně na to, co může přijít.
O knize
Kniha poprvé vyšla v nakladatelství TAN Books v roce 1970 a autor ji naposledy aktualizoval v roce 1973. Jednalo se o souhrn třicetileté autorovy badatelské práce, kdy sbíral a studoval různá proroctví ještě v době, kdy žil ve Francii. Kniha ihned po vydání vzbudila velký zájem a dodneška je považována za jednu z nejlepších, která se věnuje tématu katolických proroctví.
Kniha sestává z velkého množství citátů mnoha světců a známých katolických osobností v průběhu věků. V českém kontextu se jedná zřejmě o nejobsáhlejší soubor katolických proroctví obsažených v jedné knize a na jednom místě. Tyto citáty doplňují autorovy komentáře, které jsou samozřejmě dobově podmíněné a reflektují tehdejší bipolární svět, nicméně jsou i po více než padesáti letech od vydání podnětné a podávají přinejmenším určitá myšlenková vodítka pro další úvahy čtenáře v dnešní době, přičemž některé jsou zastaralé jen zdánlivě.
Jak se píše v předmluvě překladatele knihy, v současnosti si lze pokládat celou řadu provokativních otázek jako například: „Nemůže se komunismus v jiné, snad ještě mnohem horší podobě vrátit? Má příliv muslimských imigrantů do Evropy něco společného s předpovězenou invazí mohamedánů? A nejsme svědky počátku občanských válek a nepokojů v Evropě? Mohou některé obrazy krize Církve a papežství obsažené v těchto proroctvích odpovídat dnešní době a posledním pontifikátům? Atd., atd.“ Bylo by jistě možné formulovat celou řadu dalších otázek a kombinovat všechny možné scénáře, o tom však studium této knihy primárně není. Kniha nás má přimět zamýšlet se především nad tím, v jakém postavení se my sami nacházíme a jak je na tom naše nesmrtelná duše zvláště v případě, že se citovaná proroctví týkají naší doby nebo doby blízké budoucnosti: Žijeme svátostným životem? Žijeme v milosti posvěcující? Plníme řádně povinnosti svého stavu? Obstáli bychom před spravedlivým Soudcem, kdyby došlo k naplnění těch nejčernějších vizí právě dnes?
Obal původního anglického vydání knihy
Autorův scénář pro budoucnost
Autor knihy se na základě opakujících se proroctví mnoha světců a vizionářů pokouší vytvořit ucelený rámec událostí a proroctví řadí dle určité metody. Tvrdí, že budou existovat dvě fáze období posledních časů, na něž se budou vztahovat určitá znamení konce. Mezi zmíněnými dvěma fázemi by pak mělo nastat časově nespecifikované období míru s vládou Velkého monarchy a se svatým papežem v čele Církve.
Dle autora knihy budou v první fázi probíhat válečné konflikty více stran, revoluce na mnoha místech a přijde Boží trest doprovázený vesmírnými poruchami.
V západní Evropě budou zuřit občanské války a nepokoje, Církev bude pronásledována a papež bude muset opustit Řím a jeho místo zaujme antipapež. V nějaké formě dojde k návratu komunismu a islámské invazi do Evropy.
Ve chvíli, kdy se bude zdát vše ztracené, se kolem nečekaného vůdce, Velkého monarchy, shromáždí křesťanské armády. Souběžně s tím se objeví přírodní katastrofy jako jsou záplavy nebo naopak sucha a nastane hladomor. Zemi bude zároveň ohrožovat kometa, která přinese další zkázu. Postupně bude vyhlazena většina lidstva.
Velký monarcha bude vítězit, komunismus se zhroutí a islámské invazní síly budou zahnány zpět. Celosvětově dojde k hromadnému obrácení na katolickou víru. Bude zvolen svatý papež. Nastane období míru a prosperity a pokoj mezi lidmi a národy. Tím skončí první fáze.
Po delším období míru nastane druhá fáze, lidé opět zapomenou na Boha a přijde Antikrist.
Závěr
O soukromých zjeveních lze říct, že se vyskytují po staletí, nepatří však do pokladu víry a jejich úkolem není zdokonalovat či završovat Kristovo definitivní Zjevení. Bůh taková soukromá zjevení dává některým vyvoleným duším, aby jim odhalil věci nedostupné přirozeným poznáním nebo je inspiroval k činům sloužícím k prospěchu náboženství.
Církev může některá z nich schválit, čímž pouze potvrzuje, že v nich není nic, co odporuje víře nebo dobrým mravům a nehrozí tedy nebezpečí, pokud je člověk zkoumá a čte. Zároveň Církev neukládá nikomu povinnost v ně věřit. Na jednu stranu by tedy bylo nerozvážné a nekřesťanské a priori odmítat všechna soukromá zjevení, zároveň je však nutné neupadat do druhé krajnosti a uznávat za Boží zjevení vše včetně toho, co může být jen výplod lidské fantazie nebo ďábelské mámení.
Dupontovu knihu lze v každém případě brát jako pečlivě poskládaný sled katolických proroctví, přičemž autor na jejich základě vytváří rámec možných dějů a zároveň poskytuje podnětné komentáře k dalším čtenářovým úvahám. V knize samotné pak mimo jiné nalezneme prorocká slova takových osobností jako je sv. Vincenc Ferrerský, sv. František z Pauly, sv. Jan z Cleft Rock, ctihodný Bartoloměj Holzhauser, bl. Anna Kateřina Emmerichová, bl. Anna Maria Taigi a mnoha dalších.
Cílem knihy není strašit nebo hledat senzace, ale na základě předložených proroctví pochopit, co je s naším světem špatně a osobně se připravit na přicházející události především z hlediska duchovního spíše než hmotného. Konečnou metou lidského života je totiž spása nesmrtelné duše, nikoliv fyzické přežití v tomto světě.
