Výňatky z říjnového kázání P. Chazala (2013)
Z kázání P. Chazala, říjen 2013
Poznámka překladatele: Text zachovává charakter mluveného slova a nebyl nijak jazykově upravován. Reaguje na další nedávný myšlenkový obrat biskupa Fellayho.
Obrácení biskupa Fellayho
Martin Luther a Jan Kalvín by se na první pohled zhrozili herezí Františka I., zatímco my jsme museli čekat do 12. října 2013. Nakonec je to oficiální: po sedmi měsících ohlušujícího ticha potvrdil biskup Fellay, že papež František je velmi špatný papež...
...Od roku 2000 až do teď se Řím „měnil“ v dobrém smyslu, samozřejmě, aniž by se zcela změnil; zatímco nyní se „znovu mění“ ve špatném smyslu...
Z pohledu Menzingenu je to Řím, který se „mění“, nikoliv my, dokonce i když změníme názor. Takže když se Řím opět „změní“ ve prospěch Tradice, jako za Benedikta XVI., změníme se zítra, jako se měníme teď...a přesně jako jsme se změnili předtím...
...Další změna diskurzu: Biskup Fellay děkuje Bohu za to, že nás uchránil od podpisu kanonické dohody v roce 2012. Přesto všichni, kteří veřejně mluvili proti takové dohodě a kteří setrvali v jejím kategorickém odmítání tím, že zamítali dohodové principy kapituly z roku 2012, ve shodě s principy formulovanými arcibiskupem Lefebvrem (srovnej knihu Nos rapports avec Rome od P. Piverta), s principy slavnostně uznanými kapitulou v roce 2006, všichni tito protidohodoví blázni ... byli „vyhozeni“.
Oficiální verzí je, že to nebyli oni, kdo zabránil podpisu, ale Řím, který 13. června 2012 učinil takové změny v textu Věroučné deklarace, že za současných okolností „bohužel“ (sic) takový text nebylo v Bratrstvu možné prosadit (srovnej dopis ze 17. června 2012, Cor Unum č. 140).
Nyní bez obav opět můžeme veřejně nikým nerušeni oponovat dohodám. To je značná změna, srovnáme-li to s rokem 2012. Kdyby jen chudáci kněží Odporu vydrželi čekat rok, byli by stále milí a příjemní...
Nějaká změna?
Bohužel nikoliv, kromě změny k horšímu, mimochodem stejně jako u současného papežství.
...biskup [Fellay] znovu v této promluvě nevím pokolikáté opakuje ... svůj postoj k Věroučné deklaraci. Věroučná deklarace je rafinovaný, špatně pochopený text a jako celek přijatelný. Myslí si, že jej v nejhorším můžeme vinit jen za to, že v něm ponechal dvojznačnosti, které by se daly rozluštit, kdybychom si dali tu potíž analyzovat kontext.
Přesto jsou dvojznačnosti v tomto textu podstatné:
1 – Druhý vatikánský koncil osvětluje život Církve.
2 – Nová mše je legitimně promulgována.
3 – Novus ordo svátosti jsou platné per se.
4 – Nový kodex [kanonického práva] by se měl v zásadě následovat.
5 – Vyznání Víry z roku 1989 je platné.
Otázka: Jedná se o prosté dvojznačnosti?
I kdyby Věroučná deklarace obsahovala pouze tyto jednoznačné omyly, byla by prostě špatná. Omyl by všichni snadno rozpoznali a text by nebyl tak nebezpečný.
Problémem je modernistická dvojznačnost, která spočívá v tom, že se řekne, že budeme následovat celou Tradici, nezměněnou, stálou, trvalou, neomylnou ... i když tutéž Tradici o pár odstavců dále pošlapeme.
Biskup Fellay říká komukoliv, kdo mu bude naslouchat, že vložil princip neměnné tradice do záhlaví dokumentu (než v něm po jeho opuštění zanechal pět tzv. „dvojznačností“, které jsou spíše očividnými omyly). Odmítá pochopit, že toto je tím, co nás hlavně děsí – myšlenka, že bude využívat Tradici, aby hlásal takové omyly. „Ano, vložil jste Tradici do záhlaví dokumentu, ale jak je možné, že vás poté Tradice přiměla přijmout takové chyby, namísto toho, aby vás přiměla je všechny okamžitě zavrhnout?“
...Biskup Fellay odmítá vidět nezmenšitelný protiklad mezi začátkem Věroučné deklarace (pochybným) a pěti omyly, které následují. Toto odmítání je mnohem vážnější (protože nebezpečnější), než oněch pět omylů samotných.
...Biskup Fellay říká, že je to špatné pro nás, kteří neumíme pochopit, že když prezentujeme Tradici jako absolutní princip, že pak můžeme využít rafinovaná zdánlivě dvojznačná vyjádření (pěti bodů) k tomu, aby se prosadil nikoliv omyl, ale Tradice sama. My nikdy nepochopíme, že nejlepším způsobem, jak bojovat proti Druhému vatikánskému koncilu a jeho reformám, je do jisté míry jej uznat...
Vývoj omylu
Za těchto podmínek se již nemůžeme slyšet navzájem, tím méně pak „poděkovat“ těm, které jsme „vyhodili“.
...Mezitím omyly Menzingenu sestupují posloupností vedení dolů. Přednáška přednesená P. Themannem, profesorem ve Winoně, se velmi šíří. Je to tentýž modernismus. Jak tento mladý kněz řekl, ti, co si myslí, že „legitimně promulgovaný“ znamená legitimně promulgovaný, nepochopili. „Legitimně promulgovaný“ znamená v kontextu „legitimní autoritu, která promulguje“.
Všichni kněží Bratrstva nejsou nakloněni Věroučné deklaraci, zrodil se však nový způsob, jak vnímat Druhý vatikánský koncil: [koncil] je vyložitelný, nikoliv ratzingerovským způsobem (hermeneutikou kontinuity), ale „tradičním“ způsobem, jestliže v jeho největších dvojznačnostech změníte, co je potřeba změnit v naprosto tradičním smyslu. (Rozhovor pro Nouvelles de France.) Bohužel, naše uvažování není dostatečně rafinované, abychom viděli rozdíly mezi těmito dvěma výklady. (Ve skutečnosti zde žádný není.)
Další hluboce znepokojující věcí je používání Kodexu kanonického práva z roku 1983. Ve vylučovacích dopisech, které jsou rozesílány, [Dopisy, které obdrželi kněží FSSPX, kteří byli vyloučeni za odporování dohodě s neomodernistickým Římem. – pozn. překl.] je nejprve odvolávka na nový kodex a pak teprve na starý. Otec Ortíz, který byl právě vyloučen, mě ujistil, že se [v tom] od roku 2012 nic nezměnilo.
Všechny nepoctivé praktiky, které se vyskytly během „honu na čarodějnice“ a vylučování, jako u Otce Raphaela, OSB (na němž má vinu biskup de Galarreta) také ukazují lhostejnost k zákonu jako takovému.
Liberální vřídky se objevují tam či onde, dokonce i mezi kolegy, u kterých jsme si mysleli, že jsou antiliberální....
...Stále ještě nevíme, jak jsme na tom ve vztahu k „brandingu“ [K pojmu „branding“ v souvislosti s FSSPX viz též článek v češtině zde. – pozn. překl.]. Co se stalo s Rotschildovými 70 miliony eur? [Odkázanými v Rakousku ve prospěch FSSPX vdovou po jednom z Rotschildů, a poslední majitelkou zámku v Jaidhofu. – pozn. překl.]. Je Bratrstvo řádně evidovanou korporací pod názvem „Dello Sarto AG“? Je majetek příslušných distriktů nyní všechen centralizován? Používá se skutečný majetek Bratrstva jako zástava při výpůjčkách peněz? Má Krah vždy své místo v důvěrných záležitostech Bratrstva? [Max Krah – německý právník FSSPX mimo jiné s prokázanými kontakty na lidi z Mossadu – viz např. zde na návštěvě izraelské základny speciálních sil. Cestu pořádal jeho přítel Oren Hieman, důstojník Mossadu. – pozn. překl.] Jsou, řečeno slovy biskupa Fellayho, Židi stále našimi „staršími bratry“? Odpovědi jsou všechny nejasné.
A oni prostě nemohou jen říci, že přeháníme. Není to poprvé, kdy vidíme, jak zpravodaj Bratrstva ... publikoval celou homilii papeže Františka, v níž chválil P. Arrupeho, SJ, který byl tak levicový, že z něj Pavel VI. nemohl spát. Není to poprvé, kdy František volá po společné modlitební vigilii s falešnými náboženstvími a kdy představený distriktu:
- odpovídá na jeho výzvu,
- publikuje tuto výzvu k falešným náboženstvím,
- a to vše místo smírných modliteb,
...pak žádá věřící, aby se modlili za mír s papežem ve stejné době, kdy tento papež vnesl do světa válku tím, že pošlapává první přikázání!
Nakonec se mnoho jiných nešťastných citátů generální kapituly musí jeden po druhém vzít zpět, srovnej rozhovor pro CNS, [Fellayho] teorii, že Druhý vatikánský koncil je z 95% dobrý, tvrzení, že Druhý vatikánský koncil není superherezí. Totéž platí pro šest podmínek kapituly [česky viz zde]. Z lidského pohledu je obnova nemožná, zvláště proto, že představa o autoritě Menzingenu je, že autorita nemůže ztratit tvář ... a co více, generální představený je jediným neomylným vykladačem toho, co říká, i když zřejmý význam jeho slov je nejasný...
Caritas non cogitat malum
Ale počkat, co je pravdivé, je pravdivé, dokonce i vedle hory zástěrek, které nechci vyjmenovávat. Biskup Fellay nazývá Františka modernistou a raduje se, že nedojde k dohodě...
Dobře pro Bratrstvo, doufáme, že mu toto pomůže se z toho dostat!
Kdyby býval biskup Fellay mohl uskutečnit svá dohodová přání (vzpomeňte si na kázání o svatodušních svátcích 2012, „Je to skvělý a dobrý Řím, který nás chce uznat“, připojilo by se k nám více kněží, byl by to však konec Bratrstva. Nemyslím, že bych si přál takovou katastrofu, dokonce ani kvůli zvětšení méně početných řad Odporu. Avšak plíživý liberalismus v Bratrstvu je mnohem vážnějším rizikem a vymýtit jej lze obtížněji, než jen tak, že se nepodepíše kanonické uznání se smilnícím novým Římem.
Smrtelný jed liberalismu stále působí... Věroučná linie již není tatáž jako předtím a modernistické uvažování generálního představeného ve Věroučné preambuli a o Věroučné preambuli nevěstí nic dobrého.
...Menzingen odmítá pochopit, že pravda postavená na roveň s omylem je více než jen omyl, úplná zvrácenost mysli, jak o Druhém vatikánském koncilu řekl arcibiskup Lefebvre...
In Iesu et Maria
Francois Chazal +
říjen 2013
Zdroj: The Recusant
Překlad: D. Grof
Z kázání P. Chazala, říjen 2013
Poznámka překladatele: Text zachovává charakter mluveného slova a nebyl nijak jazykově upravován. Reaguje na další nedávný myšlenkový obrat biskupa Fellayho.
Obrácení biskupa Fellayho
Martin Luther a Jan Kalvín by se na první pohled zhrozili herezí Františka I., zatímco my jsme museli čekat do 12. října 2013. Nakonec je to oficiální: po sedmi měsících ohlušujícího ticha potvrdil biskup Fellay, že papež František je velmi špatný papež...
...Od roku 2000 až do teď se Řím „měnil“ v dobrém smyslu, samozřejmě, aniž by se zcela změnil; zatímco nyní se „znovu mění“ ve špatném smyslu...
Z pohledu Menzingenu je to Řím, který se „mění“, nikoliv my, dokonce i když změníme názor. Takže když se Řím opět „změní“ ve prospěch Tradice, jako za Benedikta XVI., změníme se zítra, jako se měníme teď...a přesně jako jsme se změnili předtím...
...Další změna diskurzu: Biskup Fellay děkuje Bohu za to, že nás uchránil od podpisu kanonické dohody v roce 2012. Přesto všichni, kteří veřejně mluvili proti takové dohodě a kteří setrvali v jejím kategorickém odmítání tím, že zamítali dohodové principy kapituly z roku 2012, ve shodě s principy formulovanými arcibiskupem Lefebvrem (srovnej knihu Nos rapports avec Rome od P. Piverta), s principy slavnostně uznanými kapitulou v roce 2006, všichni tito protidohodoví blázni ... byli „vyhozeni“.
Oficiální verzí je, že to nebyli oni, kdo zabránil podpisu, ale Řím, který 13. června 2012 učinil takové změny v textu Věroučné deklarace, že za současných okolností „bohužel“ (sic) takový text nebylo v Bratrstvu možné prosadit (srovnej dopis ze 17. června 2012, Cor Unum č. 140).
Nyní bez obav opět můžeme veřejně nikým nerušeni oponovat dohodám. To je značná změna, srovnáme-li to s rokem 2012. Kdyby jen chudáci kněží Odporu vydrželi čekat rok, byli by stále milí a příjemní...
Nějaká změna?
Bohužel nikoliv, kromě změny k horšímu, mimochodem stejně jako u současného papežství.
...biskup [Fellay] znovu v této promluvě nevím pokolikáté opakuje ... svůj postoj k Věroučné deklaraci. Věroučná deklarace je rafinovaný, špatně pochopený text a jako celek přijatelný. Myslí si, že jej v nejhorším můžeme vinit jen za to, že v něm ponechal dvojznačnosti, které by se daly rozluštit, kdybychom si dali tu potíž analyzovat kontext.
Přesto jsou dvojznačnosti v tomto textu podstatné:
1 – Druhý vatikánský koncil osvětluje život Církve.
2 – Nová mše je legitimně promulgována.
3 – Novus ordo svátosti jsou platné per se.
4 – Nový kodex [kanonického práva] by se měl v zásadě následovat.
5 – Vyznání Víry z roku 1989 je platné.
Otázka: Jedná se o prosté dvojznačnosti?
I kdyby Věroučná deklarace obsahovala pouze tyto jednoznačné omyly, byla by prostě špatná. Omyl by všichni snadno rozpoznali a text by nebyl tak nebezpečný.
Problémem je modernistická dvojznačnost, která spočívá v tom, že se řekne, že budeme následovat celou Tradici, nezměněnou, stálou, trvalou, neomylnou ... i když tutéž Tradici o pár odstavců dále pošlapeme.
Biskup Fellay říká komukoliv, kdo mu bude naslouchat, že vložil princip neměnné tradice do záhlaví dokumentu (než v něm po jeho opuštění zanechal pět tzv. „dvojznačností“, které jsou spíše očividnými omyly). Odmítá pochopit, že toto je tím, co nás hlavně děsí – myšlenka, že bude využívat Tradici, aby hlásal takové omyly. „Ano, vložil jste Tradici do záhlaví dokumentu, ale jak je možné, že vás poté Tradice přiměla přijmout takové chyby, namísto toho, aby vás přiměla je všechny okamžitě zavrhnout?“
...Biskup Fellay odmítá vidět nezmenšitelný protiklad mezi začátkem Věroučné deklarace (pochybným) a pěti omyly, které následují. Toto odmítání je mnohem vážnější (protože nebezpečnější), než oněch pět omylů samotných.
...Biskup Fellay říká, že je to špatné pro nás, kteří neumíme pochopit, že když prezentujeme Tradici jako absolutní princip, že pak můžeme využít rafinovaná zdánlivě dvojznačná vyjádření (pěti bodů) k tomu, aby se prosadil nikoliv omyl, ale Tradice sama. My nikdy nepochopíme, že nejlepším způsobem, jak bojovat proti Druhému vatikánskému koncilu a jeho reformám, je do jisté míry jej uznat...
Vývoj omylu
Za těchto podmínek se již nemůžeme slyšet navzájem, tím méně pak „poděkovat“ těm, které jsme „vyhodili“.
...Mezitím omyly Menzingenu sestupují posloupností vedení dolů. Přednáška přednesená P. Themannem, profesorem ve Winoně, se velmi šíří. Je to tentýž modernismus. Jak tento mladý kněz řekl, ti, co si myslí, že „legitimně promulgovaný“ znamená legitimně promulgovaný, nepochopili. „Legitimně promulgovaný“ znamená v kontextu „legitimní autoritu, která promulguje“.
Všichni kněží Bratrstva nejsou nakloněni Věroučné deklaraci, zrodil se však nový způsob, jak vnímat Druhý vatikánský koncil: [koncil] je vyložitelný, nikoliv ratzingerovským způsobem (hermeneutikou kontinuity), ale „tradičním“ způsobem, jestliže v jeho největších dvojznačnostech změníte, co je potřeba změnit v naprosto tradičním smyslu. (Rozhovor pro Nouvelles de France.) Bohužel, naše uvažování není dostatečně rafinované, abychom viděli rozdíly mezi těmito dvěma výklady. (Ve skutečnosti zde žádný není.)
Další hluboce znepokojující věcí je používání Kodexu kanonického práva z roku 1983. Ve vylučovacích dopisech, které jsou rozesílány, [Dopisy, které obdrželi kněží FSSPX, kteří byli vyloučeni za odporování dohodě s neomodernistickým Římem. – pozn. překl.] je nejprve odvolávka na nový kodex a pak teprve na starý. Otec Ortíz, který byl právě vyloučen, mě ujistil, že se [v tom] od roku 2012 nic nezměnilo.
Všechny nepoctivé praktiky, které se vyskytly během „honu na čarodějnice“ a vylučování, jako u Otce Raphaela, OSB (na němž má vinu biskup de Galarreta) také ukazují lhostejnost k zákonu jako takovému.
Liberální vřídky se objevují tam či onde, dokonce i mezi kolegy, u kterých jsme si mysleli, že jsou antiliberální....
...Stále ještě nevíme, jak jsme na tom ve vztahu k „brandingu“ [K pojmu „branding“ v souvislosti s FSSPX viz též článek v češtině zde. – pozn. překl.]. Co se stalo s Rotschildovými 70 miliony eur? [Odkázanými v Rakousku ve prospěch FSSPX vdovou po jednom z Rotschildů, a poslední majitelkou zámku v Jaidhofu. – pozn. překl.]. Je Bratrstvo řádně evidovanou korporací pod názvem „Dello Sarto AG“? Je majetek příslušných distriktů nyní všechen centralizován? Používá se skutečný majetek Bratrstva jako zástava při výpůjčkách peněz? Má Krah vždy své místo v důvěrných záležitostech Bratrstva? [Max Krah – německý právník FSSPX mimo jiné s prokázanými kontakty na lidi z Mossadu – viz např. zde na návštěvě izraelské základny speciálních sil. Cestu pořádal jeho přítel Oren Hieman, důstojník Mossadu. – pozn. překl.] Jsou, řečeno slovy biskupa Fellayho, Židi stále našimi „staršími bratry“? Odpovědi jsou všechny nejasné.
A oni prostě nemohou jen říci, že přeháníme. Není to poprvé, kdy vidíme, jak zpravodaj Bratrstva ... publikoval celou homilii papeže Františka, v níž chválil P. Arrupeho, SJ, který byl tak levicový, že z něj Pavel VI. nemohl spát. Není to poprvé, kdy František volá po společné modlitební vigilii s falešnými náboženstvími a kdy představený distriktu:
- odpovídá na jeho výzvu,
- publikuje tuto výzvu k falešným náboženstvím,
- a to vše místo smírných modliteb,
...pak žádá věřící, aby se modlili za mír s papežem ve stejné době, kdy tento papež vnesl do světa válku tím, že pošlapává první přikázání!
Nakonec se mnoho jiných nešťastných citátů generální kapituly musí jeden po druhém vzít zpět, srovnej rozhovor pro CNS, [Fellayho] teorii, že Druhý vatikánský koncil je z 95% dobrý, tvrzení, že Druhý vatikánský koncil není superherezí. Totéž platí pro šest podmínek kapituly [česky viz zde]. Z lidského pohledu je obnova nemožná, zvláště proto, že představa o autoritě Menzingenu je, že autorita nemůže ztratit tvář ... a co více, generální představený je jediným neomylným vykladačem toho, co říká, i když zřejmý význam jeho slov je nejasný...
Caritas non cogitat malum
Ale počkat, co je pravdivé, je pravdivé, dokonce i vedle hory zástěrek, které nechci vyjmenovávat. Biskup Fellay nazývá Františka modernistou a raduje se, že nedojde k dohodě...
Dobře pro Bratrstvo, doufáme, že mu toto pomůže se z toho dostat!
Kdyby býval biskup Fellay mohl uskutečnit svá dohodová přání (vzpomeňte si na kázání o svatodušních svátcích 2012, „Je to skvělý a dobrý Řím, který nás chce uznat“, připojilo by se k nám více kněží, byl by to však konec Bratrstva. Nemyslím, že bych si přál takovou katastrofu, dokonce ani kvůli zvětšení méně početných řad Odporu. Avšak plíživý liberalismus v Bratrstvu je mnohem vážnějším rizikem a vymýtit jej lze obtížněji, než jen tak, že se nepodepíše kanonické uznání se smilnícím novým Římem.
Smrtelný jed liberalismu stále působí... Věroučná linie již není tatáž jako předtím a modernistické uvažování generálního představeného ve Věroučné preambuli a o Věroučné preambuli nevěstí nic dobrého.
...Menzingen odmítá pochopit, že pravda postavená na roveň s omylem je více než jen omyl, úplná zvrácenost mysli, jak o Druhém vatikánském koncilu řekl arcibiskup Lefebvre...
In Iesu et Maria
Francois Chazal +
říjen 2013
Zdroj: The Recusant
Překlad: D. Grof
