Komentář Eleison DCXXXV – Bílý rasismus? – II (2019)
(635)
14. září 2019
BÍLÝ RASISMUS? – II
Po tomto „Komentáři” z
minulého týdne jeden čtenář poznamenal, že název měl být spíše „Protibělošský
rasismus”. Samozřejmě má pravdu v tom smyslu, že tento antagonismus jde dnes
mnohem více od nebílých k bílým, než od bílých k nebílým, na čem však, abychom
zmírnili tento antagonismus, ať už jde jakýmkoliv rasovým směrem, u nás všech
záleží, je pochopení toho, co je za ním. Nakonec jsou to liberálové v současnosti
řídící svět, kteří chtějí všemohoucího Boha vykopnout od Jeho Stvoření, aby
mohli zaujmout Jeho místo. Jako dobří „liberálové” chtějí především volnost od
Boha. Jaký užitek má svoboda od čehokoliv nebo kohokoliv jiného, pokud nejsou
osvobození od Boha a Jeho Desatera přikázání?
Když Bůh přijal tělo, tak
náboženství, které Jeho Syn ustavil, šířilo křesťanství po celém světě, kde si,
slovy sv. Pavla, tolik lidí, kolik je pokřtěno, obléklo Krista, takže „tu není
žid ani pohan, otrok ani pán, muž ani žena, neboť všichni jste jeden
v Kristu Ježíši” (Gal. III, 27-29; Kol. III, 11). Tato nauka znamená, že
tam, kde převládne křesťanství, všechny antagonismy jako jsou „antisemitismus”,
„rasismus” a „feminismus” mají sklon se rozplynout, protože se všechny utopí ve
křtu v Kristu. Ale co když lidé odmítnou Krista? Neobjeví se znovu antagonismy
mezi Židem a Nežidem, mezi nebílým a bílým, mezi mužem a ženou?
Objeví a po křesťanství
budou horší, než byly předtím, protože křesťanství dalo lidem poznat Boha, jak
Jej předtím nepoznali, a také poznat absolutní rovnost všech lidí před Bohem,
rovnost patřící věčnosti, která umenšuje mnohočetné nerovnosti mezi lidmi
v tomto krátkém životě na Zemi. Před křesťanstvím lidé přirozeně přijímali
tyto nerovnosti jako součást života, proti nimž bylo bláznovstvím protestovat –
nerovnosti tu prostě byly. Za křesťanství se lidstvo naučilo u těchto
nerovností, jež zde stále byly, mít útěchu skrze konečnou rovnost na věčnosti.
Ale po křesťanství jsou křesťanská víra, Kristus, nebe a věčnost pryč, takže
nerovnosti tohoto života, jež nezmizely, jsou pociťovány mnohem intenzivněji,
než kdy dřív.
Liberálové, kteří
skutečně dělají, co umí, aby ukončili křesťanství, si z něj totiž nicméně
přenesli například tušení jeho konečné rovnosti všech lidí, i když se zbavili
Boha, na němž se tato rovnost zakládala. Proto teď musí být rovnost věčnosti
vecpána do rozmezí jednoho života. Je to jako pokusit se vtěsnat litr tekutiny
do půl litrové sklenice. Nepůjde to. Oni se nás pak pokusí donutit, aby to šlo.
A to je ten důvod, proč liberálové vždy bojují proti realitě. Jsou to
post-křesťané, kteří se pokoušejí namačkat do jednoho krátkého života Kristovy
ideály, jež mají rozměry věčnosti. Chybí jim křesťanství, ale nechtějí Krista,
a tak se důrazně snaží obnovit křesťanství bez Krista, což je podnik odsouzený
k nezdaru. Vrátí se však ke Kristu? Nikdy! „Volnost, rovnost, bratrství!“
A tak se křesťanská volnost
od hříchu pro nebe musí změnit na volnost od jakéhokoliv skutečného či
domnělého pozemského útlaku, volnost pro revoluci: křesťanská rovnost
před Bohem pro věčnost, se musí změnit na zarovnání veškerých skutečných nerovností
na Zemi, které nezmizí, jakkoliv usilovně se liberálové snaží. A nakonec musí
být bratrství v Kristu, opravdové bratrství všech lidí jakožto dětí
jediného opravdového Boha, nahrazeno umělou jednotou všech lidí
v institucích jako Spojené národy, jež mohou pouze selhat.
Závěrem: bílá rasa
obdržela od Boha zvláštní přirozené i nadpřirozené dary, aby přinášela celému
lidstvu Krista a Jeho Církev. Kdykoliv to dělala, mělo z toho prospěch
celé lidstvo a lidé po celém světě nacházeli svou cestu do nebe, bez nelibosti
a s velkou vděčností vůči té rase, jež tuto cestu do nebe otevírala. Když to
však tato rasa přestala dělat, pak se zbytek lidstva instinktivně cítil zrazen
a „rasismus“ zuřil jako nikdy předtím. Běloši, jestli se vám nelíbí
protibělošský rasismus, pak vezměte růženec, 15 tajemství denně.
Kyrie Eleison
Zdroj: The St. Marcel Initiative
Překlad: D. Grof
