Pouze nauka může „sjednocovat“ (2019)
19. března 2019
Velmi
očekávaná diskuze [na téma] „sjednoťte skupiny“ mezi Michaelem Mattem
[vydavatel The Remnant Newspaper, známý tradiční katolík a stoupenec FSSPX –
pozn. překl.] a Taylorem Marshallem (stoupenec FSSP) právě skončila. Podívejte
se na video [v angličtině] níže:
Mezi jinými
věcmi tato dvojice diskutovala potřebu toho, aby se tradicionalisté přestali
hašteřit navzájem a obrátili svou rozzlobenost vůči papeži. V podstatě by
se měli FSSPX, FSSP, Institut Krista Krále atd. „sjednotit“ kolem své opozice
vůči Františkovi.
(Nepadla
žádná zmínka o tom, zda by měl v tomto úsilí být zahrnut i biskup
Williamson a Odpor.)
Matt se také
trápí tím, že nechce být „osamělý“ v boji za Tradici. Marshall vyjadřuje
touhu mít „armádu“ tradičních katolíků a chtít „oživit“ katolickou kulturu
namísto přemýšlení nad tím, že se svět blíží konci.
(Otázka: Jak
to lze učinit bez zasvěcení Ruska?)
Tito dva pak
hovoří o tom, jak by katolíci kolem FSSPX a FSSP neměli dotazovat své kněze,
jestli by měli chodit na mše těch druhých skupin. Zdá, se že jejich postoj je:
„Jen běžte!“. Všichni tradicionalisté by také měli společně jezdit na poutě a
rozpoznávat, že jsou částí celku, dodává Matt. FSSPX i FSSP jsou „obojí“ částí
Boží prozřetelnosti.
Několik
myšlenek:
Za prvé,
opozice vůči něčemu nedostačuje ke „sjednocení“ duší kolem sebe. Jediná věc,
která sjednocuje v nejopravdovějším smyslu, je nauka. To, co Marshall a
Matt navrhují je jednota bez nauky. To je vlastně tradiekumenismus, navzdory
Mattově opozici vůči tomuto termínu.
Liberální
katolíci jako John Courtney Murray tento koncept „spojte se proti“ již vyzkoušeli
na Druhém vatikánském koncilu. Murray si myslel, že konzervativní protestanti a
židé jsou spojenci Církve a mohli by pomoci odvrátit sekularismus. Jinak
řečeno: „sjednoťte skupiny proti ateismu“.
A jak to
skončilo? Církev skončila obrušováním svých nauk a nyní dokonce nechce ani
obracet nekatolíky, zatímco sekularismus narostl mílovými kroky. Kdyby jen
Církev zůstala věrná svému učení ohledně Krista Krále, věci by byly odlišné.
V tomtéž
smyslu Marshallovo a Mattovo „sjednoťte skupiny“ také selže, protože není
založeno na pravdě ohledně toho, co Druhý vatikánský koncil je, co je
„mimořádná forma mše“ atd. Jestliže bude FSSPX souhlasit s tímto návrhem
(jak v těchto několika posledních letech souhlasilo, o čemž svědčí jeho
účast na Konferenci katolické identity), bude nadále obrušovat svá dříve tvrdá
prohlášení. „Irénismus“, jak varovalo Svaté oficium ve 40. letech 20. století,
převládne, pokud již nepřevládl.
To, co se
skutečně děje s Mattovým poselstvím „sjednoťte skupiny“ je, že se historie
opakuje, nyní jsou to však odlišné „tradi“ skupiny, které papouškují strategii
P. Murrayho, jež sama byla okopírována z hnutí Sillon z počátku 20. století.
Za druhé,
tato jednota bez nauky by nevyhnutelně skončila bezzásadovým katolicismem.
Například postoj FSSPX vždy byl, že „mimořádná forma mše“ je v podstatě
smyšlený termín, Druhý vatikánský koncil je roztržkou s minulostí a Dignitatis Humanae je rozchodem
s tradičním učením Církve. FSSP věří v „mimořádnou formu“ mše, věří, že
Druhý vatikánský koncil lze číst v kontinuitě s minulostí, a že Dignitatis Humanae je „vývojem“ minulého
učení.
Matt a
Marshall katolíkům v zásadě říkají, že na ničem z toho nezáleží.
Větší případ „jednoty“ převáží tyto „malé“ pře. Příznivci FSSPX by se měli
sbližovat, navštěvovat stejné konference a jezdit na poutě a navštěvovat mše
vedené kněžími FSSP, kteří věří věcem, v něž oni nevěří.
Další
otázka: Cožpak na principech již nezáleží? Toto rozbředlé uvažování zrcadlí
Mattovu touhu (možná unavenost) nebýt „sám“ v boji.
Vzpomeňte si
však, že katolicismus vždy byl o principech (a správném úsudku) a vždy se
soustředil na to, žít v pravdě bez ohledu na počty.
Ve své knize
Liberalismus je hřích P. Salvany
říká, že by bylo lepší mít malou skupinu extrémně horlivých, zbožných lidí, než
velkou armádu s vroucími i chladnými lidmi. Ďábel řekl sv. Alfonsovi, že
kdyby zde byli ještě dva takoví jako on, celý svět by se dostal z jeho
[ďáblovy] nadvlády. Proč se Matt tak obává být sám nebo nemít velké počty
katolíků bojujících spolu s ním?
Na druhou
stranu, uvažujme na chvíli nad tím, jak by svět (a Církev) vypadali, kdyby zde
bylo o několik víc biskupů Williamsonů, nebo kdyby se celá Tradice sjednotila
kolem Odporu, namísto této směsice Mattových a Marshallových katolíků, kteří
jako to Petr učinil u Krista, následují arcibiskupa Lefebvra z povzdálí,
jednou za čas vykouknou, aby viděli, co se děje, ale nenásledují v jeho
stopách.
Je zvláštní
věcí, že Matt, Marshall a jiní jako Chris Ferrara přestávají postupovat, aby
viděli tuto krizi v Církvi, a to, kde leží řešení. Matt byl biřmován
arcibiskupem Lefebvrem, a přesto navštěvuje diecézní mši. Tento druh duchovního
zakrnění je dnes až příliš obvyklý. Lidé si uvědomí tuto krizi, začnou
navštěvovat místní latinskou mši, pak možná začnou chodit k FSSP a pak
přestanou přemýšlet. Přestanou aplikovat ty principy, které je přivedly tam,
kde jsou, a stávají se uspokojenými. Kdyby přemýšleli dál, došli by do tábora
Odporu, který jasně chápe, že Bůh není rozdělený, že v těchto časech
pozvedl arcibiskupa Lefebvra a že Lefebvrovo poselství (předávané dnes Odporem)
je to, kolem čeho by se všichni tradiční katolíci měli sjednotit.
Boha netěší
zástup „tradi“ skupin. On pro nás pozvedl jednoho světce, abychom jej
v těchto časech následovali. Ostatní skupiny (FSSP atd.) jsou výtvorem
méně důležitých lidí. Jestliže ti, kteří následují tyto skupiny, opravdu chtějí
jít tam, kam vede Boží prozřetelnost, sjednotí se kolem arcibiskupa Lefebvra a
těch, kteří dnes pokračují v jeho boji – biskupa Williamsona, biskupa
Faureho, biskupa Aquinase a biskupa Zendejase.
Zdroj: Psalm 129
Překlad: D. Grof
