Ladaria nahrazuje Müllera – nic se
nezměnilo (2017)
3.
července 2017
Tak
se František rozhodl uvolnit kardinála Gerharda
Müllera z jeho pozice a jmenoval španělského jezuitu arcibiskupa
Luise Ladaria Ferrera za nového prefekta Kongregace pro nauku Víry (KNV).
Jezuitská
publikace America
Magazine poskytla v důsledku tohoto kroku komentář odrážející
optimismus sdílený mnoha tzv. „progresivními“:
„Je
to předurčeno mít dalekosáhlé důsledky, z nichž nikoliv nejmenší je
zajistit, že KNV a její prefekt jdou s papežem a nikoliv proti němu
v klíčových otázkách včetně výkladu Amoris
Laetitia, synodality a spolupráce s komisí na ochranu nezletilých.“
Katolíci
neokonzervativního typu i mnozí tradičněji smýšlející naopak reagují jako by
poslední vývoj představoval významný krok zpět, pokud jde o obranu Víry ve
světle této bergogliovské ofenzívy.
Pro
ně se ztráta Müllera rovná smrti sv. Atanáše moderní doby.
John
Henry Weston na LifeSiteNews
například započal „kanonizační“ proces takto:
„Od
svého jmenování za prefekta Kongregace pro nauku Víry Benediktem XVI. kardinál
Gerhard Müller vystupoval za pravověrnost uprostřed sboru oponujících hlasů ve
Vatikánu.“
Ve
skutečnosti je Müller dalek
toho, aby byl hlasem pravověrnosti v Římě, vždy byl a je jen
dalším modernistickým mužem koncilu.
Zamyslete
se například nad jeho náklonností k teologii osvobození.
V únoru
2014 Müller v Římě pořádal akci k prezentaci své knihy „Chudí chudým:
Poslání Církve“, která je sbírkou jeho spisů o teologii osvobození, jak se ji
naučil od jejího otce zakladatele Gustava Gutiérezze.
Nejen,
že byl prefektův mentor toho dne přítomen, byl na této akci oceňován – což je projev
podpory ze strany hlavy KNV, který by se neudál během vlády papeže Benedikta
XVI., tj. Müller ukázal svou pravou barvu.
A
pak je tu jeho postoj k Amoris
Laetitia...
Buďme
upřímní, kromě hrstky šťavnatých úryvků z projevů v rozhovorech pro
média – něco, co Müller bude pravděpodobně dělat i nadále – jsou jeho dosavadní
výsledky při obhajobě Víry proti tomuto neskrývanému útoku ubohé.
Jak
rychle mnozí, zdá se, zapomínají, že dubia
byla adresována nejen Františkovi, ale také kardinálu Müllerovi, který se také
rozhodl neodpovědět.
To,
že mu František patrně nařídil neodpovídat, nikterak nezmírňuje Müllerovu
odpovědnost učinit tak před Bohem.
A
nezapomínejme taky, že Müller byl původně vůči předkladatelům dubií kritický a vyjadřoval svou
nelibost nad skutečností, že dubia
vyžadují odpovědi „ano nebo ne“.
Zašel
dokonce tak daleko, že řekl, že Amoris
Laetitia nepředstavuje nebezpečí pro víru a tudíž není potřebná žádná
bratrská oprava.
A
toto je tím, co někoho kvalifikuje mluvit jménem pravověrnosti?
Jak
jsem napsal dříve v prosinci:
Náležitá
povinnost KNV, jako každé jiné kongregace v Římské kurii, se nemění podle
denních výkyvů nálad současného papeže. Povinnosti různých dikastérií jsou dosti
formálně zadokumentovány; v aktuálním případě v apoštolské konstituci
z roku 1988 Pastor Bonus:
„Vlastním úkolem Kongregace pro nauku Víry je
napomáhat a chránit nauku víry a mravů v celém katolickém světě; proto jí
podléhá to, co se jakkoliv týká této matérie ... Na obranu pravdy víry a
neporušenosti mravů věnuje péči, aby víra nebo mravy neutrpěli újmu kvůli
jakkoliv rozšířeným bludům.“ (Pastor
Bonus, čl. 48, 51)
Chápete
to?
KNV
má kompetenci chránit „víru a mravy“ tím, že zabrání, aby se omyly jakkoliv
šířily.
Jakkoliv...
Katolicismus,
ať se vám to líbí nebo ne, se týká všeho, nikoliv proto, že já to říkám, ale
proto, že to tak řekl Náš Pán:
Kdo není se mnou, je proti mně: a
kdo se mnou neshromažďuje, rozptyluje. (Mt 12:30)
Jako
prefekt Kongregace pro nauku Víry byl Gerhard Müller kolosálním propadákem;
právě, když Církev a její věřící nejvíc potřebovali, aby svou úlohu plnil
dobře, byl nerozhodný. V situaci nastalé po Amoris Laetitia spíše než by s Pánem shromažďoval, tak rozptyloval.
Jistě,
příležitostně pronesl nějaké veřejné komentáře na obranu pravdy, ale pro
nekatolíky a špatně formované se to jevilo jen jako něco málo víc než Gerhardův
názor versus Jorgeho názor. A hele, šéf je šéf.
Reakce
kardinála Müllera postrádala neústupné a jasné odsouzení rouhání a hereze
předložených v Amoris Laetitia
ve světle neměnných nauk víry, například jak byly formulovány
v dogmatických naukách vyložených Tridentským koncilem.
I
bez toho ale mohl Müller býval udělat mnohem víc.
Zeširoka
se psalo o tom, že KNV předložila nějakých 20 stran navrhovaných oprav textu Amoris Laetitia před jeho publikováním,
přičemž tyto návrhy byly skromným autorem onoho textu pouze ignorovány.
A
proč Müller tyto opravy zpřístupnil na prvním místě Františkovi?
Chránit nauku víry a mravů
v celém katolickém světě bylo jeho úkolem.
Prosté. Ale hádejte co? Tato povinnost neskončila jen proto, že nejvyšší šéfík
si z toho nic nevzal.
Jak
se Františkovy zlé úmysly stávaly stále jasnějšími, tak by člověk se skutečným
katolickým přesvědčením těchto 20 stran oprav zveřejnil a podvolil by se
jakýmkoliv následkům, které by to přineslo. (Modleme se, aby Hospodin poskytl
nezbytnou milost, ne-li Müllerovi, tak někomu jinému, aby se to stalo brzy.)
Závěrem,
i když je rozumné, abychom očekávali, že Luis Ladaria Ferrer selže jako hlava
KNV dokonce ještě výrazněji než jeho předchůdce, pravda je taková, že se
nezměnilo skoro nic.
Zdroj:
AKA Catholic
Překlad:
D. Grof
