sobota 8. července 2017

Komentář Eleison DXXI – Chyba Menzingenu I (2017)


Komentář Eleison DXXI – Chyba Menzingenu I (2017)
(521)
8. července 2017
CHYBA MENZINGENU I
Ne všichni čtenáři těchto „Komentářů“ mohou oceňovat jejich pravidelný návrat k tomu, co může vypadat jako pouhý „spor mezi kněžími“, ale připomeňme takovým čtenářům – nebo je poučme – že katolická Církev existuje jako jediný zaručený prostředek spásy duší pro věčné nebe, zatímco ďábel existuje jako prvotřídní zprostředkovatel pro posílání duší do věčného pekla. Jestliže si tedy Náš Pán vybírá kněze, aby byli zprostředkovateli Jeho Církve, ďábel je bude napadat, a jedním z nejlepších prostředků, jak napadat kněze, jsou jiní kněží. Ve skutečnosti dost dobře většina arciheretiků Církve byla kněžími, např. biskup Nestorios a P. Martin Luther. „Spory mezi kněžími“ jsou nedůležité pouze, pokud již nikdo nechce jít do nebe, pak ale ďábel opravdu zvítězil!
Podívejme se tedy na dvacetistránkový dokument zveřejněný 13. června kněžími z vedení FSSPX v Menzingenu ve Švýcarsku, aby obhájili to, že uvítali dokument koncilního Říma ze 4. dubna, který přišel s více či méně blízkou účastí koncilních duchovních na slavení sňatků FSSPX. Dopis objasňující a upravující otázky sňatků, jejž sepsal Menzingen, je dobře sestaven a je vcelku přesvědčivý, jestliže si člověk nevšímá zvláštního obhajování [tohoto uspořádání], ale trpí zničující vadou současných vůdců Bratrstva v Menzingenu, konkrétně zaměňuje koncilní vzezření za katolickou podstatu. Slovně tento „Dopis“ opakovaně odsuzuje koncilní omyly obecně a u sňatků zvláště, ale prakticky koncilní duchovní bere jako by byli normálními katolickými duchovními, i když v realitě jsou to hluboce nenormální duchovní – jsou to modernisté. Slovy sv. Pavla pro poslední časy: „Tváří se jako zbožní, ale svým jednáním to popírají“ (II Tim. III, 5). A dodává: „Takových se straň.“
A tak celá první část Dopisu prezentuje zapojení diecézního biskupa nebo farního kněze nebo jejich zástupce jako svědků při katolických sňatcích, aby zajistili jejich platnost, jakožto klasickou praxi Církve a jako součást jejího zákona od Tridentského koncilu. Kdo to zpochybňuje? Ale aplikace tohoto zákona je od Druhého vatikánského koncilu v rukách duchovních, kteří mají stále nenormálnější pohled na katolické manželství. Církev dnes již není v normální době! Cožpak si toho Menzingen nevšiml? Nebo se rozhodl si toho již nevšímat? Protestantismu trvalo několik století, aby zlomil všeobecnou moc katolické Církve. Liberalismu trvalo několik dalších století, aby si proklestil cestu vzhůru uvnitř církevní hierarchie, ale jakmile Bůh dopustil, jako spravedlivý trest, volbu Jana XXIII. a Pavla VI., tak se nejvyšší katolická autorita stala liberální, a od té doby to pro všechny katolíky pod touto autoritou nikdy nebylo snazší přesvědčit sama sebe, a to dokonce upřímně, že zůstávají katoličtí, i když zatím ničí Církev.
Když arcibiskup Lefebvre v roce 1987 nazval koncilní duchovní „antikristy“ (Dopis čtyřem budoucím biskupům), přecházel jejich možnou subjektivní upřímnost a to, že se pevně drží své jisté objektivní destruktivnosti. Když v roce 2017 Menzingen zdůrazňuje normálnost zapojení hierarchických představených do katolických sňatků, bere upřímnost těchto hierarchů jako zaručenou a přechází jejich ničivý liberalismus. Zůstávají však liberály s pojetím manželství, které zahrnuje snadné anulace atd. Jestliže jednou nohama vkročí do dveří tradičních sňatků, co je zítra nebo pozítří zastaví před tím, aby aplikovali dokonce i tradiční zákon Církve v souladu se svou „obnovenou“ ideou sňatku? Jak ve skutečnosti nebudou zítra nebo pozítří moci aplikovat svá vlastní upřímná přesvědčení?
Po desítky let od Druhého vatikánského koncilu, ve shodě s tím, jak si katolíci uvědomovali, co se děje Církvi a stávali se „tradicionalisty“, si také drželi odstup od oficiálních autorit Církve. Aniž by nutně postrádali zdvořilost nebo úctu, oddalovali se, aby chránili svou katolickou Víru a mravy. Nyní přichází Menzingen s přibližováním se těmto autoritám a chce, aby jej všichni tradicionalisté následovali! Menzingen zapomněl na proslulý Vergiliův citát z Aeneidy: „Ať je to cokoli, bojím se Danaů [Řeků], byť nesou dary.“ Menzingen těmto Danaům [Řekům] důvěřuje!
Kyrie Eleison
Překlad: D. Grof