Komentář Eleison CDLXIX – BREXIT – opravdu? (2016)
(469)
9. července
2016
BREXIT – OPRAVDU?
Mnoho
čtenářů těchto „Komentářů“ se musí domnívat, že jakožto Angličan, který
naprosto nesnáší nový světový řád (NWO), se musím radovat z nedávné volby
britského lidu, třebaže relativně těsné, opustit komunistickou Evropskou unii.
Bohužel, musím připustit, že vše, co jsem se kdy za poslední desítky let naučil
o NWO, mě nutí pochybovat, že zdánlivý odchod Británie se nakonec bude rovnat
jakémukoliv skutečnému znovupotvrzení toho, co bylo kdysi nejlepší ve Velké
Británii. Za Atlantikem je to podobně; mohu mít rád Trumpa a nesnášet Hilary,
ale je jisté, že ti dva byli dáni dohromady, aby pro nás předstírali jedno
představení „Punch and Judy“ [Loutkové představení dvou protikladných postav –
pozn. překl.].
Co se týče
Brexitu, vezměte si například článek z 24. června, který napsal prvotřídní
americký vypravěč pravdy Paul Craig Roberts (viz paulcraigroberts.org) ohledně
toho, proč „Navzdory této volbě stojí vyhlídky proti Británii opouštějící EU“.
Píše: „Britský lid by neměl být tak naivní, aby si myslel, že tato volba věc
řeší. Boj teprve začal.“ Varuje britský lid, aby očekával, že jeho vláda se
k němu vrátí a řekne mu: EU nám dává lepší dohodu, zůstaňme tedy
v ní; Fed, ECB, BOJ a newyorské hedgeové fondy ztrestají libru šterlinků
jako důkaz, že volba pro Brexit posílá ke dnu britskou ekonomiku (toto
ztrestání se již událo); volba pro Brexit bude představována tak, že oslabila
Evropu před „ruskou agresí“ (což je ďábelská smyšlenka NWO); to přivede
stoupence Brexitu pod tlak, aby dosáhli kompromisu s EU atd. atd.. A
Roberts říká, že si čtenáři sami umí představit mnohem více takových vyhlídek a
připomíná jim, jak před pár lety volilo Irsko proti Evropě, dokud nebylo donuceno
volit pro ni.
Avšak na
[odkazu] henrymakow.com/2016/06/brexit-what-is-the-globalist-game jde další
článek ještě více do hloubky, jelikož Henry Makow jde dál za představení „Punch
a Judy“, protože má výhodu, že je tím, koho globalisté nepochybně nazývají
„antisemitou“ nebo spíše „židovským nenávistníkem“, protože Makow je sám Žid.
Skutečně jen ti, kteří poněkud chápou Mesiáše, Krista, mohou poměřovat
Antikrista.
Článek
tvrdí, že „přívrženci Brexitu si stěžovali, jak byl establishment proti nim,
ale popravdě je opak realitou.“ Aby tuto tezi prokázal, vyjmenovává tento
článek mnoho britských politiků, toryů i labouristů, kteří jsou více či
méně horlivými globalisty a kteří vedli kampaň za Brexit (mělo by být docela
snadné, aby si kdokoliv, kdo chce, ověřil ta jména). Podobně i u britských
médií vyjmenovává článek mnoho deníků a novinářů, jež se obvykle
„presstituují“ pro globalismus, kteří vedli kampaň pro Brexit. K čemu tedy
pak byl Brexit? Článek přisuzuje Putinovi, že se dostal mnohem blíže
k pravdě, když tvrdil, že měl [Brexit] „vydírat“ Evropu, aby zlepšila
vztahy s Británií. Článek jde dál: Brexit byl naplánován, aby přinutil
Evropu „zcela se sklonit před anglo-americkými sionistickými válečnými štváči a
korporátními lupiči“, a článek dochází k závěru, že Brexit nebyl „zcela
jistě žádným triumfem nad globalismem“. A sám Makow dodává: „Zjevně síly, jež
existují, rozhodly, že Anglie vně Evropy, spíše než uvnitř ní, může být
efektivnějším nástrojem zednářské centrální bankovní světové tyranie“.
Možná jsou takové
spekulace (ne však jejich horizont) nesprávné, zač však zcela jistě stojí
Evropa nebo Británie bez Boha? Stavět bez něho znamená stavět marně, říká
žalmista. Kdo však kdy přesto v celé debatě o Brexitu zmiňuje jeho jméno?
Má-li se Brexit opravdu rovnat čemukoliv pozitivnímu, bude potřebovat vůdce
s vizí. Odkud přijde, bez Boha?
Kyrie
Eleison
Zdroj: The St. Marcel Initiative
Překlad: D. Grof
