Marian
T. Horvat, Ph.D.
21. září 2015
V katolických kruzích se mnoho mluví o
potenciálním rozštěpení v Církvi na nadcházející říjnové synodě o rodině,
pokud by se měla oficiální nauka Církve změnit ve věci podávání Svatého
přijímání katolíkům rozvedeným civilním soudem a znovu sezdaným v civilním
obřadu, kteří od Církve neobdrželi anulaci [sňatku].
„Co si o tom myslíš?,“ zeptala se mě má
přítelkyně Jana. „Jestli příští synoda bude hlasovat „ano“ pro Kasperův návrh,
přijde otevřená revolta v církevních řadách? Viděla jsi video se třemi
preláty (kardinál Leo Burke, biskup Athanasius Schneider a arcibiskup Jan Paul
Lenga), kteří zaujímají pevný postoj vůči jakékoliv změně v nauce Církve
ohledně manželství? Stojíme nakonec před pravým odporem vůči směřování
papežství během této strašné krize v Církvi, jíž trpíme od Druhého
vatikánského koncilu?“
Budu se zabývat tvými otázkami jednou po druhé.
Otázka zbavená smyslu
Jak každý ví, jednou z hlavních otázek
k projednání na nadcházející synodě, je otázka připuštění rozvedených a
znovusezdaných osob ke Svatému přijímání, neboli „Kasperův návrh“.
Tato ožehavá otázka však byla zbavena jakéhokoliv
klíčového smyslu poté, co František převzal iniciativu vydáním dvou Motu
Proprio – Mitis Eudex Dominus Iesus
(Pán Ježíš, pokorný Soudce) a Mitis et
misericors Iesus (Pokorný a milosrdný Ježíš) – představených v Římě 8.
srpna 2015. Změny vstoupí v platnost téhož dne, kdy započne Františkův
Svatý rok milosrdenství, 8. prosince 2015.
„Mysleli
jste si, že se mi postavíte, ale já jsem vás všechny porazil, ještě než bitva
vůbec začala...“
Tyto papežské dokumenty zajišťují katolíkům
dosažení anulace manželství rychleji a snadněji tím, že omezují počet soudů a
soudců, představují pokles v automatickém odvolávání a tím, že je proces zdarma.
Důvody pro získání anulace byly také posíleny. Nyní byly na seznam „legitimních
důvodů“ pro získání anulace – který již byl dříve rozšířen (viz anglicky zde,
zde
a zde)
– přidány následující: nedostatek víry, krátkost společného soužití, potrat,
[milostná] aféra na svatbě nebo krátce poté.
Krátce řečeno, Františkova legislativa činí
získání anulace ještě rychlejší, snadnější a méně nákladné. V zásadě
kdokoliv si může nárokovat důvod, aby rychle a zdarma získal anulaci. Tyto nové
postupy dovolí lidem „pohnout se dál“ ve svých životech, vysvětlil papež, bez
„temnoty pochyb“ nebo „zátěže na své duši“ kvůli předešlému manželství.
Co to znamená pro synodu: Dokonce i časopis Time, který není znám bystrostí ohledně
katolických záležitostí, dostatečně rychle pochopil, že ohlášením této změny
před synodou papež „ušetřil čas pro církevní vůdce, aby se posunuli přes
problém anulace“ a „vytvořil prostor“ pro diskuzi o jiných, pro Františka
naléhavých, věcech, jako je dopad chudoby, války a vynucené migrace na rodiny.
(21. září 2015, str. 18)
Otázka rozvedených a znovusezdaných katolíků
přijímajících Svátost oltářní se stejně tak stává záležitostí, která již není
důležitá, protože kdokoliv chce získat anulaci, tak bude moct snadno učinit.
Všechno, co musí člověk učinit, je, vyjádřit úmysl získat anulaci a farní kněz
a místní biskup aplikující Františkův styl „pastorační praxe“ jim vyhoví, aby
mohli přijímat Svaté přijímání.
Stručně, papež František vyprázdnil diskuzi, co
se týče jejího obsahu – zda by rozvedení a znovusezdaní katolíci měli obdržet
Svaté přijímání – tím, že dovolil kterémukoliv z těchto katolíků získat
snadnou a rychlou anulaci, aby „regularizovali“ svou situaci. Jakmile mají
anulaci v kapse, můžou obdržet Svaté přijímání jako jakýkoliv jiný
katolík.
Msgr. Pio Vito Pinto, hlava komise, která
připravila návrh nových anulačních postupů, rychle řekl, že církevní „svátostná
teologie manželství“ zůstává těmito Motu Proprio nezměněna.
Měli bychom tedy „pastorační změnu“ bez naukové
změny, nebo alespoň Bergoglio chce, abychom tomu věřili. To je sofizma, protože
u mravů aplikace norem – což je definice pastorace – na existující obyčeje je
tím, co tvoří nauku. Nicméně tohle je to, co konzervativci budou muset
spolknout a strávit, jestliže nemají odvahu odporovat těmto dvěma Motu Proprio.
Odpověď na tvou otázku ohledně toho, co bychom
měli očekávat od synody, je tedy tato: Cokoliv synoda rozhodne o tomto tématu po
těchto dvou Motu Proprio, bude prakticky skoro nebo úplně jedno.
A co konzervativní biskupové, kteří se prezentují
v plné zbroji připravení na vstup do bitvy? Jejich tažení skončilo.
František vyprázdnil obsah jejich boje.
Los tres amigos falešné pravice
Jsou vůdci reakce autentičtí?
Co se týče tří mistrů pravověrnosti ohledně
manželské otázky, můžeme vidět, že byli zbaveni funkce na hlavní události
„turnaje“ ještě před tím, než synoda vůbec začala.
Tato trojice se objevila v dokonalém prostředí
a podhoubí, které vytvářejí falešnou
pravici, jejímž primárním účelem není zničit nepřítele, ale zkrotit a
ovládnout reakce. Těsně po poslední synodě a Kasperově návrhu jsme viděli
vzestup hlasité a neustále vzrůstající pobouřené konzervativně katolické
veřejnosti, která se obávala změn v nauce o rodině a manželství. Jak
příliv stoupal a dokonce začal bouřit, stalo se nezbytným uklidnit vody tím, že
se ukážou obavy ve vedení Církve.
Burke,
Lenga a Schneider: trojice falešné pravice
K naplnění této role nám byli předloženi
nedávno degradovaný kardinál Burke, pomocný biskup Schneider z Kazachstánu
(který již prokázal svou užitečnost při pacifikaci tradicionalistů, když
obhajoval koncil – anglicky zde
a zde)
a penzionovaný biskup Jan Paul Lenga také z Kazachstánu.
Od těchto prelátů přišel odpor, nepříliš silný
odpor, ale jen minimum nutné k obraně katolických mravů v otázce
rodiny a manželství. To jest, oni prohlašují, že nesmí být řeči o Svatém
přijímání pro rozvedené a znovusezdané. „Akcí“, která vyplynula z tohoto
odporu, byla žádost vůči Františkovi, aby jasně potvrdil učení o manželství na
synodě o rodině.
Můžeme vidět, jak málo důležitosti papež
Bergoglio věnoval této žádosti, když vydal Motu Proprio, která proces anulace
zjednodušují a zrychlují...
Pravidla pro rozpoznání agenta falešné pravice
Neříkám, že věci, které tito preláti řekli,
nejsou dobré, Jano. Měla by sis však uvědomit, že oni hrají dokonale podle
pravidel falešné pravice.
Jaká jsou tato pravidla? Zde jsou některé normy,
jež náboženští vůdci falešné pravice následují:
Benedikt
XVI. a jeho obrana Druhého vatikánského koncilu jsou touto trojicí falešné
pravice velebeny
-
Žádná
diskuze o rozpadu rodiny jakožto důsledku Druhého vatikánského koncilu.
-
Žádné
poukazování na pokoncilní papeže pro jejich zjevně nepravověrné postoje
k mnoha záležitostem jako jsou mravy, obyčeje, náboženská svoboda,
ekumenismus a mnohá jiná.
-
Následování
pravidel Komise Ecclesia Dei, ustavené, aby držela tradicionalisty v linii
a neschopné provádět jakýkoliv skutečný odpor. Tato pravidla jsou: Vyhnout se
jakékoliv veřejné polemice o papeži, Druhém vatikánském koncilu a nové mši;
poslouchat místního biskupa.
Tito superhrdinové se zjeví na scéně, aby
odvrátili pozornost od Druhého vatikánského koncilu a udržovali stranickou linii
konzervativismu, která se zastávala od koncilu: Potřebujeme jen reformu
reformy, potlačit nárůst radikálů a pak bude vše v pohodě. Mistrem těchto
hrdinů je Benedikt XVI. a jeho hermeneutika kontinuity, která je ve skutečnosti
hermeneutikou roztržky (viz např. česky zde).
Jsem přesvědčena, že toto vysvětlení zodpovídá
tvou otázku: Stojíme nakonec před pravým odporem vůči směřování papežství během
této strašné krize v Církvi, jíž trpíme od Druhého vatikánského koncilu?
Ne, Jano, nestojíme. Proto bychom neměli
očekávat, že na druhém sezení synody o rodině, která se sejde příští měsíc, uvidíme
přijít skutečný odpor vůči otázce rozvedených a znovusezdaných katolíků, kteří obdrží
Svaté přijímání.
Další témata synody jsou stále otevřená diskuzi –
vítejte u homosexuality, párů žijících „na hromádce“, antikoncepce apod.
Viděli jsme, že František v každé
z těchto oblastí podporuje nejprogresivističtější postoje. Biskupové jistě
mohou klást překážky papežské revoluční linii a hájit tradiční katolické mravy.
Doufám, že budou. Podívejme se, zda se takové naděje stanou skutečností.
Zdroj: Tradition In Action
Překlad: D. Grof
