sobota 4. října 2014

Komentář Eleison CCCLXXVII – Arcibiskupův zdravý rozum (2014)


Komentář Eleison CCCLXXVII – Arcibiskupův zdravý rozum (2014)
(377)
4. října 2014
 
ARCIBISKUPŮV ZDRAVÝ ROZUM
Ve vydání The Recusant (www.therecusant.com) z minulého měsíce je anglický překlad posledního rozhovoru arcibiskupa Lefebvra uveřejněného ve francouzštině (Fideliter č. 79) krátce před jeho smrtí v březnu 1991. Je vždy osvěžující číst arcibiskupa. Je jasný, protože jeho myšlení vychází ze základních katolických principů. Je transparentní, protože nemá, co skrývat. Je nedvojznačný, protože se nesnaží o kompromis Církve Našeho Pána se Satanovým Druhým vatikánským koncilem. Všimněte si však, že otázky tazatele naznačují, jak čtenářstvo časopisu Fideliter přirozeně inklinovalo k tomu vydat se směrem, kterým se Bratrstvo sv. Pia X. začalo vydávat několik let po arcibiskupově smrti. Zde je poněkud zkrácený výběr otázek a odpovědí:
Otázka: Proč nemůžete učinit ještě jeden poslední pokus o přiblížení se Římu? Slýcháme, že papež je „připraven vás přijmout“.
Odpověď: To je absolutně nemožné, protože principy, které nyní řídí koncilní církev, jsou stále otevřeněji v rozporu s katolickou naukou. Například kardinál Razinger nedávno řekl, že velké protimodernistické dokumenty papežů z 19. a 20. století prokázaly velkou službu ve své době, ale nyní jsou zastaralé. A Jan Pavel II. je ekumeničtější víc, než kdy jindy (1990). „Je absolutně nepředstavitelné, abychom souhlasili se spoluprací s takovou hierarchií.“
Otázka: Situace v Římě se od vyjednávání v roce 1988 dokonce ještě zhoršila?
Odpověď: Ach, ano! „Budeme muset nějakou dobu počkat, než zvážíme vyhlídku na uzavření nějaké dohody. Já za sebe věřím, že jen Bůh sám může tu situaci zachránit, protože lidsky nevidíme žádnou možnost, že by Řím věci napravil.“
Otázka: Existují však tradicionalisté, kteří s Římem uzavřeli dohodu, aniž by cokoliv uznali.
Odpověď: To je mylné. Vzdali se své možnosti oponovat Římu. Musejí zůstat zticha vzhledem k laskavostem, které jim byly poskytnuty. Pak začínají vždy pomalu sklouzávat, dokud neskončí tím, že uznají omyly Druhého vatikánského koncilu. „To je velice nebezpečná situace.“ Takové ústupky ze strany Říma jsou zamýšleny jen k tomu, aby se tradicionalisté rozešli s FSSPX a podřídili se Římu.
Otázka: Říkáte, že takoví tradicionalisté „zradili“. Není to poněkud tvrdé?
Odpověď: Vůbec ne! Například Dom Gérard využíval mě, FSSPX a jeho kaple a dobrodince, a nyní nás náhle opustil a spojil se s ničiteli Víry. Opustili boj za Víru. Již nemohou napadat Řím. V otázce nauky nepochopili nic. Je strašné pomyslet na mládež, která se k nim přidala kvůli Tradici a nyní je následuje do koncilního Říma.
Otázka: Je nebezpečí v tom, přátelit se dál s tradicionalisty, kteří přešli k Římu, a v tom, navštěvovat jejich mše?
Odpověď: Ano, protože na mši není jen mše, ale také kázání, atmosféra, prostředí, rozhovory před a po mši a tak dále. Všechny tyto věci vás přimějí postupně změnit své ideje. Je tu ovzduší dvojznačnosti. Člověk se nachází v atmosféře poddajnosti Vatikánu, podléhající nakonec koncilu, a člověk končí tím, že se stane ekumenickým.
Otázka: Jan Pavel II. je velice populární. Chce sjednotit všechny křesťany.
Odpověď: Ale v jaké jednotě? Už ne ve Víře, kterou duše musí přijmout a jež volá po obrácení. Církev byla překroucena, z hierarchické společnosti na „společenství“. Společenství v čem? Ne ve Víře. Není se co divit, že člověk slyší, že katolíci houfně opouštějí Víru.
(pokračování příště)
Kyrie Eleison
Zdroj: http://www.dinoscopus.org     
Překlad: D. Grof