Komentář Eleison DCCLXX – Citáty ke Zmrtvýchvstání (2022)
(770)
16. dubna 2022
CITÁTY KE ZMRTVÝCHVSTÁNÍ
Čtyři Evangelia Nového zákona mají o mnoho méně stránek o Zmrtvýchvstání Našeho Pána než o Jeho Umučení, protože Umučení bylo účelem a vyvrcholením Jeho Vtělení. „Mám však býti pokřtěn křtem, a jak mě to tíží, že se dosud nevykonal!“ (Lk. XII, 50) – Tato slova odkazují na Jeho Umučení, bez nějž by nebylo žádné Zmrtvýchvstání. Svým Umučením získal vítězství nad smrtí, Svým Zmrtvýchvstáním toto vítězství manifestoval. Svým Umučením přemohl zlo a způsobil naši spásu. Svým Zmrtvýchvstáním ukázal dobro, které pro lidi získal a naplnil naši spásu. My padlí lidé budeme mít sklon se vyhýbat utrpení pro získání jejích plodů, a tak může Novocírkev nahrazovat obrazy Ukřižování obrazy Zmrtvýchvstání. Evangelia však spočívají v kořenech, aby byla jistota ohledně plodů. Nicméně zde je jeden citát o Zmrtvýchvstání Našeho Pána z každého ze čtyř Evangelií:
Matouš XXVIII, 18 – několik posledních slov Našeho Pána, jež Matouš zaznamenal, než [Pán] vstoupil na nebe: „Dána je mi veškerá moc na nebi i na zemi.“ Jemu, a nikoliv Mojžíšovi, Buddhovi, Mohamedovi či Marxovi nebo kterékoliv jiné hlavě mnoha falešných náboženství mezi lidmi. Kristus zde ani nemluví jako Bůh, protože jako Bůh už tuto autoritu má. Jestliže Mu tato autorita byla „dána“, mohla Mu být dána jen jako člověku. Takové ohromující tvrzení může být buď jen nesmysl, nebo pravda. Kdyby to však Kristus neučinil, byl by lhářem jako Jeho nepřátelé (srov. Jn. VIII, 55). Je to tato autorita, která odlišuje pravou katolickou Církev od Novocírkve a od všech falešných církví nebo náboženství na zemi. Tato jedinečná Boží autorita přichází od Boha pouze skrze Jeho náměstka na zemi, římského papeže. Bůh nutně ozdraví papeže, aby obnovil Svou autoritativní Církev.
Marek XVI, 16 – Také jde o slova Našeho Pána těsně před Nanebevstoupením: „Kdo uvěří a dá se pokřtíti, spasen bude; kdo však neuvěří, bude zavržen.“ Zde je další ohromující tvrzení, které je nesmyslem, pokud je nepravdivé. A pokud je pravdivé, pak všechen ekumenismus po Druhém vatikánském koncilu založený na tom, že mohou být duše spaseny mimo katolickou Církev, je nesmyslem. Náš Pán může spasit duše VE falešných náboženstvích, nikdy však PROSTŘEDNICTVÍM nekatolických náboženství. Drsná slova? Otázkou není, zda jsou to drsná slova, ale zda jsou pravdivá. Nikdy svou duši nespasím jen zbožným přáním. Naprosto bláhovým přáním je to, že mohu získat Kristovo nebe opomíjením Krista nebo jediné Církve, kterou ustanovil, aby pokračovala v Jeho Vtělení na zemi poté, co On jako Osoba vstoupil na nebe.
Lukáš XXIV, 25 – Vzkříšený Pán napomíná dva poutníky do Emauz za to, že jsou pomalí v tom, aby uvěřili: „Což nemusil to Mesiáš trpěti a tak vejíti do své slávy?“ My lidé nechceme věřit, že je nutné vůbec nějak trpět, ale sv. Tomáš Akvinský (III, 69, 3) předkládá tři důvody, proč křest neodnímá naše utrpení v tomto životě: za prvé, aby křesťané mohli mít podíl na Kristově utrpení; za druhé, aby museli bojovat o získání věčného života; za třetí, aby se život křesťana neproměnil jen na to, jak se vyhnout pozemskému utrpení. Utrpení má své využití.
Jan XX, 29 – Zde vzkříšený Pán právě uzdravil pochybujícího apoštola Tomáše z jeho nevíry tím, že jej nechal skutečně se dotknout ran způsobených ukřižováním: „Poněvadž jsi mě uviděl, [Tomáši,] uvěřil jsi; blahoslavení, kteří neviděli, a uvěřili.“ Dva tisíce let po tom, co žil Kristus na zemi, jsme často v pokušení myslet si, že pokud bychom Jej mohli vidět naživo a žít s Ním každý den jako apoštolové, bylo by to mnohem snadnější v Něj věřit. Pak by však naše víra neměla stejnou cenu. Věřit v Něj bez každodenního důkazu je pro nebe mnohem záslužnější, jak připomíná Náš Pán sv. Tomášovi. Věřit v Boha vůbec neznamená věřit v nesmysl, ale věřit v Něj jen s pomocí „vědeckého důkazu“ znamená připravovat svou víru o onu důvěru v Boha, která je velkou částí zásluh hodnoty víry. A jestliže trpíme a stále věříme, má víra o to větší zásluhu.
Kyrie Eleison
Zdroj: The St. Marcel Initiative
Překlad: D. Grof
