Komentář Eleison DCCLVIII – Zasvěcené Rusko? (2022)
(768)
2. dubna 2022
ZASVĚCENÉ RUSKO?
Od té do doby, co se Matka Boží počátkem 20. století několikrát zjevila třem portugalským dětem, včetně sestry Lucie, aby Církvi a světu slíbila období míru, jestliže papež a katoličtí biskupové zasvětí Rusko Jejímu Neposkvrněnému Srdci, katolíci toto zasvěcení úzkostlivě očekávali. Několik papežů zasvěcení provedlo, aby Její požadavek naplnili: Pius XII. v roce 1942, když zuřila druhá světová válka, Pavel VI. na konci Druhého vatikánského koncilu, Jan Pavel II. třikrát v letech 1981, 1982, a v roce 1984, kdy vyměněná [falešná] sestra Lucie prohlásila, že bylo zasvěcení konečně provedeno platně. Kdo však může říct, že od roku 1984 následovalo období míru? Proto otevřená válka, kdy jsou Rusové na Ukrajině, přiměla papeže Františka vykonat před pár dny další zasvěcení. Bylo toto zasvěcení tentokrát platné?
Přinejmenším dvě hlavní kritéria naznačují, že to, co papež František 25. března vykonal, nenaplnilo to, co Naše Paní požadovala ve Fatimě, o nic víc než to, co vykonali jeho tři předchůdci. Není nutné říkat, že všech šest těchto zasvěcení bylo bezcenných, protože „půlka chleba je lepší než žádný chleba“, jak říká staré přísloví. A Naše Paní si najde způsob, jak odměnit alespoň za nějakou dobrou vůli ony čtyři papeže, kteří se pokoušeli Rusko zasvětit. Například zasvěcení ze strany papeže Pia XII. v roce 1942 zajisté nepřineslo žádný náhlý konec druhé světové války, ale s bitvami u El Alameinu a Stalingradu se směr války alespoň začal otáčet k „míru“ studené války. To, co svět potřebuje, je samozřejmě papež, který bude mít dostatek pravé víry v Naší Paní, aby učinil přesně to, co Ona říká, a nechal Jí vyřešit dotčené politické problémy.
Prozatím se ve svých zasvěceních báli zmínit jmenovitě Rusko ze strachu z ostré politické odezvy. A tak text papeže Františka o svátku Zvěstování Panny Marie cílil nejprve na lidstvo obecně a teprve ve druhé řadě na Rusko a Ukrajinu konkrétně. To však není tím, co Naše Paní požadovala, protože to bylo Rusko, které se oddalo démonům komunismu, a bylo to Rusko, které ve 40. letech 20. století šířilo své omyly po celém světě. Nyní v roce 2022 se může zdát, že Rusko již není komunistickou zemí, a zdá se, že zde probíhá náboženské obrození v reakci na komunismus – 72 let (1917–1989) stačilo! – ale podle některých pozorovatelů je to v mnoha ohledech stále pohanská země, takže asi stále potřebuje zvláštní zasvěcení, zvláště jestli má také sehrát zvláštní roli v nadcházející záchraně křesťanstva, jak si myslí jiní pozorovatelé. Stručně řečeno, když Naše Paní chtěla zasvěcení konkrétně pro „Rusko“, věděla, co tím zamýšlela. A nezamýšlela tím „lidstvo“.
Dalším hlavním důvodem, proč je Františkovo zasvěcení nedostatečné, je, že pochází od vůdce Novocírkve zaměřené na člověka, která je jako kukačka v hnízdě pravé Církve, jež je zaměřená na Boha. Pravá zasvěcení jsou tedy zaměřena na Boha, na to, jak jsme Ho urazili, jak se kajeme za to, že jsme Jej urazili, na to, jak vážně jsme se rozhodli konat nápravu za to, že jsme Jej urazili. Jako na příklad tohoto zaměření na Boha v Písmu svatém se podívejte na nádhernou modlitbu proroka Daniela (IX, 3–19). A teď se pro porovnání vraťte k odlehčenému tónu Františkova textu s jeho důrazem na utrpení lidí, skoro jako by mír byl absolutním dobrem a válka nejvýznamnějším zlem. Tento pohled na lidské události je dnes populární, „politicky korektní“, typický pro současného člověka, ale závažně nedostatečný, protože ve své podstatě neklade Boha na první místo. Papeže Františka nelze obvinit, že selhal při dovolávání se Matky Marie, ale tento apel zůstává velmi humanistický.
Není pochyb, že Ona chápe, musí být však také zklamaná, když ví – a Ona to ví – jaké utrpení visí nad hlavami lidstva, a jak snadno se mu dalo vyhnout, kdyby jen byl kdykoliv v posledních devadesáti letech náležitě vyplněn Její požadavek. Po desítky let Její obrazy a sochy pláčou slzy – a krvavé slzy. Nadále se modlíme za zasvěcení Ruska.
Kyrie Eleison
Zdroj: The St. Marcel Initiative
Překlad: D. Grof