Komentář Eleison DCCXVIII – Papežova dezintegrace (2021)
(718)
17. dubna 2021
PAPEŽOVA DEZINTEGRACE
V rozhovoru, který generální představený Bratrstva sv. Pia X., P. Davide Pagliarani, zveřejnil počátkem minulého měsíce, otevřeně svými slovy promluvil o tématu, jež má mimořádnou důležitost v dnešní Církvi a světě, které se však příliš často neřeší, protože je to tak nemyslitelné, konkrétně dezintegraci myšlení. Při pokusu analyzovat myšlení papeže Františka dochází P. Pagliarani k závěru, že papež ve své touze kdekoliv dosáhnout moderního člověka opustil celý systém myšlení, celou katolickou filozofii a teologii v klasickém smyslu těchto dvou slov. To by znamenalo, že aby papež František dosáhl moderního člověka, vzdává se katolické nauky. Zde je argument generálního představeného:
Papež František je „nad“ všemi systémy myšlení. Zatímco pro Jana Pavla II. byly určité nauky nedotknutelné, a zatímco Benedikt XVI. měl vždy starost o to, aby se jevil jako věrný Tradici, papež František naopak demoluje všechny katolické pevnosti minulosti. Bylo skutečně nevyhnutelné, že když Druhý vatikánský koncil (1962–1965) se svou náboženskou svobodou a ekumenismem podkopal církevní dogma, tak postupem desetiletí muselo ustoupit i její morální učení, když nemá oporu v dogmatu. A tak v exhortaci Amoris Laetitia z roku 2016 papež František jako novou formální nauku Církve učil zcela nový přístup k morálce, konkrétně to, že Matka Církev se musí postavit moderním skutečnostem a stát se docela jiným druhem matky. Už nemůže předkládat sebe a své zákony jako to činila dříve. Nyní musí naslouchat svým dětem, chápat je a doprovázet a pasivně se přizpůsobovat čemukoliv, co dělají. Morální zásady se zjevně změní, když se změní praxe lidí při vyvíjejících se historických okolnostech.
Takto František mylně chápe lásku – žádná matka nemiluje své dítě, které se topí v nebezpečné řece, tím způsobem, že do ní skáče spolu s ním. Mylně chápe milosrdenství – není žádným milosrdenstvím vůči člověku nechat jej ve stavu hříchu, který popuzuje Boha. Takovýmto falzifikováním pravé Boží lásky a milosrdenství se Církev nejen vzdává celého nadpřirozeného řádu, ale ponechává jej „svobodného“ v přirozeném řádu, aby nezůstala žádná pevnost, protože Matka Církev se přizpůsobuje hříchům světa tím, že už vůči svým dětem nevznáší žádné nároky. Prostřednictvím Druhého vatikánského koncilu se přizpůsobila světu. Díky papeži Františkovi jde dál a přizpůsobuje se hříchům světa, opouští své děti hluboce zraněné prvotním hříchem, které tak nemají žádnou nadpřirozenou milost, která by je uzdravila.
Co tedy pak papež František místo toho nabízí jako cíl nebo cíle Církve a světa? Za prvé, univerzální zavedení utopické integrální ekologie, starost o Matku Zemi (Pačamama) ve všech materiálních ohledech (Laudato si´, 2015), a za druhé kvazizednářské univerzální bratrství a péči o své kolegy (Fratelli tutti, 2019). Matka Církev je tak redukována na čistě přirozené kněžství, zbavené vší nadpřirozené moci, ve službě sekulárnímu státu v celém jeho povýšeném sekulárním humanismu.
Generální představený dochází k závěru, že skutečnou odpovědí na všechny současné problémy je to, aby Matka Církev znovu hlásala neomylnou nauku, konkrétně nadpřirozený rozměr a osud člověka ve věčném nebi, pád člověka v čase spolu s trvajícím následkem prvotního hříchu a naprostou potřebu Kristovy milosti pro vítězství nad hříchem. Nauka Krista Krále sama o sobě zahrnuje věčnost nebe, vítězství Vykupitele nad hříchem a nepostradatelnou pomoc nadpřirozené milosti, kterou přinesl On jakožto Vykupitel, aby lidem umožnil se dostat do nebe. A Jeho Matka bude hrát velice mimořádnou roli v tom, co bude konečným vítězstvím Církve nad pomíjejícím vítězstvím omylů, které jsou tak rafinované a zhoubné.
Tato analýza papežova myšlení a jednání, kterou provedl generální představený, je konzistentní a logická, za což bychom měli být všichni vděční. Je to zajisté určité světlo na vrcholu Bratrstva sv. Pia X. Upřímně říkáme: „díky Bohu“. Znamená to však, že je Bratrstvo mimo nebezpečí? To se uvidí. Učitel nemá takové ctnosti jako Mučedník. Prosíme, Bože...
Kyrie Eleison
Zdroj: The St. Marcel Initiative
Překlad: D. Grof
