pátek 5. června 2020

Křesťanská prozíravost a liberalismus (1884)


Křesťanská prozíravost a liberalismus (1884)
Dr. Don Félix Sardá Y Salvany
Vzhledem ke své situaci, žijí katolíci v této zemi [Americe] uprostřed liberalismu. Denně přicházíme do kontaktu a jsme obklopeni krajními i umírněnými liberály a také katolíky, kteří jsou nakaženi jeho všeprostupujícím jedem. Stejně žili katolíci ve 4. století mezi ariány, katolíci v 5. století mezi pelagiány a katolíci v 17. století mezi jansenisty. Není možné neudržovat nějaké vztahy s liberály, kteří nás obklopují. Potkáváme je všude – v sociálním styku, při svých obchodních záležitostech, při zábavách i oblíbených činnostech, dokonce i v Církvi a v rodině. Jak se tedy máme chovat při svém nevyhnutelném styku s těmi, kteří jsou takto duchovně nemocní? Jak se můžeme vyhnout nákaze nebo alespoň snížit riziko na minimum? Stanovit přesné pravidlo pro každý případ je natolik obtížné, že je to mimo lidské možnosti, lze však dát některá obecná návodná pravidla, jejich použití však musí být ponecháno na prozíravosti těch, kterých se to individuálně týká, dle okolností a konkrétních závazků. Bude dobře, když nejprve obecným způsobem rozlišíme tři možné druhy vztahů mezi katolíky a liberalismem nebo spíše mezi katolíky a liberály: 1) Nutné vztahy, 2) Prospěšné vztahy, 3) Vztahy čistého zalíbení nebo přátelství. Nutné vztahy jsou každému vnuceny díky jeho místu v životě a konkrétnímu postavení, nelze se jim vyhnout. Jsou to například rodinné vztahy, vztahy podřízeného a nadřízeného apod.
1. Je zjevné, že syn, který má tu smůlu, že má liberálního otce, jej z tohoto důvodu nemůže opustit, stejně jako žena manžela, bratr sestru, ani rodič dítě, s výjimkou toho, kdy liberalismus vychází od někoho, kdo jim je podřízen, a jedná v protikladu k náboženství, aby způsobil formální odpadnutí.
Aby katolík takový krok [kdy druhého opustí] mohl uskutečnit, nedostačuje jen to, že je omezována jeho svoboda zachovávat církevní zásady. Musíme totiž mít na paměti, že Církev neukládá v takové věci žádnou povinnost člověku, který by ji mohl zachovávat jen za značných obtíží (sub gravi incommodo).
Katolík, který má tu smůlu, že je v takovém postavení, musí tuto situaci snášet s křesťanskou trpělivostí a obklopit se, nakolik je to v jeho moci, všemi ochrannými opatřeními, aby se skutečně vyhnul nákaze pocházející ze špatného příkladu nebo skutků. Jeho prvním útočištěm by měla být modlitba. Modlitba za sebe a za oběti omylu. Měl by se, nakolik je to možné, vyhnout veškeré konverzaci na toto téma, ale když cítí, že se mu vnucuje výměna názorů, ať ji přijme v plné důvěře vůči pravdě a vyzbrojený účinnými obrannými i útočnými zbraněmi. Ohledně výběru tohoto arzenálu by se měl poradit s prozíravým duchovním vůdcem. Jako protijed proti přílišným stykům s liberály by se měl často stýkat se společností jiných učených lidí a lidí s autoritou, kteří trvale vykazují zdravou nauku. Poslušnost vůči představenému ve všem, co není přímo nebo nepřímo proti víře a mravům, je jeho závaznou povinností, je však také jeho povinností odmítnout poslušnost u čehokoliv, co je přímo či nepřímo v protikladu vůči integritě jeho víry. Odvahu pak může získat pouze z nadpřirozených zdrojů – Bůh, který tento boj vidí, [mu] neodepře veškerou potřebnou pomoc.
2. Existují i další vztahy, které máme s liberály, jež nejsou zcela, přesto však morálně nezbytné, a bez nichž je společenský život, sestávající ze vzájemné výměny služeb, nemožný. Jsou to například vztahy obchodní, oborové, pracovní, profesní atd. Neexistuje zde však ono striktní podřízení, které existuje v nezbytných vztazích, o nichž jsme právě hovořili, a v důsledku toho může člověk využít větší nezávislost. Základním pravidlem v těchto případech je, nevstupovat do nadbytečného styku. Dostačuje to, co chod společenského soukolí vyžaduje, a nic nadto. Pokud jste obchodník, nakupujte od liberálů a prodávejte jim v souladu s potřebami svého obchodu a všemu ostatnímu se vyhněte. Pokud jste blízcí, omezte svůj styk na základní nutnost své služby. Pokud jste dělník, omezte se na to, abyste poskytli a dostali to, co jste si z obou stran povinováni. Ten, kdo žije podle těchto pravidel, může žít bez újmy na své víře i uprostřed židovského obyvatelstva. Zároveň by se nikdy nemělo zapomínat, že jakýkoliv projev slabosti nebo kompromis je vždy nepotřebný. Ani liberálové nemohou odmítnout úctu člověku, který si pevně a neochvějně stojí za svým přesvědčením. A pokud jde o otázku Víry, opovrženíhodným v očích všech se stává ten, kdo by své přirozené právo prodal za misku kaše.
3. Vztahům čistého přátelství, zalíbení nebo přijetí, do nichž vstupujeme jako do pouhých záležitostí chuti nebo náklonnosti, bychom se měli vyhnout, a pokud už jsme je navázali, měli bychom je dobrovolně přerušit. Takové vztahy jsou jistým nebezpečím pro naši víru. Náš Pán říká, že ten, kdo má rád nebezpečí, zahyne v něm. Je obtížné přetrhat takové vztahy? A jestliže skutečně je? Musíme taková pouta, která nás uvádějí do nebezpečí, přetnout. Na chvíli se zamyslete. Pokud by váš liberální společník, s nímž se neustále družíte, měl nějakou nakažlivou nemoc, ucházeli byste se o jeho přízeň? Pokud by vaše vztahy s ním kompromitovaly vaši reputaci, pokračovali byste v nich? Pokud by pomlouval vaši rodinu, stále byste se jej drželi? V této věci jsou v sázce Boží čest a vaše vlastní duchovní bezpečnost. Vaše duchovní zájmy po vás vyžadují přinejmenším tolik, co by vám prozíravost radila udělat v případě svých světských zájmů a ohledně lidské cti. Existuje zde však jedna okolnost, kdy je důvěrný vztah s liberálem zcela ospravedlnitelný, a to za účelem jeho obrácení. K tomu jsou potřeba dvě podmínky: ochota vašeho liberálního přítele a vaše způsobilost jej vést ke světlu. Ani zde to však není bez nebezpečí. Člověk si musí být velice jistý půdou pod nohama, než se o takový úkol pokusí.
Především mějte hrůzu z hereze. A současný liberalismus je nejzhoubnější ze všech herezí. Stojí naprosto proti náboženské víře. První věcí, kterou musím v infikované zemi udělat, je izolovat se, a pokud to není možné, podniknout všechna sanitární opatření proti smrtícímu mikrobu. Duchovní zdraví je ohroženo vždy, kdykoli se dostaneme do styku s liberalismem, a nákaza je skoro jistá, pokud zanedbáme opatření, která prozíravost doporučuje.
Zdroj: Liberalism is a Sin, Dr. Don Félix Sardá Y Salvany, kapitola 17
Překlad: D. Grof