čtvrtek 30. března 2017

Antikrist a jeho prorok (1921)

 
Antikrist a jeho prorok (1921)
P. Sylvester Berry
Poznámka překladatele: V roce 1921 P. Berry (1879-1954) publikoval komentáře ke Zjevení sv. Jana, přičemž okomentoval a rozebral každou pasáž této části Písma svatého. Níže následuje kapitola 13 a komentáře k ní.
***
KAPITOLA XIII
1 I spatřil jsem vystupovati z moře šelmu. Měla sedm hlav a deset rohů; na jejích rozích (bylo) deset korun a na jejích hlavách rouhavá slova.
2 A ta šelma, kterou jsem viděl, podobala se levhartovi. Její nohy (byly) jako [nohy] medvědí a její tlama jako (tlama) lví. I dal jí drak svou sílu i svůj trůn i svou velikou moc.
3 A jednu z jejích hlav [jsem viděl] jako zbitou na smrt, ale její smrtelná rána se zahojila. Celá země šla s údivem za šelmou;
4 a poklonili se draku, jenž dal tu moc šelmě. Také se poklonili šelmě se slovy: „Kdo je podoben šelmě a kdo s ní může bojovati?“
5 A byla jí dána tlama, která zpupně a rouhavě mluvila, a byla jí dána moc (tak) činiti po dvaačtyřicet měsíců.
6 I otevřela svou tlamu, aby se rouhala Bohu, jeho jménu, jeho stánku i obyvatelům nebes.
7 A bylo jí dovoleno válčiti se světci a přemoci je. Jí byla dána moc nade všemi pokoleními, kmeny, jazyky a národy,
8 takže se jí klaněli všichni obyvatelé země; jejich jména (však) nejsou zapsána od počátku světa u Beránka v knize života.
9 Má-li kdo uši, poslyš:
10 Odvede-li kdo (jiné) do zajetí, do zajetí půjde; zabije-li kdo (jiné) mečem, mečem musí býti zabit. Tu platí trpělivost a víra svatých.
 
1. Šelma z moře je Antikrist, který byl předpovězen prorokem Danielem ve vidění dosti podobném tomuto vidění sv. Jana. (1) Naše studie Apokalypsy doposud činí jistým, že šelma nemůže být ztotožňována s Římskou říší, jak to mnozí vykladači dělali. Jiní následují názor sv. Augustina (2) a šelmu považují za symbol všech zlých a nevěřících. Tento výklad je do jisté míry pravdivý, protože Antikrist by nemohl naplnit své hanebné dílo bez učedníků a stoupenců. Proto se šelma rozšířeně může brát tak, že reprezentuje celou říši Antikrista. Nicméně je jisté, vlastně to Suarez zastává jako článek víry, že Antikrist je určitý jedinec. Slova sv. Paula Soluňanům nenechávají v této věci žádný prostor pro pochyby. (3)
Je velmi všeobecným názorem, že Antikrist se ustanoví Mesiášem. Tento názor se zdá být podpořen slovy našeho Spasitele: „Já jsem přišel ve jménu svého Otce, a nepřijímáte mne. Jestliže někdo jiný přijde ve jménu svém, toho přijmete.“ (4) Tato aspirace na Mesiáše bude nutně znamenat, že bude pocházet z židovského plemene.
Příchod Antikrista otevírá rozhodující střet mezi Církví a pekelnými mocnostmi. Bude to úplné naplnění proroctví z Genesis: „Mezi tebe a ženu položím nepřátelství, i mezi símě tvé a símě její.“ (5) Símě hada je Antikrist a jeho stoupenci; símě Marie, ženy, je Ježíš Kristus a jeho věrní učedníci.
Šelma má sedm hlav a deset rohů jako u draka. Jako představiteli Satana budou Antikrista podporovat a pomáhat mu stejní králové a vládci symbolizovaní v obou případech deseti rohy a korunami. Antikrist půjde ve stopách svého pána tak, že bude využívat každou formu hříchu a omylu, aby svedl věrné. (6) Proto je každá hlava označena jmenným popisem hříchu nebo omylu, jejž reprezentuje. Všechny hereze se rouhají tím, že popírají nějaké dogma Víry; tak například ateismus popírá Boží existenci; arianismus odmítá Kristovo Božství; mohamedánství popírá Kristovo Božství i Boží Trojici, zatímco judaismus odmítá uznat našeho Pána jako Mesiáše.
2. Šelma připomíná levharta krutostí. Medvědí nohy jsou symbolem lstivosti, zatímco lví tlama je znakem oné síly a moci, kterou Satan svěřuje svému zástupci. Skrze moc Satana bude Antikrist konat velké divy, aby oklamal lid a vedl jej k tomu, aby ho přijal za pravého Mesiáše. Sv. Pavel říká, že „přijde podle působení Satanova se vší mocí, s podvodnými divy a zázraky“. Náš Pán také varuje věrné před falešnými zázraky v oněch dnech: „neboť povstanou nepraví Mesiáši a nepraví proroci a budou činiti zázraky a divy, takže by i vyvolené svedli v blud, kdyby bylo možno. Hle, předpověděl jsem vám to.“ (8)
3., 4. Hlava zbitá na smrt, ale zhojená zázračným způsobem značí, že jedna z mocností podporujících Antikristovu věc bude přemožena mečem ve svém střetu s Církví. Ale k překvapení všech tato moc rychle zotaví své síly a tak přivede mnohé věřit v Antikrista. (9) Jak bylo poznamenáno výše, hlavy představují duchovní spíše než světské mocnosti. Protože hlavy draka nesou koruny, mohou symbolizovat mocnosti, jež kombinují obojí, duchovní i světské věci.
Ti, kteří uctívají Antikrista kvůli jeho „podvodným zázrakům“ tedy uctívají Satana, který dává moc je konat. Blahobyt moci a materiální blahobyt jsou odměnou těm, kteří mu slouží, jak naznačil ďábel Kristu na hoře: „Toto všechno [všechna království světa] ti dám, padneš-li a budeš-li se mi klaněti.“ (10) Antikrist přijímá tuto neblahou dohodu a dostává říši světa, - „Kdo s ní [s šelmou] může bojovat?“
5.- 8. Moc Antikrista bude mít krátké trvání (tři a půl roku), ale během této doby bude chrlit rouhání proti Bohu a proti Nejsvětější Svátosti oltářní (Božímu svatostánku). Bude také pomlouvat a očerňovat ty, kteří zůstávají věrní Bohu a Jeho Církvi. Bude mu dána moc vést válku proti Církvi a na čas ji přemoct. Bude vládnout nad mnoha národy a mnoho lidí jej bude uctívat: jeho království bude připomínat katolicitu a univerzálnost. To je velká vzpoura národů předpovězená sv. Pavlem (11), ale nebude skutečně univerzální; přinejmenším jeden národ zůstane v oněch dnech věrný Církvi (12), a vyvolení, jejichž jména jsou zapsána v knize života, nebudou uctívat Antikrista.
9., 10. Tyto dva verše obsahují povzbudivé sliby věrným, ale strašná varování zlým; z čehož pochází vážná výtka: „Má-li kdo uši, poslyš.“ Antikrist a jeho stoupenci, kteří budou zpočátku vítězit, budou brzy přemoženi a zničeni. Jakou měrou měřili, takovou jim bude naměřeno. (13) Ti, kdo odvedli věrné do zajetí a vydali je na smrt, budou sami zajati a zabiti mečem. Proto musí věrní trpělivě trpět s plnou důvěrou ve vítězství.
11 A spatřil jsem jinou šelmu, jak vystupuje ze země. Měla dva rohy jako beran a mluvila jako drak.
12 Prováděla totéž násilí jako ona první šelma, a to před její tváří. Popouzela zemi i její obyvatele k tomu, aby se klaněli první šelmě, jejíž smrtelná rána se zahojila.
13 I činila veliké divy, takže způsobila, aby se i oheň s nebe snesl na zem před lidmi.
14 A divy, které jí bylo dovoleno činiti před šelmou, sváděla obyvatele na zemi, říkajíc obyvatelům země, aby udělali obraz té šelmy, která má ránu od meče, a zůstala na živu.
15 A bylo jí dovoleno vdechnouti do obrazu té šelmy ducha, aby obraz šelmy také mluvil a způsobil, aby byli zabiti všichni, kdož by se neklaněli obrazu šelmy.
16 Všechny, malé i velké, bohaté i chudé, pány i otroky, přiměla k tomu, aby si učinili znamení na své pravé ruce nebo na svém čele
17 a aby nikdo nemohl (něco) koupiti nebo prodati, leda kdo měl znamení, buď jméno šelmy nebo číslo jejího jména.
18 Tu je (potřebí) moudrosti! Kdo má rozum, sečti číslo šelmy, neboť je to číslo člověka, a číslo jeho je šest set šestašedesát.
11. Šelma vystupující ze země je falešný prorok – Antikristův prorok. (14) Náš Božský Spasitel má zástupce na zemi v osobě papeže, jemuž svěřil plnou moc učit a vládnout. Podobně i Antikrist bude mít svého zástupce ve falešném prorokovi, který bude obdařen množstvím satanských sil, aby oklamal národy.
Jestliže Antikrist bude židovského původu, což pravděpodobně bude, pak mořem, z něhož vystupuje, se naznačuje judaismus. Pak země odkud vystupuje druhá šelma, je symbolem pohanských národů ve vzpouře proti Církvi. Dva rohy představují dvojí autoritu – duchovní a světskou. Jak naznačuje podobnost k beranovi, pravděpodobně se tento prorok usídlí v Římě jako jistý druh antipapeže během výše zmíněného uprázdnění papežského stolce. (15) Vyvolení se však nenechají oklamat; připomenou si slova Našeho Pána: „Řekne-li vám tehdy někdo: ´Hle, zde nebo tam je Mesiáš,´ nevěřte.“ (16)
12. Antikrist se usídlí v Jeruzalémě (17), kde se velký počet Židů shromáždí skrze nějaké takové hnutí jako sionismus. Velká většina Židů se vždy držela přesvědčení, že Bůh jednoho dne obnoví království Izraele skrze Mesiáše – „Pomazaného“ – z rodu Davidova. (18) Až se Antikrist projeví těm v Jeruzalémě se svými „podvodnými divy“, okamžitě jej prohlásí svým králem a Mesiášem. Pak skrze moc falešných zázraků brzy přivede prorok pohanské národy k tomu, aby jej [Antikrista] uctívaly jako pravého Mesiáše dávno přislíbeného proroky. Sv. Pavel jasně říká, že Antikrist se bude vydávat za Boha: „bude se povyšovat nade všechno, co se jmenuje Bůh anebo čemu se vzdává Božská pocta; dokonce se posadí v chrámě Božím a bude si počínati, jako by byl Bohem“. (19)
Mnozí teologové věří, že Antikrist znovuvybuduje jeruzalémský chrám, v němž zřídí svůj trůn a bude uctíván jako Bůh. Zdá se, že slova sv. Pavla citovaná výše rozhodně straní této víře, a nemůže být pochyb, že takový výsledek by okamžitě zajistil uznání pro Antikrista a jeho projekty. Na druhou stranu Danielovo proroctví se zdá takovou možnost vylučovat: „Otřesná ohavnost se v chrámě objeví, než ničitele zachvátí konec mu určený.“ Nezáleží na tom, jak učenci vykládají tuto ohavnost, Kristova slova jasně prokazují, že to mělo vést přímo ke zkáze chrámu ze strany římské armády v roce 70 A.D. Způsobená zkáza pak bude konečná – „potrvá do konce“.
Julián Apostata se ve 4. století pokusil znovuvybudovat chrám, ale tento podnik byl zázračným způsobem zmařen. Místo bylo znepřístupněno děsivými ohnivými koulemi, které vyrazily blízko základů a tak sežehly a spálily dělníky, že byli nuceni skončit. Časté útoky nakonec způsobily, že bylo toto dílo opuštěno“ (20)
„Boží chrám“ ve výše zmíněné pasáži ze sv. Pavla pravděpodobně znamená všechna místa katolického kultu obecně, a zvláště římské a jeruzalémské kostely. „Otřesná ohavnost“ byla v mnoha katolických kostelích spáchána heretiky a apostaty, kteří zničili oltáře, rozházeli ostatky svatých a znesvětili Svátost oltářní. V době Francouzské revoluce byla na oltář v pařížské katedrále posazena oplzlá žena a byla uctívána jako bohyně rozumu. Takové věci však slabě předznamenávají ohavnosti, jež znesvětí kostely v oněch žalostných dnech, kdy se sám Antikrist posadí na oltář, aby byl uctíván jako Bůh.
13.- 15. Prorok samozřejmě bude mít moc konat úžasná díla svého pána. Mezi jinými zázraky svrhne oheň z nebe, pravděpodobně aby vyvážil kázání a zázraky Eliáše, a tak svedl větší počty lidí. Také nechá vztyčit sochy Antikrista, aby byly uctívány těmi, které svedl. Tyto sochy budou pronášet věštby, jako to činily sochy starodávného pohanství. Ve skutečnosti bude vláda Antikrista a jeho proroka skutečnou obnovou pohanství ve světě.
16. Stoupenci Antikrista budou označeni znamením jako napodobeninou znamení, které sv. Jan viděl na čelech služebníků Božích. (22) To naznačuje, že Antikrist a jeho prorok zavedou obřady k napodobení svátostí Církve. Ve skutečnosti bude existovat úplná organizace – Satanova církev ustanovená v protikladu ke Kristově Církvi. Satan bude na sebe brát roli Boha Otce; Antikrist bude uctíván jako Spasitel a jeho prorok si přisvojí roli papeže. Jejich obřady budou falšovat svátosti a jejich díla magie budou ohlašována jako zázraky. Pokusem o podobný projekt bylo ve 4. století to, když Julián Apostata zfalšoval katolickou bohoslužbu pomocí pohanských obřadů ke cti Mithrase a Kybelé. Ustanovil kněžství a zavedl obřady jako napodobení křtu a biřmování. (23)
17. Během pronásledování za Diokleciána byly sochy bohů umístěny v obchodech a na tržištích, kde měli zákazníci povinnost je uctívat a obětovat jim kadidlo. Nikdo nemohl kupovat nebo prodávat bez toho, že by se znečistil pohanskou bohoslužbou. (24) V oněch dnech Antikrista si falešný prorok osvojí podobnou taktiku k dosažení zkázy věrných. Nikdo nebude moct kupovat nebo prodávat nutné životní potřeby aniž by se zapletl do uctívání Antikrista.
18. Pro jméno Antikrista dává sv. Jan kryptogram, který věrným umožní rozpoznat jej, jakmile se objeví ve světě. Tento kryptogram sestává z číselné hodnoty písmen v jeho jménu. Sv. Jan říká, že je to číslo člověka. To může znamenat, že má být tento kryptogram vyřešen metodami, jež se mezi lidmi obecně používají. Může to také znamenat, že je to jméno určitého jedince, což ukazuje, že Antikrist nemá být ztotožňován s Římskou říší, ani se zlem obecně, jak někteří zastávají. (25)
Při výpočtu čísla Antikrista jsou autoři ve svých názorech rozdělení, pokud jde o to, zda by se měla použít latinská, řecká nebo hebrejská písmena. Převládající názor dnes považuje za nejpravděpodobnější použití hebrejštiny. V novém židovském království Jeruzaléma bude jistě podporováno používání hebrejštiny, nebude-li učiněno [přímo] povinným. Dokonce i dnes je hebrejština jedním z uznaných jazyků v Palestině a je široce používána Židy tam žijícími.
V současnosti většina učenců, katolíků i protestantů, vykládá číslo 666 jako kryptogram císaře Nera, jak je psán v hebrejských znacích. Ale podle našeho výkladu je to nemožné řešení, protože dny Antikrista jsou teprve v budoucnu. Navíc Nerova životní dráha neodpovídá životní dráze Antikrista s výjimkou toho, že pronásledoval církev. Jeho příchod nebyl „se vší mocí, s podvodnými divy a zázraky,“ jak, pokud jde o Antikrista, předpovídá sv. Pavel. (26)
Otec Sloet z Holandska navrhoval řešení založené na titulu Antikrista jakožto krále Izraele. (27) Židé vždy vzhlíželi k Mesiášovi jako k velkému vůdci, který obnoví království Izraele. Odmítli Našeho Pána, protože nenaplnil toto očekávání. Můžeme si být jistí, že domýšlivost Antikrista nebude v tomto ohledu nedostatečná. Bude králem obnoveného Izraele, - nejen králem, ale králem par excellence. V hebrejštině může být tato idea vyjádřena slovy (hammelek l´Yisrael), která mají nutnou číselnou hodnotu 666; ale aby se dosáhlo tohoto čísla, musí se v melek (král) použít kaph medial () namísto kaph final ().
Poznámky:
1)      Daniel VII, 19-22
2)      Sv. Augustin, „O Boží obci“, XX, 19.
3)      II Sol. II, 3-9
4)      Sv. Jan V, 43; viz též I Jn. II, 18
5)      Genesis III, 15
6)      viz výše str. 122
7)      II Sol. II, 9
8)      Sv. Matouš XXIV, 24, 25
9)      viz níže v kap. XVII, 10,11
10)  Sv. Matouš IV, 8
11)  II Sol. II, 9
12)   viz výše str. 127
13)   Sv. Matouš VII, 2
14)  viz níže XVI., 13; XIX, 20
15)  viz výše str. 126
16)  Sv. Matouš XXIV, 23
17)  Srov. XI, 8; XIV, 19
18)  Encyclopedia Americana, čl. „Jews and Judaism – Zionism“
19)  II Sol. II, 4
20)  Daniel IX, 27; sv. Matouš XXIV, 15
21)  Ammianus Marcellinus XXIII, 1; Catholic Library, Archeology Series, sv. IV, 153
22)  viz výše str. 80
23)  Catholic Library, Archeology Series, sv. IV, str. 148
24)  Catholic Library, Archeology Series, sv. IV, str. 123
25)  International Critical Commentary – Revelation of St. John, sv. I, str. 364
26)  II Sol. II, 9
27)  P. Sloet v dopise P. Galloisovi z 18. května 1893
 
Zdroj: P. Sylvester Berry, The Apocalypse of st. John, Columbus, Ohio, John W. Winterich, 1921, str. 129-134
Překlad: D. Grof