sobota 19. listopadu 2016

Komentář Eleison CDLXXXVIII – Skvělé komuniké? (2016)

Komentář Eleison CDLXXXVIII – Skvělé komuniké? (2016)
 
(488)
19. listopadu 2016
 
SKVĚLÉ KOMUNIKÉ?
 
31. října papež František pořádal ve Švédsku ekumenické setkání s vůdčími luterány, aby se připravili na 500. výročí Lutherovy revolty proti katolické Církvi příští rok. Po setkání papež podepsal s prezidentem Světové luteránské federace společnou Deklaraci, která je dalším naprostým pohoršením přicházejícím od člověka, který má být Kristovým náměstkem. 2. listopadu vydal představený Francouzského distriktu Bratrstva sv. Pia X. na protest Komuniké, aby odsoudil tuto skandální Deklaraci. Mnohé z tohoto Komuniké je skvělé, a je tím, co je potřeba od představených Bratrstva, aby postavili vážnou překážku do cesty tomu, aby bylo arcibiskupovo Bratrstvo zrazeno ve prospěch římských neomodernistů. Závěr je však slabý a tak může mít Komuniké opačný účinek.
P. Bouchacourt začíná své Komuniké prohlášením, že pohoršení papežovy proluteránské Deklarace je takové, že „nemůže mlčet“. A celé pasáži, kde odsuzuje Luthera, nelze nic vytknout. Tady je:
Jak můžeme být „hluboce vděční za duchovní a teologické dary, jež jsme obdrželi skrze reformaci“ (citát ve společné Deklaraci), když Luther projevil ďábelskou nenávist vůči Nejvyššímu pontifikovi, rouhavé opovržení k Oběti mše svaté a také odmítnutí spásné milosti Našeho Pána Ježíše Krista? Také zničil nauku o Eucharistii, když odmítnul transsubstanciaci, odvrátil duše od Nejblahoslavenější Panny Marie a popřel existenci očistce. Ne, protestantismus nepřinesl katolicismu nic! Zničil jednotu křesťanstva, oddělil celé země od katolické Církve, uvrhnul duše do omylu a uvedl jejich věčnou spásu do nebezpečí. My katolíci chceme, aby se protestanti vrátili do jediného ovčince Kristova, kterým je katolická Církev, a za tento úmysl se modlíme. V těchto dnech, kdy slavíme všechny svaté, vzýváme svatého Pia V., svatého Karla Boromejského, svatého Ignáce a svatého Petra Canisia, kteří hrdinně bojovali s protestantskou herezí a zachránili katolickou Církev.
Ale v porovnání s tímto odsouzením je závěr P. Bouchacourta relativně mdlý:
Vyzýváme věřící Francouzského distriktu, aby se modlili a činili pokání za Nejvyššího pontifika, aby jej Náš Pán, jehož je náměstkem, uchránil od omylu a zachoval jej v Pravdě, jíž je strážcem. Vyzývám kněze distriktu, aby sloužili kající mši a zorganizovali svatou hodinku před Svátostí oltářní, aby se prosilo o prominutí těchto pohoršení a aby se úpěnlivě žádal Náš Pán, aby utišil bouři, která nyní otřásá Církví déle než půl století. Naše Paní pomocnice křesťanů, zachraň katolickou Církev a modli se za nás!
P. Christian Bouchacourt, představený Francouzského distriktu FSSPX
Tento závěr je zbožný a dokonale zdvořilý k papeži Františkovi, dává však nějakou představu o závažnosti papežovy dezorientace, když papež natolik vychvaluje jednoho z největších protikřesťanských heretiků v celých církevních dějinách? Je obtížné si představit, že by P. Bouchacourt nezískal od biskupa Fellayho předem dovolení zveřejnit své Komuniké. Byl to biskup Fellay, kdo neměl žádný problém, že bude odsouzen Luther žijící před 500 lety, ale trval na zmírnění kritiky hlavního ničitele Církve zde a nyní? V každém případě slouží Komuniké záměru biskupa Fellayho oklamat tradiční kněze a laiky, a uspat je tím, že naznačí, že údajně bezprostředně chystaná osobní prelatura nezabrání nikomu kritizovat papežská pohoršení atd...
Uvědomuje si pak P. Bouchacourt jak, jako jeho předchůdce, může sloužit, dokonce i proti své vlastní vůli, zradě Bratrstva? Buďme „bezelstní jako holubice“, ale také „opatrní jako hadi“ (Mt. X, 16).
Kyrie Eleison
Překlad: D. Grof