pondělí 14. listopadu 2016

Komentář Eleison CDLXXXVII – Jsou si duchovní vědomi - II? (2016)

 
Komentář Eleison CDLXXXVII – Jsou si duchovní vědomi - II? (2016)
(487)
12. listopadu 2016
 JSOU SI DUCHOVNÍ VĚDOMI – II?
Minulý týden tento „Komentář“ vznesl otázku, zda generální představený Bratrstva sv. Pia X. ví, co dělá, když neustále činí vzájemně si odporující prohlášení, tu ve prospěch katolické Tradice, tu v linii s Římany a jejich koncilní revolucí. Při nejlepším by generální představený byl pouze zmatený a matoucí liberál rozpolcený mezi katolicismem a konciliarismem. Při nejhorším by mohl být skutečným vlkem v rouše beránčím, který používá slova pouze jako politické nástroje, aby Římanům umožnil pohltit kdysi katolické Bratrstvo arcibiskupa Lefebvra jejich koncilní Novocírkví. V sázce je Víra. Pro mnoho kněží i laiků je důležité jasně vidět, zda generální představený je pastýř nebo vlk, nebo něco mezi tím. Podívejte se na poslední vydání francouzského dvouměsíčníků „Sous la Banniére“ na velice jasnou odpověď francouzského kněze „Odporu“ P. Oliviera Rioulta.
Začíná od tiskového prohlášení generálního představeného z 29. června, které následovalo po setkání představených FSSPX, jež se právě předtím konalo poblíž Écône, a cituje z něj věty, které mohou některé katolíky znovu ujistit, že FSSPX se vrací na tradiční stezku. P. Rioult však říká, že generální představený v minulosti tolikrát řekl jednu věc a učinil jinou, že jeho slova nemají žádnou cenu, pokud jde o pravdu. Jako pro bezpočet moderních politiků jsou pouhými nástroji politiky a používají se nebo zneužívají, jak to vyžaduje příležitost, v tomto případě k tomu, aby se FSSPX přimělo podrobit autoritám Novocírkve, aniž by si vůbec uvědomovalo, co se děje. Důkazem jsou činy generálního představeného. Činy vždy mluví hlasitěji než slova. To, co generální představený opravdu míní, se nejlépe posoudí z jeho činů, které ustavičně pracují ve prospěch koncilního Říma,
Zde jsou některé z nich – přijetí „snětí exkomunikací“ v roce 2009; přijetí oficiální jurisdikce pro zpovědi a oficiální jurisdikce pro generálního představeného vynášet prvoinstanční soudy u případů v rámci FSSPX;  podrobení se uvádět jména kněžských svěcenců v USA a přijetí diecézních svolení u kněžských svěcení v Německu. Ve stejném směru jde v rámci FSSPX jeho trvalé překládání nebo čistky u oponentů jeho římské politiky a jeho povyšování povolných náhradníků, často mladíků relativně nezpůsobilých pro těžší povinnosti. A P. Rioult poukazuje na to, že tato série činů je jasně v linii se společným prohlášením generálního představeného a římské „dvojky“, kardinála Müllera, zveřejněné po jejich setkání v září 2014, že budou „postupovat ve fázích... v čase nezbytném pro urovnání problémů... s výhledem na dosažení plného smíření.“
Tato metoda postupu krok za krokem, říká P. Rioult, má pro obě strany velkou výhodu vyhnout se jasně danému momentu jakým je společný podpis veřejného dokumentu, u nějž by bylo riziko, že zalarmuje stoupence Tradice ohledně toho, co se děje. Je tomu tak, že rozpornosti generálního představeného vytvářejí zmatení, a pokud jsou dostatečně „rafinované“ a „drobné“, uspávají katolíky, kteří nebdí a nemodlí se. Slova generálního představeného jsou tedy kladena jenom jako kouřová clona, aby zakryla především kněžím FSSPX to, o co mu opravdu jde, protože kdyby se dostatečný počet z nich probudil a byl si toho vědom, bylo by pro něj o mnoho těžší přesvědčit Řím, že by mohl přivést celé Bratrstvo do Novocírkve, což je to, co Řím chce, aby zničil hlavní subjekt odporu vůči svému náboženství nového světového řádu. Již v roce 2012 zažil generální představený hořkou zkušenost, kdy, jak si myslel, nachystal vše na výprodej, aby pak zažil odmítnutí dohody ze strany Říma, protože v tu chvíli v čase byli jeho tři kolegové biskupové všichni proti ní, jak Řím dobře věděl. Novocírkev potřebuje ochromit Tradici jednou provždy.
Modlete se za kněze FSSPX, aby prokoukli menzingenskou mafii, zablokovali ji a nakonec se jí zbavili.
Kyrie Eleison
Překlad: D. Grof