Vodítka k třetímu tajemství (2013)

Vodítka k třetímu tajemství (2013)

jak je představil P. Malachi Martin

Suzanne Pearson

Crusader č. 107, podzim 2013

Poznámka překladatele: Ačkoliv nemusíme nekriticky přijmout všechny informace uvedené v článku, myslím si, že zvláště v dnešní době plné zmatení může být tento článek pro mnohé čtenáře zajímavým podnětem k zamyšlení.

***

Fatima: „Pro Církev určující událost ve třetím tisíciletí.“

Třetí tajemství: „Záležitost ‘buď-anebo‘ a my nyní žijeme v ‘nebo‘.“

Nadcházející trest: „Vaše noční můra, která roste exponenciálně.“

 

To jsou slova Malachiho Martina, který četl třetí fatimské tajemství.

***

Během čtyř let před jeho smrtí v roce 1999 jsem měla výsadu poznat otce Malachiho Martina. Protože jsem slyšela jeho rozhovory a četla některé jeho knihy, nejprve jsem hledala jeho radu ohledně zneklidňujících změn ve Svaté mešní oběti. Brzy mi nabídnul duchovní vedení. Poté jsem s ním měla příští čtyři roky dosti zásadní kontakty, během nichž často hovořil o Fatimě.

Věřil, že Fatima je nejdůležitější událostí 20. století a že splnit její příkazy je nejnaléhavějším úkolem, před kterým Církev a svět stojí. Když jsem poslouchala jeho rozhovory, již jsem si všimla, že když mluvil o Fatimě, hovořil s autoritou, jako když hovořili současníci Našeho Pána o Jeho učení. Během našeho prvního telefonického hovoru jsem tedy řekla: „Mám dojem, že znáte fatimské tajemství!“ A otec Malachi řekl: „Znám“.

Když jsme se následujícího týdne sešli, v narážce na jeho skepticismus ohledně charismatického hnutí jsem se jej trochu škádlivě zeptala: „Odhalil vám třetí tajemství Duch Svatý?“ „Ach, ne,“ odpověděl.

„Byla mi ukázána kopie třetího tajemství v době, kdy jej papež Jan XXIII. v roce 1960 otevřel a hledal radu u skupiny kardinálů. Jedním z těch kardinálů byl Augustin kardinál Bea a já jsem byl jeho asistentem.“

Pak jsem se odvážila: „Třetí tajemství se týká apostaze v Církvi, že?“ Tento odhad se zakládal na několika roztříštěných kouscích informací o Fatimě, které vyšly na světlo ve skoupých 70. a 80. letech, a na úvahách mnicha Michela de la Sainte Trinite: „Materiální tresty jsou předpovězeny již ve druhé části tajemství.“ Třetí tajemství předpovídá „trest duchovního řádu“.

K mému překvapení otec Malachi odpověděl:

„Apostaze v Církvi formuje pozadí či kontext třetího tajemství. Apostaze teď právě začíná. Tresty předpovězené v tajemství jsou však velice reálnými, fyzickými tresty, a jsou strašlivé!“

„Právě jsme zavraždili miliardu lidí“

Pak mi vyprávěl o výměně, kterou měl s kardinálem Beou, když se kardinál objevil po setkání papeže Jana XXIII., jež měl se svými rádci, a byl bledý jako papír: „‘Co se stalo, Vaše Eminence?‘, zeptal jsem se ho. ‘Právě jsme zavraždili miliardu lidí. Podívejte se na tohle!‘ Podal mi jeden list papíru s oněmi 25 rukou psanými řádky. Od toho dne je každé slovo tohoto textu nesmazatelně vtisknuto do mé paměti.“

Kardinál Bea pronesl prohlášení o „miliardě lidí“, protože papež právě učinil rozhodnutí nezveřejnit třetí tajemství a nezasvětit Rusko. Zeptala jsem se otce Malachiho, jestli by mi mohl říci cokoliv bližšího o těchto „strašlivých“ trestech, které by zabily miliardu lidí. Vysvětlil mi, že před přečtením tajemství byl požádán, aby složil přísahu, že jej neodhalí. Věřil však, že by mělo být odhaleno, a že Náš Pán a Naše Paní chtěli, aby jej lidé znali.

Proto zmiňoval třetí tajemství kdykoliv mohl; mluvil okolo něj a předkládal tolik informací z jeho pozadí, kolik jen šlo, a tolik náznaků, kolik o něm předložit mohl, aniž by odhalil vlastní text. Proto ve velké  rychlosti odbyl seznam možných pohrom a řekl, že některé z nich jsou v tajemství.

Ačkoliv tento seznam zahrnoval takové věci jako třetí světovou válku, smrt papeže, tři dny temnoty, příliš toho neodhaloval, protože ne všechny nadcházející tresty byly na seznamu a ne vše na seznamu bude mezi tresty.

Nová energie může zabíjet a ničit

Pak řekl: „Víte, bude existovat nová forma energie. Důležitou věcí ohledně této nové formy energie je, že bude velmi levná. Tak levná, že by mohla uspokojit potřeby všech mužů, žen a dětí na zemi, kdyby byla ve správných rukách. Není však ve správných rukách. Je v rukách těch, kteří ji použijí k zabíjení a ničení.“ Pak jsem se zeptala: Nemyslíte naší zemi, že ne?“ A on řekl: „Ne. Amerika je špatná. Jsme vinní mnoha hříchy. Nejsme však tak špatní. Ani dost špatní, abychom promyšleně zabili miliardu lidí. To bychom neučinili. ONI však ano!“ A kdo jsou „oni“? To mi neřekl.

Které země budou zasaženy nejtvrději? Řekl, že trest bude na některých místech horší než na jiných, ale že se mu nikdo nebude moci vyhnout. A bude možné ten trest přežít? Zamyšleně řekl: „Ano, ale ve velké bídě.“ A jak máme říci, kdy ty tresty mají nastat? „Mějte oči upřené na oblohu,“ řekl, což bylo varování, které opakoval mnohokrát.

Stejně jako měla tato slova třetího tajemství účinek na otce Malachiho, zůstal obsah této konverzace otisknut i do mé paměti. Po tomto dni jsem cítila, že už se na život nikdy znovu nebudu dívat stejně.

Během oněch let, kdy jsem znala otce Martina, často rozvíjel informace, které mi dal toho prvního dne. Například říkával, že bychom mohli zmírnit přísnost nadcházejících trestů, kdybychom znali obsah třetího tajemství. Také jsem se ho často ptala na prohlášení, která veřejně učinil během svých promluv a rozhovorů, nebo je napsal ve svých knihách.

Vezmou-li se však dohromady, dají se vodítka, která odhalil ohledně třetího tajemství, rozdělit do tří kategorií, jež vyjmenovává ve své knize The Keys of This Blood:

„Fyzický trest národů zahrnující katastrofy způsobené člověkem či přirozené, na zemi, na vodě a v ovzduší planety. Duchovní trest ... [sestávající] z vymizení náboženské víry, období široce rozšířené nevíry v mnoha zemích. Ústřední úloha Ruska ve dvou [jim] předcházejících sériích událostí.

Ve skutečnosti fyzické a duchovní tresty dle Luciina dopisu vypuknou v osudový čas, jehož spouštěčem je Rusko.“

Tajemství bylo prezentováno jako záležitost „buď-anebo“, řekl. Papež měl v roce 1960 povinnost otevřít tajemství, přečíst si jej, a učinit, co říkalo. To bylo „buď“.

Papež Jan XXIII. odmítnul toto „buď“ a tak nyní prožíváme „nebo“. Duchovní trest zjevně začal velmi brzy po roce 1960. Otec Martin řekl, že v důsledku odmítnutí ze strany Svatého Otce:

• „Kardinálové, biskupové a kněží padají do pekla jako listí.“
• „Víra zmizí ze zemí a kontinentů.“
• „Mnoho vyvolených ztratí svou víru. Mnozí lidé, kteří nyní věří, se v zoufalství vzdají. Věci se tak zhorší, že kdyby nezasáhla Naše Paní, nikdo by nebyl spasen.“

„Bůh odejme milosti“

Otec Malachi mi řekl, že apostaze v Církvi je pozadím či kontextem třetího tajemství. Řekl však také, že tento duchovní trest je částí trestu, který Bůh uloží, jestliže se neuposlechne požadavků Naší Paní. V této souvislosti často říkával něco dosti znepokojivého:

„Bůh odejme milosti,“ říkal. Zní to jako velice krutá věc, kterou by měl Bůh učinit, jako by sabotoval Svou vlastní Vůli, že „všichni lidé mají být spaseni a přijít k poznání pravdy“. Spíše by se o tom ale mělo přemýšlet jako o začarovaném kruhu. Když Svatý Otec odmítnul odhalit tajemství a odmítnul zasvětit Rusko, pozbyl milosti, které by pro sebe a Církev získal svou poslušností a zjevně byl také potrestán za svou neposlušnost tím, že mu bylo dáno méně milosti, než obdržel předtím.

Deficit milosti nadále roste

Kdykoliv kněz, biskup nebo kardinál zrazuje Krista, podkopává víru, zbavuje platnosti mši nebo svátost, opouští své nádherné povolání nebo jej poskvrňuje zlými skutky či zaviněnými opomenutími, existuje o to méně milosti v pokladu Církve, a jestliže znásobíte každou takovou urážku všemi těmi tisíci, kteří takové věci učinili v letech po roce 1960, přidává to na ohromném deficitu milosti, která by zde měla být. Je to sestupná spirála. Deficit nadále roste. Je těžší a těžší činit dobro a vyvarovat se zla.

Otec Malachi přirovnal tok milosti k elektřině proudící městem. Nastane-li výpadek elektřiny, vše se zastaví. Podobně po neposlušnosti v roce 1960 Církev vyčerpala svou elektrickou energii. Kláštery uzavřeny, kněží odešli, klesající návštěvnost mší, všechny úrovně katolického života strmě poklesly. Takto klesající spirála skončí teprve až Svatý Otec zasvětí Rusko, ale s pokračujícím ztenčováním rezervoáru milosti je pro něj těžší a těžší to učinit. Když jsem se poprvé otce Malachiho zeptala, proč papež Jan Pavel II. se vší svou oddaností k Naší Paní nezasvětil Rusko, řekl: „Nedostal milost.“

Satan získá moc v nejvyšších stupních Církve

Další částí duchovního trestu, kterou často zmiňoval, bylo: „Satan získá moc dokonce v nejvyšších stupních Církve.“ Nejsilnější prohlášení tohoto druhu přišlo v show Arta Bella od volajícího [posluchače], který řekl, že mu starý jezuita pověděl, že „poslední papež bude pod nadvládou Satana.“ Otec Martin odpověděl, že tento člověk „musel mít prostředky porozumění nebo musel znát obsah tajemství. A přesto,“ řekl, „je citát nepřesný. Je to proto, že nikomu nebylo dovoleno citovat tajemství přesně.

Ale i kdyby citát „poslední papež bude pod nadvládou Satana“ byl přesný, otec Martin jindy konkretizoval dvě hlavní složky této věty. „Poslední papež,“ řekl, nutně neznamenalo poslední papež před koncem času, ale poslední papež „těchto časů“. Mohlo to znamenat poslední papež před zasvěcením Ruska? A pak vyjádření „pod nadvládou Satana“ může mít různý smysl.

Když Otec Martin hovořil o démonské aktivitě a exorcismu, vysvětloval, že existuje několik způsobů, jak může Satan ovládat člověka. Může člověka posednout buď částečně, nebo úplně, člověk mohl „prodat svou duši ďáblu“ na oplátku za nějakou službu, nebo mohl Satan tak zcela ovládnout lidi a okolnosti obklopující člověka, že ten nemůže učinit nic, co je proti vůli Satana. Nářky papeže Benedikta před několika návštěvami u jeho papežského stolce, že „má autorita končí přesně u těchto dveří!“ nutí člověka přemýšlet nad tím, nakolik se již Církev přiblížila tomuto scénáři.

Vidíme, že duchovní trest již od roku 1960 zesiluje. Nakonec tento deficit ve víře a ctnosti bude pozadím nejen pro jeden, ale několik fyzických trestů. Tento strašlivý trest „...nepřijde bez varování,“ řekl, „ale...pouze ti, kteří již budou v srdci obnoveni – a to bude pravděpodobně menšina – rozpoznají, o co jde, a připraví se na utrpení, jež bude následovat.“

Řekl nám něco o tomto varování?

Mějte zrak upřený na oblohu

V roce 1997 řekl tazateli Bernardu Janzenovi: „...myslím si, že velkým faktorem...je to, co se uděje na obloze...‘Mějte oči upřené na oblohu‘ je prozíravým heslem. Myslím si...že znamení Naší Paní se brzy objeví na obloze. Myslím si...že přijde jako šok pro každého. ...Myslím si...že Církev bude tvrdě zasažena tím, co se objeví na obloze.“

„Mějte zrak upřený na oblohu“ byla rada, kterou otec Martin dával často, zvláště však v první polovině roku 1997. Z nějakého důvodu očekával, že uvidí „Znamení Naší Paní“, jak to nazýval, objevit se na obloze na počátku jara. Někdo se jej zeptal, zda to může být „Hale Boppova kometa“, malá kometa, která se toho roku objevila. „Ne,“ řekl. Očekával jiný druh znamení. Když se neprojevilo do konce června, řekl mi: „To znamená, že to ještě chvíli nenastane; máme ještě trochu času.“

Jaký druh znamení hledal? Bylo to „Znamení Naší Paní ve smyslu „Ženy oblečené sluncem a měsícem pod svýma nohama a na její hlavě koruna dvanácti hvězd“, nebo to bylo „Znamení Naší Paní“ jen proto, že to byla Ona, kdo nám řekl, abychom jej hledali? Bylo to zvláštní znamení zmíněné v třetím tajemství, jako když nám druhé tajemství sdělilo, abychom hledali „noc osvětlenou neznámým světlem“ před vypuknutím druhé světové války? Ironií je, že do roka po tom, co na nás otec Malachi naléhal, abychom: „Měli zrak upřený na oblohu“, se začal na obloze nad našimi hlavami objevovat nový úkaz. Možná to nebylo znamení, které hledal, ale přesto to mohlo mít význam pro tresty třetího tajemství.

V létě 1998 jsem se otci Malachimu zmínila, že poprvé v životě se mi zdá, že nemám žádnou energii; byla jsem po většinu času naprosto vyčerpaná. Řekl: „Nebojte se. To není vámi. Dělají cosi s atmosférou. My jen musíme pokračovat.“ Začala jsem doopravdy pozorovat oblohu. Každých pár dní zanechala skupina letadel na obloze šachovnici dlouhých bílých čar nasprejováním jakési bílé nadýchané substance, která se neodpařovala. Když se člověk díval nahoru dál a pozoroval, co se děje, jednotlivé čáry se rozšířily a splývaly spolu, dokud neutvořily souvislou pavučinu umělých oblaků.

Tato zpočátku sporadická činnost se nakonec děla takřka každý den na každém místě a vytvářela všeprostupující práškovitý bílý opar, který dusí naši oblohu po většinu dní. Zatímco nejdříve se tento proces dal snadno pozorovat, dnes všepronikající opar natolik zmenšil viditelnost, že člověk skoro musí být v letadle, aby viděl toto stálé znovukladení oněch pruhovaných či kostkatých vzorů za trvalým překryvem oparu mraků.

Otec Martin nám řekl, že fyzický trest proběhne na zemi, ve vodě a v ovzduší země. Během svých posledních let života viděl, že atmosféra je narušována. Mohli připravovat základ pro část trestu?

Malachi Martin při několika příležitostech řekl redaktorovi v rozhlasovém pořadu Arta Bella, že kdyby někdo citoval přesná slova skutečného tajemství a zeptal se jej, jestli je to ono, musel by odpovědět „ano“. Takže volající často nabízeli texty k jeho posouzení. Obvykle zdůrazňovali strašlivé pohromy jako zemětřesení, přílivové vlny, tsunami atd. Jednou, poté, co si vyslechl několik možných „tajemství“, o nichž řekl, že nejsou textem, jež mu byl v roce 1960 ukázán, řekl: „Co mají všechny společné je to, že popisují pozdvižení v přírodě, jakoby se sama příroda bouřila proti lidstvu. Některé z těchto věcí jsou v tajemství. Pamatujte si však, až se tyto věci začnou dít, že to není příroda a není to Bůh.“

To ponechává dvě možnosti: Satana a lidi. Jeho popis v knize Keys of This Blood, [který zní] „katastrofy způsobené člověkem či přirozené, na zemi, na vodě a v ovzduší planety“ zmiňuje [katastrofy] „způsobené člověkem“, nedává však žádný náznak vyloženě démonické činnosti. Zdá se, že to také vylučuje pohromy pocházející z vnějšího prostoru, jako jsou kolize dvou hvězd nebo blížící se kometa. Ve skutečnosti se jej jeden volající v pořadu Arta Bella zeptal, jestli předpovědi zahrnují kometu. „Nic o kometě,“ odpověděl.

Pohromy nikoliv přirozené a nikoliv od Boha

Až se tyto přírodní nepokoje začnou dít, řekl: „Pamatujte si, že to není příroda a že to není Bůh“. Bude se zdát, že je to příroda nebo Boží akt, ale nebude. V minulosti by [vyjádření] „katastrofy způsobené člověkem či přirozené“ naznačovalo nějaké člověkem vytvořené katastrofy jako války, a jiné, např. zemětřesení, jakožto Boží akty. Ale dnes, vezmeme-li v potaz ohromné negativní ovlivňování naší potravy, vzduchu, který dýcháme, a dokonce i samotných našich lidských procesů, může [vyjádření] „katastrofy způsobené člověkem či přirozené“ docela dobře znamenat kombinaci obou, tj. katastrofy zapříčiněné člověkem manipulujícím přírodu a používajícím samotnou přírodu jako zbraň.

Skalární energie

Odhalení otce Malachiho, který mi vyjevil, že „bude existovat nová forma energie“, která muže být použita k zabití miliardy lidí by toto tvrzení potvrzovalo. Tuto energii popsal jako směšně lacinou, která by mohla zlepšit životy všech na zemi, jež je však namísto toho využita k vývoji zbraní apokalyptického ničení. Ačkoliv tuto novou energii nejmenoval, je tou, která tomuto popisu odpovídá, skalární energie.

Skalární energie je založena na objevu nového typu elektromagnetického vlnění, které existuje ve vakuu prázdného prostoru. Tyto „délkové“ elektromagnetické vlny putují podél časové osy. Čas sám se dá stlačit na energii stejným činitelem (rychlost světla umocněná na druhou), jímž je hmota stlačena na energii. Protože se dá energie získat z času, stejně jako se získává z jiných zdrojů, můžeme nyní uvolnit ohromnou sílu...stlačenou v samotném čase. Je to jako „zanořit lopatkové kolo do řeky. Získaná energie je zdarma, protože řeka...plyne, ať se na ní napojíme nebo ne.“

Nikola Tesla objevil skalární energii v roce 1889. Narodil se v Chorvatsku, měl srbské předky a stal se občanem Spojených států v roce 1891. Pracoval pro Thomase Edisona a obdržel finanční pomoc od J. P. Morgana. Ale když v roce 1904 oznámil, že by teď mohl využívat skalární vlny k přenosu energie bez drátů, ztratil podporu svých příznivců. Jak zvolal jeden z nich: „Na energii zdarma nemůžete vložit měřicí přístroj.“

Tesla řekl: „Elektrická energie je přítomná všude v neomezeném množství a může pohánět strojní zařízení světa bez potřeby uhlí, ropy, plynu nebo kteréhokoliv běžného paliva.“ Existující mocnosti toto přirozeně slyšet nechtěly a Tesla zemřel bez prostředků v roce 1943. Po jeho smrti FBI zabavila všechny písemnosti, které mohla najít, a jeho objevy jsou do dnešního dne zadržovány. Než by vláda učinila jeho technologie dostupné veřejnosti, drží je v tajnosti a namísto toho je využívá pro vojenské účely.

Jestliže budeme nadále odmítat řešení Naší Paní, otec Martin řekl o strašlivých trestech hrozících světu: „...Začnou neočekávaně a budou doprovázeny celkovým zmatením myšlení a zatemněním lidského chápání...“ „Celé části světadílů budou odplaveny navždy. Celé národy zahynou. Celé národy ztratí svou víru. Přírodní katastrofy, jaké svět nikdy předtím neviděl, zdecimují lidstvo.“

Jednou se v programu Arta Bella volající zeptal otce Martina, jestli jsou Spojené státy v tajemství zmíněny. On řekl: „Naše země není konkrétně zmíněna, ale je zmíněno něco velmi relevantního.“

Rusko a třetí tajemství

Třetím prvkem tvořícím třetí tajemství je, podle otce Malachiho Martina, Rusko. V každém bodě nepřetržitého sledu naplňování těchto proroctví má být Rusko spouštěcím mechanismem, který urychlí ten proces. Ve své knize Keys of This Blood, která vyšla před tím, než padla železná opona, napsal Malachi Martin udivující analýzu o roli Ruska. Zde jsou některé výňatky:

„V roce 1980 papež Jan Pavel II. hovořil o třetím tajemství ke skupině německých katolíků. ‘Proč‘, zeptal se jeden tazatel, ‘Jan XXIII. odmítnul uposlechnout požadavky třetího tajemství?‘ ‘Vezme-li se v potaz závažnost jeho obsahu,‘ vysvětlil [papež], ‘moji předchůdci v Petrově úřadu diplomaticky upřednostnili odložit zveřejnění, aby nepovzbudili světové síly komunismu učinit jisté kroky.‘

„Jeho slova“, napsal Malachi Martin, „poukazují na smrtelné nebezpečí stojící před kapitalistickými národy. Ohledně něj je Lucia zcela otevřená. Skutečnost, že Svatý Otec došel k tomuto závěru a pronesl toto prohlášení, naznačuje, že musí být přesné a založené na objektivních faktech.“

„V onom třetím tajemství,“ pokračoval, „jsou Luciina slova skutečně tak neskrývaná a tak prokazatelná – a tudíž tak autentická – že, kdyby vůdci leninské státostrany znali tato slova, rozhodli by se se vší pravděpodobností podniknout jisté územní a vojenské kroky, proti nimž by Západ měl jen nemnoho ochranných prostředků, pokud by měl vůbec nějaké, a Církev by byla uvržena do dalšího a hlubšího podrobení se této státostraně. Luciina slova podtrhují strašlivou zranitelnost kapitalistických národů... Kapitalistický Západ by mohl být chycen do pasti SSSR.“

Tato analýza byla pochopitelně relevantní během let komunismu. Je však Rusko stále ještě nebezpečím po zhroucení Sovětského svazu?

Otec Martin si nebyl tak jistý, že se [Sovětský svaz] zhroutil. Mnoho sovětských představitelů zůstalo stále na stejných postech, když byli na své posty nově zvoleni jako „bývalí komunisté“.

Pak je tu ruský jaderný arzenál. Během studené války se nám neustále říkalo, kolik raket dlouhého doletu Sovětský svaz zamířil přímo na nás, a byl připravený stiskem jednoho knoflíku rozpoutat Armagedon. Jsou tato odpaliště stále nedotčená? Dokonce, i když současná ruská vláda nemá žádný plán na rozpoutání války, vždy existuje nebezpečí jaderné nehody nebo toho, že by tyto zbraně mohly padnout do rukou teroristům.

Ještě nebezpečnější než jaderná hrozba je, že Rusko vede ve vývoji skalární energie. Většina Teslových papírů byla po jeho smrti dopravena do Jugoslávie, kde snadno padly do rukou Sovětů. Zatímco většina západních univerzit jeho výzkum ignorovala kvůli hrozbě, kterou „energie zdarma“ představovala pro velký byznys, univerzity Sovětského svazu jej absorbovaly. Sověti využívali Teslovy technologie ve svém závodě o vojenskou nadřazenost nad Spojenými státy. V lednu 1960 Nikita Chruščov oznámil ... že Rusko vyvinulo „fantastickou novou zbraň, tak mocnou, že by mohla zlikvidovat všechen život na zemi“, kdyby byla neomezeně použita. Někteří výzkumníci zastávají názor, že Sověti začali používat tuto zbraň k napadání amerických vojenských cílů a ke změně počasí nad Amerikou již v 60. letech. Protože Západ potlačil Teslovy objevy, zůstal nepřipraven. Takže zatímco Rusko dále rozšiřuje svůj skalární potenciál, americký obranný establishment se žene za tím, aby jej dohnal.

Teslova houfnicová zbraň

Nejzákladnější skalární zbraní je longitudinální interferometr neboli „Teslova houfnice“. V roce 1908 Tesla objevil, že s interferometrem může křížit dva paprsky skalární vlny. Pomocí technik křížení paprsků mohu být obří stálé vlny sloučeny, aby vytvořily soustředný paprsek ohromné energie. Takové soustředné paprsky mohou být nasměrovány, aby se protnuly na cíl kdekoliv na světě, pod vodou nebo na obloze. Prudký elektromagnetický impuls, který zasáhne cíl, jej zcela zničí. Tyto paprsky také mohou být odeslány skrze zemi, aby spustily zemětřesení nebo vulkány.

Kromě toho, že jsou skalární zbraně smrtící, se tedy mohou maskovat jako přírodní síly, které povedou zasažené obyvatelstvo k tomu, aby věřilo, že bylo potrestáno Božím aktem, zatímco ve skutečnosti to byla zbraň sestrojená člověkem. Skalární impulsy mohou zapříčinit, aby bouře nashromáždily ohromnou sílu a staly se z nich hurikány a tornáda, které manipulováním obřího tryskového proudu mohou být úmyslně zaměřeny na cílové lokace. A naopak, dešťové mraky mohou být oslabeny o svou energii, což zapříčiní jejich pominutí, čímž připraví vyprahlou a sežehlou zemi o zoufale potřebný déšť.

Zvážíme-li, že Rusko ve vývoji těchto zbraní ve světě vede, je zásadní vědět, jestli v Rusku stále existují číhající útočné síly tvrdé linie. Malachiho Martina například zajímalo, cokoliv, co se dělo s aparátem KGB. V dlouhé výměně s Bernardem Janzenem v roce 1994 řekl, že komunisté nebyli svrženi. „Stáhli se,“ řekl. „Nyní víme, že operativci KGB se smísili s davy, které skandovaly na ulicích... [Oni] režírovali události. ...vůbec neproběhla žádná skutečná revoluce. ... KGB měla síť...špiónů, kontrarozvědčíků, šéfů špionáže, informátorů a vrahů všech druhů. Měli gulagy, vězeňské tábory s dozorci, mučiteli, veliteli a otrockou pracovní silou. Co se stalo s tím vším?

„...To nám nikdo neřekne. Nikdo z KGB nebyl zavřen do vězení za spáchané zločiny. Nikdo nebyl postaven před soud. Neproběhly žádné soudy, aby obvinily ty, kteří vraždili a mučili ... po celá ta léta v gulazích. Nikdo o tom vůbec nepromluvil. Existují stále gulagy? Jsou v táborech stále vězni?...“¨

Kdo kontroluje tok informací?

„Kdo tak zaonačil naše média, že se nám neříkají odpovědi na tyto otázky? Dokonce se ani nevznášejí tyto otázky. Kdo říká lidem v médiích, aby tyto otázky nezmiňovali? ... Kdo kontroluje tok informací tak, že neslyšíme novinky o tom, co se opravdu děje v Rusku? ...

„Jediným vysvětlením je, že existuje vyšší moc, které obě strany vzdávají hold,“ řekl Bernardu Janzenovi, když SSSR ještě existovalo.

„Existuje skupina lidí, kteří umožňují existenci Sovětského svazu i Spojených států. A ti vymysleli, že mezi těmito dvěma supervelmocemi mohou svět nahnat do nového světového hospodářského řádu. ... Sovětský svaz i kapitalistický Západ jsou směřováni k tomu, aby vytvořili bezbožný svět.“

Stejný závěr se odráží v jeho románu Vatican, když se vysoce postavený představitel KGB přiznává hlavní postavě: „...bojíme se toho shromáždění mocných mužů...kteří stojí nad Spojenými státy a nad Sovětským svazem – nad všemi. Jsou zákonem sami sobě. Obojí nás chtějí mrtvé, vaši stranu i naši stranu. Náš boj je...proti nim. Totalitní, fašistická, internacionální, na kapitálu založená skupina, která je stokrát nelidštější, než si vy lidé myslíte, že jsou marxisté.“

Nepřátelé Církve – svobodní zednáři, satanisti

I v jeho poslední knize, románu Windswept House, se zednáři, satanisti, nepřátelé Církve všeho druhu nakonec musí zavděčit tajemné, záhadné postavě známé jen jako „Capstone“ [Závěrný kámen – zřejmá narážka na kámen z vrcholu pyramidy zobrazené na dolarové bankovce. – pozn. překl.]

Když jsme spolu jednoho dne kráčeli po Lexington Avenue v New Yorku, otec Martin řekl: „Stále ještě máme své vládní struktury, svůj demokratický tisk, své volby. Ale jsme kontrolováni. V nadcházejících letech nebudou rozhodnutí, která budou nejvíce ovlivňovat vaše životy, činit Američané.“

V novém světovém řádu, řekl, již na národním státu nezáleží. Vše je globální. Přesto nový světový řád není ani tak moc politický jako finanční. Bernardu Janzenovi řekl: „Dnešní geopolitické situaci dominuje jedna jediná věc: tok kapitálu a tok kapitálového zboží. A žádná země nemůže stát mimo něj. ... Musíte se přizpůsobit nové geopolitice obchodu. ... Musíte záviset na Mezinárodním měnovém fondu ... a Světové bance. ...Vaše celá ekonomika musí být přizpůsobena globální ekonomice.“

Muži, kteří řídí nový světový řád, nejsou loajální k žádné konkrétní zemi. „...Trhu dominuje asi 60 nebo 80 mužů, kteří rozhodují, jaké národy budou žít a jaké národy zemřou. ... Jsou velice, velice bohatí a ... stávají se stále bohatšími. ... Mají peníze investované ve všech částech světa. Oni rozhodují o hodnotě peněz. Oni říkají prezidentovi Spojených států, co dělat a co nedělat. A on musí dělat, co mu říkají.“

Vláda nad Vatikánem

Jedním z národů zasažených touto hegemonií 60 nebo 80 mužů nad osudy každého národa na zemi, je i město Vatikán. Ten je také pod kontrolou těchto několika mocných mužů a musí dělat, co oni říkají, aby přežil. Ale ještě více znepokojivý byl pro otce Malachiho objev, že Církev sama se spolčila s touto všemocnou, mamonu sloužící finanční oligarchií. Ohromné bohatství, které Církev mohla nahromadit, bylo částečně kvůli její spolupráci ve finančních záležitostech se svými nejostřejšími nepřáteli. Otec Malachi zastával názor, že nutnost podrobit se vůli těchto nepřátel, stála Církev její duchovní vedení, takže nyní se spoléhala na pozemskou finanční moc, jako se kdysi spoléhala na pozemskou politickou moc, spíše než na duchovní moc danou jí Kristem.

„Dohoda“

Otec Malachi byl touto situací tak zneklidněn, že této věci věnoval tři ze svých knih. V jedné z nich, jeho románu Vatican, tato spolupráce nabírá konkrétní formu v dokumentu, který nazývá „Dohoda“, který podepsal každý papež od pádu papežského státu. Deklarovaným účelem Dohody bylo „Umožnit dvěma nepřátelům, Svatému stolci a Všeobecnému shromáždění, praktikovat vzájemně výhodné obchodní počiny a přesto zůstat nepřáteli.“

Jednou jsem otci Malachimu řekla, že Vatican je mou oblíbenou knihou od něj. Odpověděl, že Vatican je nejvíce autobiografickou prací z jeho všech. Jinak řečeno, vepsal do života jeho hlavní postavy mnoho ze svých vlastních zkušeností a pravděpodobně také ze svých vlastních přesvědčení.

Kdybych byl papežem

Další titul pro jeho knihu by mohl být „Kdybych byl papežem“, protože v jistém bodě v tomto románu se koná konkláve, na němž je hlavní postava nominována na papeže. „Tuto Dohodu nepodepíšu,“ říká [hlavní postava] ohromeným kardinálům, kteří o ní nikdy ani neslyšeli. Drží malý kousek papíru, který pomalu trhá na kusy, když vysvětluje historii a účel Dohody. Varuje: „Jestliže mě zvolíte za papeže, bude to mít následky. Když odmítnu tu Dohodu, Církev se již nebude těšit ochraně oněch mocností či hospodářské prosperitě, která s ní přišla, ale bude opět svobodně vykonávat duchovní autoritu, kterou dál Kristus Petrovi a jeho nástupcům.“

Nechal spadnout kousky papíru na podlahu. Samozřejmě tato „Dohoda“ může být jen literárním prostředkem, ale skrytá realita za tímto literárním prostředkem mohla naznačit cestu k vysvětlení toho, proč se sedm papežů jeden po druhém neodvážili zasvětit Rusko Neposkvrněnému Srdci Panny Marie.

Každý nový papež, který si čte tajemství, přichází tváří v tvář úplné hrůze hrozících trestů. Musí také cítit milující přítomnost Naší Paní naléhavě jej prosící, volající jeho samotného. Všechna dětsky upřímná důvěra a synovská láska, kterou k ní choval během svého celého života, všechny milosti a odvaha, které kdy získal, budou nyní potřeba.

Protože se musí zároveň dozvědět, proč je to tak naprosto strašlivé jmenovat při zasvěcení Rusko.

Malachi Martin v Keys of His Blood napsal: „Byl-li ve třetím tajemství jeden dominující prvek, bylo to Rusko. Podmínky třetího tajemství dávají smysl pouze ve vztahu k Rusku. ...

„... Geopolitická změna, kterou v sobě nese třetí tajemství nebyla příliš vzdálená. ... Rusko bylo jejím místem zrodu. Rusko bylo jejím ústředním bodem. Rusko mělo být hlavním činitelem změny. Rusko mělo být zdrojem všeobecné slepoty a omylu.“

V onom tajemství je volba mezi „světovým mírem nebo světovou katastrofou popsána vzhledem k Marii a ... Rusku. Obnova nebo ... smrtelná nedostatečnost [Církve je] také popsána ... vzhledem k Marii a ... Rusku.“

Víme, kdo nakonec zvítězí. Protože Maria přislíbila: „Mé Neposkvrněné Srdce zvítězí. Svatý Otec Mně zasvětí Rusko. Rusko bude obráceno a světu bude zaručeno období míru.“

Ach, Svatá Panno Maria, kéž Tvé vítězství přijde brzy!  

Zdroj: The Fatima Crusader

Překlad: D. Grof