Komentář Eleison DCCCXX – Blahobyt? Mějte se na pozoru! (2023)
(820)
1. dubna 2023
BLAHOBYT? MĚJTE SE NA POZORU!
Jestliže je bezbožnost velkou epidemií, kterou nyní trpí svět, je jedním z léků četba nejen Nového zákona Písma svatého, ale také Starého zákona, protože hlavním autorem obou zákonů byl jeden a tentýž Bůh (používající lidské autory jako nástroje) a oba takříkajíc utvářejí Jeho jedinou autobiografii. Jeho nepřátelé se snaží vrazit klín mezi spravedlnost Jehovy ve Starém zákoně a milosrdenství Ježíše v Novém zákoně, ale Jeho přátelé nemají problém ukázat, jak je jeden a tentýž vtělený Bůh implicitní ve Starém zákoně a explicitní v Novém zákoně. Nicméně je jistě pravdivé říct, že Jehova je v popředí Starého zákona, zatímco Ježíš je v popředí Nového zákona. Jestliže tedy lze také říct, že současná celosvětová bezbožnost nespočívá ani tolik v odmítnutí Krista jako v materialistickém popření samotné existence Boha (Jehovy), pak bychom měli mít zájem poznat Starý zákon, kde Jehova takříkajíc hřímá na každé stránce. Vezměte si například tuto pasáž z Deuteronomia VIII, 11-20:
[11] Varuj se bedlivě zapomenouti někdy Hospodina, Boha svého, a zanedbávati jeho přikázání, ustanovení a práv, která ti dnes dávám, aby – až se zasytíš, až nastavíš pěkných domů a budeš v nich sídliti, až budeš míti stáda skotu a bravu, stříbra a zlata, a všeho hojnost, – aby se nepozdvihlo srdce tvé, že bys nebyl pamětliv Hospodina, Boha svého, který tě vyvedl z Egypta, z místa otroctví, a vedl tě pouští veliké a hrozné, – na té byli hadi, jejichž dech pálil, a štíři a žíznivci, kde nebylo dokonce žádných vod, – který vyvedl (ti) potoky ze skály přetvrdé, a krmil tě na poušti mannou, které otcové tvoji neznali, který zkrušiv a pozkoušev tě, konečně se nad tebou smiloval – a
[17] aby sis nemyslil: „Má síla a moc ruky mé toto všecko mi učinila.“ Ale pamatuj na Hospodina, Boha svého, že on tě sílil, by dostál úmluvě své, na kterou otcům tvým přísahal, jak je dnes patrno. Zapomeneš-li však Hospodina, Boha svého, a budeš-li choditi za bohy cizími, ctíti je a klaněti se jim, – hle, nyní ti předpovídám, že úplně zahyneš. Jako hodlá Hospodin zahladiti národy při tvém příchodu, tak zahynete i vy, nebudete-li poslušní hlasu Hospodina, Boha vašeho.
Takřka celá tato kniha je naplněna posledními instrukcemi velkého Božího muže, kterým byl Mojžíš. Vyvedl Izraelity z Egypta skrze Rudé moře, skrze čtyřicet let na poušti a nyní jsou na pokraji vstupu do Zaslíbené země, do níž on sám nevstoupí. Protože mu je sto dvacet let a brzy umře, dává Izraelitům své úplně poslední instrukce. Přečtěte si celé Deuteronomium, abyste viděli, jak ohromnou starostí je zabránit Izraelitům, aby se odvrátili od Boha poté, co jim Bůh dal výsadu zvláštního poslání přípravy příchodu Spasitele světa. Znovu a znovu je Mojžíš varuje, jak budou Bohem potrestáni, pokud budou nevěrní, ale jak jim Bůh zvlášť požehná a bude je chránit, pokud budou věrní. V pasáži výše Mojžíš varuje před konkrétním nebezpečím materiálního blahobytu, který způsobí, že zapomenou na Pána, svého Boha.
Nyní aplikujte Mojžíšovo varování na Nový zákon. Od smrti Našeho Pána na Kříži, což ustanovilo Nový zákon, katolíci vědí, že jsou skutečným Božím lidem díky víře a že to již nejsou Izraelité díky svému původu. Cožpak katolíkům v průběhu víc než dvoutisícileté historie nebylo Bohem svěřeno, aby všechny národy světa přivedli k víře v Krista? Cožpak, když byli věrní, nešířili široko daleko křesťanství? Ale od konce středověku začali být nevěrní, což vyvrcholilo na Druhém vatikánském koncilu, v procesu odvrácení se od duchovních k materiálním věcem, a to přineslo celosvětový a bezprecedentní materiální blahobyt. Nikdy předtím totiž nebylo tolik lidí tak dobře nasyceno, tak dobře nebydlelo a nebylo tak dobře materiálně zajištěno. Kde však je Pán, jejich Bůh, v jejich životech? Prakticky nikde. A kde jsme namísto toho my? Na pokraji jaderného Armagedonu. Bože, smiluj se!
Kyrie elesion
Zdroj: The St. Marcel Initiative
Překlad: D. Grof
