Schizma papeže Františka (2023)
Pokud papež František svrhne svou jadernou bombu na Tradici, vytvoří to schizma v Církvi
Kennedy Hall
24. února 2023
V tuto chvíli se zdá víc než pravděpodobným, že již 3. dubna papež František udeří na tradiční mši způsobem, který omezí liturgii všech našich předků latinského obřadu skoro tak tvrdě, jako se to stalo za Pavla VI.
Navíc to vypadá tak, že tradiční kněžská svěcení a další svátosti budou také nezákonné. To znamená, že nejsou v bezpečí dokonce ani tradiční komunity.
Kdybych byl sázkař, nebyl bych překvapen tím, že to způsobí velký spor v některých komunitách Ecclesia Dei (komunitách jako jsou Bratrstvo sv. Petra, které bylo ustaveno, aby slavilo výlučně tradiční obřady). Znamená to, že kněží z těchto řádů odejdou, stanou se nezávislými, nebo budou usilovat o přijetí do FSSPX? Kdoví.
Za předpokladu, že to vše nastane, velice to poškodí katolíky, způsobí to rozdělení v rodinách, vzdělávacích institucích apod. V podstatě to vytvoří hlubokou trhlinu mezi mnoha katolíky, což bude velmi smutné.
Samozřejmě nic není potvrzené, ale díky poslednímu nařízení Svatého stolce, které potvrdilo drakonický výklad apoštolského listu Traditionis Custodes, a díky potvrzení předních vatikanistů, že Františkův Vatikán se chystá vytasit Damoklův meč na starou mši, bychom měli být připraveni na nejhorší.
Než budu pokračovat, liberálové se budou bouřit, když tvrdím že by bylo špatné, kdyby papež zrušil tuto liturgii. Víte, liberálové přijali Kulturu rušení ještě dříve, než přišla do módy.
I když připouštím, že má papež pravomoc, pokud jde o liturgii, a liturgická reforma samozřejmě spadá pod něj, musíme se zbavit právního pozitivismu a papolatrie, které na tak dlouho zahalily myšlení tolika katolíků.
P. Henri Le Floch, který byl rektorem Francouzského semináře v Římě za papeže Pia X., Benedikta XV. a Pia XI. ve 20. letech 20. století řekl následující: „Hereze, která se nyní rodí, se stane nejnebezpečnější herezí ze všech; přehánění úcty vůči papeži a nelegitimní rozšíření jeho neomylnosti.“
Jsme u toho, přátelé, a jsme u toho už dlouho.
Reformování liturgie neznamená zničení liturgie. A nemusíte mít doktorát, abyste to pochopili. Jak to nádherně řekl papež Benedikt XVI.: „To, co dřívější generace považovaly za posvátné, zůstává posvátným a velkým i pro nás, a nemůže to být z ničeho nic zakázáno nebo dokonce považováno za škodlivé.“
Sv. Robert Bellarmin řekl: „Stejně jako je legitimní vzdorovat papeži, který napadá tělo, je také zákonné vzdorovat papeži, který napadá duše nebo který ruší občanský řád nebo především, který se pokouší zničit Církev. Říkám, že je legitimní vzdorovat mu tím, že se neučiní, co nařizuje, a zabrání se tomu, aby byla vykonána jeho vůle.“
Kritici samozřejmě budou říkat, že tento citát používám mimo kontext, protože tito kritici jsou strážci toho, co tvoří kontext a co ne. Jen se jich zeptejte.
Pokud nadále chcete žít ve světě, kde Novus Ordo nestojí v centru toho nejhoršího, co Církev potkalo, pak to dělejte dál. Faktem zůstává, že Novus Ordo umírá a tradiční mše je na vzestupu. Jen se podívejte na velký počet katolíků, kteří Církev opustili, když byla zavedena nová mše, a podívejte se na to, kolik mladých rodin plní chrámovou předsíň plnou kvílejících dětí na vaši místní tradiční latinské mši, která stále roste.
Pokud papež František svrhne svou jadernou bombu na Tradici, vytvoří to schizma v Církvi.
Měl bych definovat, co myslím schizmatem.
Pro naše účely to zjednodušíme. Můžeme říct, že existuje formální a neformální schizma. (Někdo může říct materiální schizma namísto neformální, ačkoliv termín materiální schizma obvykle odkazuje na někoho, kdo se sdružuje s nějakou schizmatickou skupinou, ale nebyl formálně prohlášen za schizmatika.)
Formální schizma je, když existuje značné rozdělení mezi křesťany, ale nikoliv formální oddělení v právním smyslu.
Neformální schizma je to, o čem mluví sv. Pavel v prvním listě Korintským, kde říká: „Zapřísahám vás, bratři, při jméně Pána našeho Ježíše Krista, abyste všichni mluvili stejně a aby nebylo mezi vámi roztržek, nýbrž abyste byli sjednoceni v témž smýšlení i v témž mínění!“
V některých překladech je slovo schizma přeloženo jako roztržka, což je správně, protože kořeny tohoto slova se nacházejí v termínech, které odkazují na oddělení či rozdělení. Například i rozvod je druhem schizmatu, protože to je oddělení či rozdělení.
Sv. Pavel nehovoří o formálním schizmatu, jako kdyby existovaly odlišné právní struktury ustanovené v Korintě, kde by byli různí hierarchové vnímáni jako legitimní či nelegitimní. Jinak řečeno, Pavel zapřísahá Korintské, aby nebyli rozdělení, ale naopak sjednocení ve Víře.
Moderní liberální katolíci to budou číst a budou se domnívat, že cokoliv, co rozděluje, musí tudíž být špatné. To však je proti Písmu svatému, protože Kristus v Matoušově evangeliu říká: „Přišel jsem zajisté, abych uvedl v rozpor syna s jeho otcem a dceru s její matkou a nevěstu s její tchýní…“
Pokud jste uvedeni v rozpor, pak jste od někoho nutně oddělení nebo s někým nesjednocení.
Neměli bychom to brát tak, že prvotní záměr Krista byl rozdělovat. Boží Syn však nutně rozděluje v tom, že Jeho příchod odděluje světlo od tmy. Pokud následujete Krista, budete v roztržce se Satanem. Pokud žijete v pravdě, budete ve schizmatu se lží.
Když pochopíme rozdíl mezi formálním a neformálním schizmatem, můžeme pochopit, jak v rané Církvi existovala schizmata, i když právně existovala jen jedna Církev.
Prosím, neberte to tak, že podporuji rozdělení. Spíše ho prostě uznávám jako historický fakt.
Mnoho schizmat už v naší Církvi existuje, protože katolíci jsou rozděleni v mnoha věcech.
Proto musíme být schopní rozlišovat, co je příčinou rozdělení, a zda to, že jsme něčím rozdělení, je dobré nebo špatné.
Pokud například biskup chce, abyste seděli na mezináboženském setkání s uctívači hada, nebo vyznávali své „ekologické“ hříchy, a říká se vám, že rozdělujete, protože nechcete být pohani, pak byste tu nálepku měli nosit se ctí. Se lží nemůže existovat žádná jednota.
Pokud vám vaše dcera poté, co viděla na začátku mše průvod ministrantů a „ministrantek“, řekne: „Mohu být také kněžkou, až vyrostu?“, a vy se rozhodnete už nikdy nemít znovu nic společného s takovou farností, pak opět platí, že pokud to z vás v očích modernistů udělá toho, kdo rozděluje, tak aťsi.
Mohli bychom pokračovat v příkladech, ale myslím, že je ta věc jasná.
Satan v mnoha věcech jedná jako opice Boží, což znamená, že se snaží napodobovat Boha, aby nad vámi získal vliv a mohl vás zmást.
Jednou z jeho nejúčinnějších taktik je, citovat Písmo svaté – jako se to snažil udělat s Kristem na poušti.
To nám říká, že i když něco, co se nám předkládá, je formálně pravdivé, nemůžeme se prostě domnívat, že to je od Boha nebo kontextově správné.
Satan je mimořádně inteligentní a ti, kteří jsou mu oddáni, jsou často také velmi inteligentní.
Takže pokud vás nějaký apologeta či klerik nazve schizmatikem proto, že si nepotřesete rukou s revolucí a ani se nebudete podílet na tom, co Pavel VI. nazval „sebezničení“ Církve, pak se po vás nežádá předložit nějakou dlouhou odpověď a citovat kapitoly a verše Písma svatého, stejně jako se to po vás nežádá, když jednáte s kalvinistou, který se vám snaží dokázat, že uctíváte modly a při tom také cituje nesčetné pasáže z Písma svatého.
Pokud jste pokřtěný a biřmovaný katolík, který žije ve stavu milosti, a formoval jste své svědomí prostřednictvím tradičních katechismů, pak máte plné právo naslouchat svém nitru, což můžeme nazvat katolickým cítěním.
Stejně jako věrní katolíci, kteří na poušti sloužili Bohu se sv. Atanášem, když pronesl slova: „oni mohou mít kostely, ale my máme víru“, nejste schizmatiky jen proto, že nejste v linii s vrtochy biskupů, kteří chtějí, abyste předstírali, že tanec na liturgii a povinné experimentální očkování je v očích Všemohoucího jaksi fajn.
Věřící, kteří se nepodíleli na ariánském ničení Církve, nebyli schizmatiky a nemuseli psát disertační práci, aby to prokázali. Ve skutečnosti byli mnozí z nich pravděpodobně negramotní. Používali své katolické cítění a měli pravdu, stejně jako vy můžete použít své katolické cítění a mít pokojné svědomí, když vzdorujete nařízením, která staví mimo zákon víru a modlitby všech našich předků.
Schizma už je zde a bude se zhoršovat.
Otázka, kterou si musíte položit, je: Na jaké straně rozdělení budu?
Zdroj: Crisis Magazine
Překlad: D. Grof
