Komentář Eleison DCCLXXXI – František bojuje dál (2022)
(781)
2. července 2022
FRANTIŠEK BOJUJE DÁL
Zde je souhrn nedávného článku francouzského novináře Jeana-Marie Guénoise z novin Le Figaro z Paříže z Francie. Vykresluje bohužel přesvědčivý obraz toho, jak papež František naprosto nemění kurz.
Řím je v rozvratu. Kolem Svatého stolce panuje atmosféra vysokého napětí, která však odporuje obrazu dobré vůle, jenž se prezentuje světu. Římskou kurii, která byla kdysi obávaná, František regulérně obchází. V roce 2013 František spustil rozsáhlou reformu Kurie, která vejde v platnost letos o svatodušních svátcích, kdy začne platit nová Apoštolská konstituce Praedicate Evangelium.
Nejdůležitější změnou je, že se všechny úřady Římské kurie kladou na stejnou úroveň. To znamená zrušení hierarchií v rámci vatikánských úřadů. Všechny jsou považovány za rovné. Kongregace pro nauku Víry, která byla nejvyšším úřadem, pokud jde o vážnost a důležitost, je odsunuta do pozice za dikasterium pro evangelizaci a jen těsně před nové dikasterium věnující se charitě a humanitárním akcím. To je nový papežův duch – než se bude hovořit o věrouce, musí být Církev „pastorační“ – jako když pastýř pečuje o své stádo a ne jako když učitel ctnosti koriguje své studenty.
Dalším klíčovým bodem, který papež zavádí, je skutečnost, že laik, muž či žena, může nyní vést vatikánský úřad. Takový úřad byl dříve z fundamentálních teologických důvodů vztahujících se k samotné konstituci katolické Církve vyhrazen biskupům a kardinálům. Apoštolská konstituce také prosazuje decentralizaci. Vatikán zůstává Vatikánem, je však ve službě biskupských konferencí, národních struktur Církve ve světě, a už nad nimi nestojí. S výjimkou otázek „věrouky, kázně či společenství Církve“ mohou biskupské konference rozhodovat o místních záležitostech bez předkládání Římu.
František svou reformu shrnuje jako „synodálního ducha“. To je „demokratický“ a „kolektivní“ duch inspirovaný způsobem řízení v pravoslavných a protestantských církvích. František chce tohoto ducha zavést na všech úrovních katolické Církve. K tomu cíli byla spuštěna zvláštní synoda o „synodalitě“, která se ve všech diecézích uskuteční v roce 2022. Na klíčový post zpravodaje příští římské synody o „synodalitě“ František jmenoval lucemburského arcibiskupa Jeana-Claudea Hollericha. Jezuita Hollerich opakovaně hovořil ve prospěch změny církevní debaty o homosexualitě a prohlásil, že „postoje Církve o hříšnosti homosexuálních vztahů jsou mylné“.
Slovenským jezuitům se papež na setkání v Bratislavě svěřil, že „trpí“, když v Církvi vidí „ideologii návratu zpět“. Byl to boj proti této „ideologii návratu zpět“, který motivoval jeho rozhodnutí regulatorně zastavit rozvoj farností dle tridentského ritu. „Budu takto pokračovat,“ řekl jezuitům, když hovořil proti mladým kněžím, kteří, „jakmile jsou vysvěceni“, žádají povolení od biskupa „sloužit v latině“. Je nutné je přimět „vrátit se na zem“.
V Římě začínají obíhat seznamy kandidátů s šancí na zvolení papežem. Jsou to jen spekulace. Nikdy nepřispěly ke zvolení papeže. Jedna věc je však jistá. S další skupinou kardinálů, které František jmenuje, bude tento papež mít v příštím konkláve dvě třetiny kardinálů, které sám vybral. To je většina potřebná k volbě nástupce. František kontroluje vše až do posledního detailu.
Kyrie Eleison
Zdroj: The St. Marcel Initiative
Překlad: D. Grof
