Příprava na podzemní Církev – 7 (2021)
Poznámka REX!: Richard Wurmbrand (1909–2001), autor textu, byl rumunský Žid, který konvertoval ke křesťanství a stal se luteránským pastorem. Po převzetí vlády komunisty v Rumunsku působil v rámci podzemních křesťanských struktur. Zažil mnohaleté věznění a brutální mučení. Kvůli mezinárodnímu politickému tlaku byl propuštěn a vykoupen křesťanským organizacemi na Západ, kam na naléhání svých spolupracovníků odešel. Následně publikoval zprávy o perzekuci křesťanů a založil organizaci Voice of the Martyrs (Hlas mučedníků). Je mimo jiné autorem zajímavých knih Mučen pro Krista a Marx a Satan.
Stejně jako jiní uprchlíci z východního bloku, i Wurmbrand si brzy všimnul krize Západu a je známý jeho následující citát: „Kdo poznal duchovní krásu podzemní církve, ten už nemůže být spokojen s prázdnotou některých západních [křesťanských] sborů. Na Západě jsem trpěl víc než v komunistickém vězení, protože jsem mohl na vlastní oči vidět umírání západní civilizace.“
Autor článku byl protestantským pastorem a členem luteránského sboru, který je křesťanskou sektou, ačkoliv o sobě mluví jako o církvi. Autorovy postřehy však mohou být v budoucnosti obecně použitelné pro jedinou pravou katolickou Církev. Z tohoto důvodu je v překladu ve spojení podzemní Církev psáno slovo Církev s velkým písmenem, přičemž tím není myšlena žádná protestantská sekta. Na místa, která jsou v textu zásadně nekatolická, upozorňujeme poznámkou překladatele.
***
Nejvyšší láska
Richard Wurmbrand
Písmo svaté učí některá slova, která se těžce přijímají: „Jde-li někdo ke mně a nemá v nenávisti svého otce a svou matku i manželku a dítky a své bratry i sestry, ano i sebe samého, nemůže býti mým učedníkem.“ Tato slova ve svobodné zemi neznamenají takřka nic.
Z literatury organizace The Voice of the Martyrs (Hlas mučedníků) pravděpodobně víte, že v bývalém Sovětském svazu byly rodičům odebrány tisíce dětí, protože je učili o Kristu. Krista musíte milovat víc než svou rodinu. Jste před soudem a soudce vám říká, že pokud se vzdáte Krista, můžete si ponechat své děti. Pokud ne, je to naposledy, kdy je vidíte. Vaše srdce může pukat, ale vaše odpověď by měla být: „Miluji Boha.“
Nadia Slobodová opouštěla domov kvůli čtyřem letům vězení. Vzali jí děti, ale když opouštěla dům, zpívala si. Děti, na něž s náklaďákem čekala policie, aby je po odchodu matky odvezla, zpívající matce řekly: „Neboj se o nás. Ať nás dají kamkoliv, víry se nevzdáme.“ A nevzdaly.
Když byl Ježíš na kříži, trpěl nejen fyzicky, ale měl před sebou i Svou matku, která trpěla. Jeho matka měla trpícího Syna. Milovali se navzájem, ale v sázce byla sláva Boží a každý lidský cit musel být druhořadý. Pouze když přijmeme tento postoj, můžeme se jednou provždy připravit na podzemní práci.
Musí v nás žít pouze Kristus, Velký trpitel, Člověk žalu. V komunistických zemích se staly případy, kdy komunističtí mučitelé odhodili své gumové pendreky, jimiž bili nějakého křesťana a ptali se: „Co je to za svatozář, kterou máte kolem hlavy? Jak je možné, že vaše tvář tak září? Už vás nemohu bít.“ O Štěpánovi se v Písmu svatém říká, že „jeho tvář zářila“. Známe případy komunistických mučitelů, kteří vězni řekli: „Křičte nahlas, naříkejte nahlas, jako bych vás bil, ať moji soudruzi vědí, že vás mučím. Nemohu vás však bít.“ A tak jste křičeli, aniž by se vám něco dělo.
Existují i jiné případy, kdy jsou vězni skutečně mučeni, někdy až k smrti. Musíte si vybrat mezi smrtí s Kristem a pro Krista a mezi tím, že se stanete zrádcem. Jakou cenu má žít dál, když budete cítit hanbu podívat se do zrcadla a budete vědět, že zrcadlo vám ukáže tvář zrádce?
Přemýšlet tímto způsobem je první nezbytností, abyste se stali podzemním pracovníkem, zvláště podzemním knězem – a co je ještě důležitější – manželkou podzemního kněze. [Autor je protestant a de facto není skutečným knězem. V katolickém kontextu je tato část relevantní pouze pro ženatého kněze řeckokatolické církve. – pozn. překl.] Ta hraje výjimečnou roli. Musí jej posilovat, musí mu dodávat odvahu vše dělat. Když jej bude žádat o návštěvu kina a obvyklá potěšení života, nemůže [on] být podzemním bojovníkem. Ona jej musí ponoukat do práce a do boje a k obětování se.
Zdroj: Richard Wurmbrand, Preparing for the Underground Church, The Voice of the Martyrs, str. 11–12
Překlad: D. Grof