Příprava na podzemní Církev – 1 (2021)
Poznámka REX!: Richard Wurmbrand (1909–2001), autor textu, byl rumunský Žid, který konvertoval ke křesťanství a stal se luteránským pastorem. Po převzetí vlády komunisty v Rumunsku působil v rámci podzemních křesťanských struktur. Zažil mnohaleté věznění a brutální mučení. Kvůli mezinárodnímu politickému tlaku byl propuštěn a vykoupen křesťanským organizacemi na Západ, kam na naléhání svých spolupracovníků odešel. Následně publikoval zprávy o perzekuci křesťanů a založil organizaci Voice of the Martyrs (Hlas mučedníků). Je mimo jiné autorem zajímavých knih Mučen pro Krista a Marx a Satan.
Stejně jako jiní uprchlíci z východního bloku, i Wurmbrand si brzy všimnul krize Západu a je známý jeho následující citát: „Kdo poznal duchovní krásu podzemní církve, ten už nemůže být spokojen s prázdnotou některých západních [křesťanských] sborů. Na Západě jsem trpěl víc než v komunistickém vězení, protože jsem mohl na vlastní oči vidět umírání západní civilizace.“
Autor článku byl protestantským pastorem a členem luteránského sboru, který je křesťanskou sektou, ačkoliv o sobě mluví jako o církvi. Autorovy postřehy však mohou být v budoucnosti obecně použitelné pro jedinou pravou katolickou Církev. Z tohoto důvodu je v překladu ve spojení podzemní Církev psáno slovo Církev s velkým písmenem, přičemž tím není myšlena žádná protestantská sekta. Na místa, která jsou v textu zásadně nekatolická, upozorňujeme poznámkou překladatele.
***
Příprava na utrpení
Richard Wurmbrand
I když se přijmou jakákoliv opatření, utrpení se v podzemní Církvi nelze vyhnout. Mělo by však být zredukováno na minimum.
Není možné poskytnout krátký kurz o podzemní Církvi. Naléhal bych proto na to, abyste tuto otázku předložili svému synodu, své denominaci a důrazně jste požadovali, aby uspořádaly kurzy k tématu podzemní Církve.
Co se stane v zemi, kde zvítězí represivní moc? V některých zemích začne teror okamžitě jako například v Mosambiku a Kambodži. Na jiných místech následuje náboženská svoboda jako nikdy dříve. A takto to začíná. Některé režimy se dostanou k moci, aniž by měly skutečnou moc. Nemají na své straně lid. Ještě nutně nezorganizovaly svou policii a své lidi v armádě. V Rusku dali komunisti okamžitě velkou svobodu protestantům, aby zničili pravoslavné. Když zničili pravoslavné, přišla řada na protestanty. Počáteční situace netrvá dlouho. Během této doby infiltrují církve a dosadí do vedení své lidi. Zjistí slabosti farářů. Někteří mohou být ctižádostiví, někteří jsou chyceni do pasti lásky k penězům. Jiní mají někde skrytý hřích, díky kterému je lze vydírat. Oni jim vysvětlí, že ho zveřejní, a takto dosazují své lidi do vedení. Pak v nějaký moment začne velké pronásledování. V Rumunsku takový rázný zákrok přišel během jednoho dne. Všichni katoličtí biskupové šli do vězení spolu s nesčetnými kněžími, mnichy a řádovými sestrami. Pak byli zatčeni mnozí protestanští pastoři všech denominací. Mnozí zemřeli ve vězení.
Ježíš, Náš Pán, řekl Ananiášovi: „Vyhledej muže jménem Šavel z Tarsu. ... Jdi, neboť tento je nástrojem ode mne vyvoleným.“ Pavel byl pastýřem podzemní Církve. Ježíš začal rychlý a intenzivní kurz pro tohoto podzemního pastýře. Začal jej slovy: „Já mu zajisté ukáži, kolik musí trpěti…“
Příprava na podzemní práci začíná studiem vědy o utrpení, sufferologie, a martyrologie. Solženicyn ve své knize Souostroví Gulag říká, že policisté v bývalém Sovětském svazu měli kurz k zatýkání, arestologii – byla to věda o tom, jak zatýkat lidi, aby to nikdo kolem nezpozoroval. Jestliže vytvořili nové jméno, arestologie, my si vytvořme jméno sufferologie. [Od anglického slova suffer, trpět. – pozn. překl.]
Později se podíváme na technickou stránku podzemní práce, nejprve zde však musí být určitá duchovní příprava na ni. Aby byl člověk členem církve ve svobodné zemi, stačí věřit a být pokřtěn. V podzemní Církvi však nestačí být jejím členem. Můžete být pokřtění a můžete věřit, nebudete však členy podzemní Církve, dokud nepoznáte, jak trpět. Můžete mít nejsilnější víru na světě, jestliže však nejste připraveni trpět, pak vás sebere policie, dostanete dvě facky a prozradíte cokoliv. Příprava na utrpení je tedy jednou ze základních věcí přípravy podzemní práce.
Křesťan nepropadá panice, když ho zavřou do vězení. Pro řadového věřícího je vězení novým místem, kde lze vydávat svědectví pro Krista. Pro kněze je vězení novou farností. Je to farnost bez velkého příjmu, ale s velkými pracovními příležitostmi. Trochu jsem o tom mluvil ve své knize With God In Solitary Confinement (Na samotce s Bohem). V jiných knihách zmiňuji morseovku, která je taky částí tréninku pro podzemní Církev. Víte, co to je – kód, pomocí kterého se předávají zprávy. Prostřednictvím tohoto kódu můžete hlásat Evangelium těm, kdo jsou napravo a nalevo od vás. Vězni se vždy mění. Některé z cely vezmou a jiné do ní pošlou. Bůh dal mnoha křesťanům, kteří byli ve vězení, výsadu přinášet prostřednictvím morseovky Krista lidem, které nikdy neviděli. Někteří se po mnoha letech setkají s těmito lidmi, jimž prostřednictvím morseovky přinesli Krista. Já jsem měl ve společných celách několik farností.
Ve farnostech ve svobodném světě se v neděli ráno rozezní zvony. Pokud člověk chce, jde do kostela – pokud ne, nejde. Pokud se nějakému člověku nelíbí vaše kázání tuto neděli, příští neděli zůstane doma. V každém případě nepřijde, pokud kázání zostuzuje. Pokud však máte jako svou farnost vězení, máte své farníky u sebe celý den. Svobodní farníci se dívají na hodinky: „Už káže třicet minut. Copak nikdy neskončí?“ Když vás zatknou, hodinky vám seberou. A vy máte své farníky u sebe celý týden a můžete jim kázat od rána do večera! Nemají na výběr. Nikdy v dějinách rumunské nebo ruské církve nenastalo tolik obrácení, jako jich bylo ve vězení. Nebojte se tedy vězení. Dívejte se na něj jen jako na nový úkol od Boha. Pamatuji si, že když jsem byl podruhé zatčen, moje žena mi při našem objetí, než jsem byl odveden policisty, řekla: „Richarde, pamatuj si, že je psáno: ´I před vladaře a krále budete předváděni pro mne na svědectví jim…´“
Toto lidé dokážou přijmout. Co však strašlivá mučení, kterým jsou vězni podrobováni? Co uděláme s těmito mučeními? Vydržíme je? Pokud je nevydržím, tak přivedu do vězení dalších padesát nebo šedesát lidí, které znám protože to je to, co ode mě utlačovatelé chtějí – zradit lidi kolem sebe. Z toho pramení velká potřeba přípravy na utrpení, která musí začít nyní. Je příliš těžké připravovat se na něj, když už jste ve vězení.
Vzpomínám si, že jsme v Rumunsku měli případ, kdy pastor, který sloužil dvacet let, zhřešil s jednou ženou. Ostatní pastoři o této otázce debatovali. Bylo řečeno: „Jeho hřích není to, co udělal onoho večera; okolnosti byly takové, že nemohl odolat pokušení. Spíše si před dvaceti lety, když nebyl takto pokoušen, NEŘEKL: ´Během mého pastoračního života se mi stanou různé věci. Mimo jiné se stane i to, že budu v pokušení k sexuálnímu hříchu. Tehdy se jej nedopustím.´“ – Musíte se předem připravit na všechny eventuality. Musíme se připravit na utrpení.
Zdroj: Richard Wurmbrand, Preparing for the Underground Church, The Voice of the Martyrs, str. 2–4
Překlad: D. Grof
