Doba Antikrista II (2020)

Doba Antikrista II (2020)

Papežové odporující fatimskému poselství

Homer Sweeney

3. srpna 2020

V minulém článku jsme viděli, že Naše Paní varovala před touto nebezpečnou apokalyptickou dobou. Naše Paní předpověděla Marii-Julii Jahenny „rozptýlení pastýřů“, které provede sama Církev: „praví pastýři budou nahrazeni jinými, formovanými peklem, zasvěcenými do všech neřestí, všech nepravostí, zrádnými, kteří pokryjí duše špínou … noví kazatelé nových svátostí, nové chrámy, nové křty, nová bratrstva.“

Msgr. Fenton: „Od smrti papeže Pia X. měla Církev slabé papeže…“

Z Deníků Msgr. Josepha Fentona víme, že  „od smrti papeže Pia X. [v roce 1914] byla Církev řízena slabými a liberálními papeži, kteří hierarchii zaplavili nehodnými a hloupými lidmi“.

Přemýšlím nad tím, co by si Msgr. Joseph Fenton, který byl jedním z nejvěhlasnějších amerických teologů první poloviny 20. století, pomyslel o biskupech od Druhého vatikánského koncilu. Víme, že velká skupina byla tvořena komunisty a svobodnými zednáři a mnozí nebyli vyškoleni v dogmatech pravé katolické Církve.

V roce 1917 se Naše Paní z Fatimy mezi květnem a říjnem šestkrát zjevila třem malým pasáčkům, Lucii a její sestřenici Hyacintě a bratranci Františkovi. Její slova k nim jasně nastiňují důvody pro její zjevení.

Při své třetí návštěvě 13. července 1917 Naše Paní dětem ukázala vizi pekla a řekla jim: „Viděli jste peklo, kam jdou duše ubohých hříšníků. K jejich záchraně si Bůh přeje uvést do světa úctu k mému Neposkvrněnému Srdci. Když lidé udělají, co vám říkám, mnoho duší bude zachráněno a nastane pokoj.[První světová] Válka se chýlí ke konci.“

„Jestliže ale lidé nepřestanou urážet Boha, vypukne ještě horší [druhá světová] válka během pontifikátu papeže Pia XI. Až spatříte noc ozářenou neznámým světlem [25. ledna 1938], vězte, že je to velké znamení od Boha, že se chystá ztrestat svět za jeho zločiny skrze válku, hladomor a pronásledování Církve a Svatého otce.“

Davy poklekají před rudým drakem komunismu

 „Aby se to nestalo, přeji si zasvětit Rusko svému Neposkvrněnému Srdci a konat kající svaté přijímání každou první sobotu v měsíci. Jestliže má přání lidé vyplní, Rusko se obrátí a nastane tam mír; pokud ale ne, rozšíří se jeho bludy po celém světě a zapříčiní války a pronásledování Církve. Dobří budou týráni, Svatý otec bude velmi trpět, mnohé národy budou vyhubeny.“

„Nakonec ale mé Neposkvrněné Srdce zvítězí. Svatý otec mi zasvětí Rusko a ono se obrátí, a po celém světě zavládne mír.“

Při další návštěvě v srpnu řekla Nejsvětější Panna Maria třem pasáčkům, že udělá zázrak, aby všichni uvěřili, a že kdyby v srpnu nebyli uneseni, což znemožnilo, aby se jim zjevila v Cova 13. srpna, byl by zázrak ještě větší.

To byl sluneční zázrak 13. října 1917, největší veřejný zázrak v dějinách světa, jehož svědkem bylo dle odhadu 70 tisíc lidí. V posledních 50 letech byl tento ohromující zázrak ze strany Církve zřídka uznáván a ještě řidčeji byl uznáván v sekulárním světě, protože člověk 20. století nevěří ve „středověké pohádky“.

A pokud věříte, jste všeznalými elitami, které jsou z větší části produktem ateistických, nenávistných a levicově orientovaných škol a univerzit, považovaní za hloupé. Reakce těchto lidí ukazuje, že nebyli po většinu svého života vzděláváni, ale indoktrinováni.

Panna Maria dětem znovu řekla, aby se nadále každý den modlily růženec a „velmi velmi mnoho se modlily a přinášely oběti za hříšníky; protože mnoho duší půjde do pekla, neboťse za ně nemá kdo obětovat a modlit.“

Kardinál Pacelli varoval před liturgickými reformami, které později jako papež zaváděl – což je záhada

Kolem roku 1933 kardinál Eugenio Pacelli, budoucí papež Pius XII., pronesl pozoruhodné prohlášení o Fatimě: „Zajímá mě důvěrný vztah Panny Marie s malou Lucií z Fatimy. Tato naléhavost Panny Marie vůči malé Lucii z Fatimy. Tato vytrvalost dobrotivé Panny tváří v tvář nebezpečí, které ohrožuje Církev, je Božím varováním před sebevraždou, kterou by představovala změna Víry v její liturgii, její teologii a její duši.

„Slyším kolem sebe inovátory, kteří chtějí demontovat posvátnou kapli, zničit univerzální plamen Církve, odmítnout její ozdoby a přimět ji kát se za svou historickou minulost. Nu, můj drahý příteli, jsem přesvědčen, že Petrova Církev musí potvrdit svou minulost, jinak si vykope svůj vlastní hrob.“

Když se kardinál Pacelli stal papežem Piem XII., zahájil proces změny liturgie. Proč udělal přesně to, před čím varoval, je záhadou.

Ačkoliv se předpokládá, že Pius XII. se jen chtěl vyhnout konfliktu a snad i udržet spokojené kleriky s levicovými sklony, je to velmi chabá omluva. Všichni známe výsledek: latina v Církvi prakticky vymizela, mše se zprotestantizovala, neměnné dogma je pod neustálou palbou a mění se. Spása věřících je ve velkém ohrožení a miliony a miliony katolíků od Druhého vatikánského koncilu ztratily svou víru. A to zmiňujeme jen několik z mnoha jiných strašných plodů.

Na počátku 30. let 20. stol. Pius XI. Našeho Pána rozzlobil, když neuposlechl Naší Paní z Fatimy a nezasvětil Rusko Neposkvrněnému Srdci Panny Marie, což by zabránilo Druhé světové válce, v níž bylo zabito víc než 80 milionů lidí. Tato válka vyústila v rozšíření omylů velkého rudého draka po celém světě, jak to Naše Paní předpovídala.

Náš Pán sestře Lucii v roce 1931 řekl: „Řekni mým služebníkům: protože následují příkladu krále Francie, když odkládají vykonání Mého příkazu, budou jej následovat v neštěstí. Nikdy nebude příliš pozdě obrátit se o pomoc k Ježíši a Panně Marii.“

Ludvík XVI. nedbal varování a byl zavražděn a monarchie skončila. Jaký bude osud papežství?

Později v roce 1936 Lucie znovu napsala, že si Naš Pán stěžuje, že Jeho požadavek nebyl vyslyšen:

„Nedbali mého požadavku. Jako francouzský král se budou kát a vyplní jej, ale bude už pozdě. Rusko již rozšíří své omyly po celém světě, což způsobí války a pronásledování Církve. Svatý Otec bude mnoho trpět!“

Tato část fatimského příběhu se má teprve naplnit.

Neštěstí francouzského krále Ludvíka XVI. bylo koncem monarchie a o tři roky později byl sťat.

Ačkoliv sestra Lucie nemohla zveřejnit obsah třetího tajemství, P. Schweigelovi a dalším řekla, že obsahuje dvě části – o papeži a o dogmatu. Tu část, která pojednává o dogmatu, lze dnes tváří v tvář všeobecné apostazi snadno pochopit. Ale papežové, ačkoliv neuposlechli Naší Paní z Fatimy, když odmítli zveřejnit obsah tajemství, byli přesto chápáni jako přátelé a příznivci mnoha tajemství z Fatimy.

Smutnou pravdou bylo, že jsou nepřáteli.

pokračování příště

Zdroj: Tradition In Action

Překlad: D. Grof