úterý 28. července 2020

Střet mezi Církví a Satanem – 2 (1921)


Střet mezi Církví a Satanem – 2 (1921)
P. Sylvester Berry
berry-apocalypse-john
Poznámka překladatele: V roce 1921 P. Berry (1879-1954) publikoval komentáře ke Zjevení sv. Jana, přičemž okomentoval a rozebral každou pasáž této části Písma svatého. Níže následuje kapitola 12, verš 9–18  a komentáře k ní.
***
KAPITOLA XII
10 A uslyšel jsem mocný hlas v nebi volati: „Nyní přišla spása, moc a království Boha našeho i moc jeho Pomazaného, neboť byl svržen žalobník našich bratří, který žaloval na ně před Bohem naším ve dne i v noci.
11 Oni zvítězili nad ním krví Beránkovou a slovem svého svědectví a nemilovali svůj život až k smrti.
12 Proto se veselte, nebesa a jejich obyvatelé! Běda zemi a moři, neboť ďábel sestoupil s velikou zlostí k vám! Ví, jak krátkou má lhůtu.“
13 Jakmile drak viděl, že je svržen na zem, pronásledoval tu ženu, která porodila hošíka.
14 Ale ženě byla dána dvě křídla toho velikého orla, aby letěla na poušť na své místo, kde měla býti živena po čas a po časy a po půl času, jsouc vzdálena od hada.
15 I vychrlil had ze své tlamy na ženu mocný proud vody, aby ji (tím proudem) strhl.
16 Ale země přispěla ženě na pomoc; otevřela svůj jícen a pohltila proud, který drak vychrlil ze své tlamy.
17 I rozzlobil se drak na ženu a vzdálil se, aby bojoval s ostatními jejími dítkami, které plní Boží přikázání a drží se pevně svědectví Ježíše [Krista].
18 A postavil se na mořském písku.
10, 11. Sv. Michael a jeho andělé vzdávají slávu Bohu za vítězství Církve, jehož bylo dosaženo mocí drahocenné Krve prolité za spásu lidí. Satan je přemožen v souladu s prohlášením Krista o Jeho Církvi, že „brány pekelné ji nikdy nepřemohou“. (1) Vítězství bylo také umožněno díky nepřekonatelné odvaze věřících, kteří neváhali dát svůj život na obranu Církve. Budou to dny velkého pronásledování, při němž bude Církev trpět všemi hrůzami raných věků, bude však stejně tak korunována slávou nesčetných mučedníků.
12, 13. Církev je vybízena radovat se z porážky draka a slavného mučednictví jejich dětí; běda však zemi a moři – všemu lidstvu. Satan si uvědomuje, že čas jeho moci krátký, a tak na zemi rozpoutává všechnu svou zuřivost a vztek v poslední snaze proti Církvi. Jeho pokus zničit ji zevnitř selhal a tak se teď pokusí ji rozdrtit pomocí nenávisti a pronásledování z vnějšku.
14. V tomto novém nebezpečí Církev dostane křídla orla, aby ji bránila a odnesla na místo v skrytu, které Bůh připravil. (2) Křídla jsou pravděpodobně dvě armády poslané na obranu Církve některým národem, který zůstává věrný. Tento výklad, jak se zdá, odůvodňuje verš 16.
V duchovním smyslu jsou těmito dvěma křídly víra a modlitba. Ve víře a modlitbě svých dětí, a zvláště v rozjímavém životě řeholních řádů, Církev nalezne útočiště útěchy, které Satan nemůže narušit. Sklíčenost oněch tří a půl let lze přirovnat ke sklíčenosti tří dnů, které následovaly po smrti Našeho Pána na Kříži. Víra a modlitby Panny Marie, svatých žen a apoštolů skýtaly jedinou útěchu v oněch dnech trápení.
Tato kapitola naznačuje, že Církev nalezne útočiště na tři a půl roku při dvou různých příležitostech; jednou během vnitřního boje proti Církvi a podruhé poté, co byl drak svržen na zemi. Je možné, že tento dvojitý útok proti Církvi se povede souběžně a tak se úkryt zmíněný ve verši 6 bude shodovat s útočištěm zmíněným zde. Celý kontext se však zdá být proti takovému výkladu.
15, 16. Drak se teď snaží pohltit Církev pomocí skutečné záplavy soužení, nějaký věrný národ nebo národy (země) přicházejí k její záchraně. Tento verš prokazuje, že velká vzpoura národů zmiňovaná sv. Pavlem (3) nebude všeobecná. Bůh zachová přinejmenším jeden národ k obraně Církve v oné hodině, kdy se lidsky řečeno, bude zdát vše beznadějné.
17, 18. Satan si nyní uvědomuje, že vítězství bude obtížné. Jeho první pokus žalostně selhal. V tomto druhém střetu musí využít novou taktiku. Pokusí se teď svést věřící falešným Mesiášem, jehož pozvedne v osobě Antikrista. Tento nový protivník vzejde z moře – z národů již nepřátelských Církvi – proto Satan bojuje z pobřeží a povolává člověka hříchu, syna záhuby. (4) Je to vážná chvíle „strachu a očekávání toho, co přijde na svět“. (5)
Poznámky:
1) Sv. Matouš XVI, 18
2) Viz výše, verš 6
3) II Tes. II, 3
4) II Tes. II, 3
5) Sv. Lukáš XXI, 26
 
Zdroj: P. Sylvester Berry, The Apocalypse of st. John, Columbus, Ohio, John W. Winterich, 1921, str. 125–128
Překlad: D. Grof