Proroctví ctihodné sestry Dominiky
z Ráje (1517)
Sestra Dominika z Ráje byla jednoho dne po Svatém přijímání uvedena do
vytržení a Ježíš Kristus k ní počal takto mluvit:
„Má nevěsto, modli se a plač pro Mé věrné, přijde
doba, kdy Má víra bude upadat, u mnohých bude chybět a zbyde jen málo věřících
až duše padnou do rukou Mého nepřítele kvůli vzácnosti a nedostatku slova
Božího a až křesťanské chrámy budou připomínat spíše jeskyně než kostely. Pak
zavládne noc slepoty a den a slunce poznání budou uhašeny a uprostřed takové
temnoty jen nemnozí budou znát ty, kteří budou umět praktikovat ctnost a budou
se zaměstnávat uctíváním Mé víry; vskutku poznání Boha bude u křesťanů tak
ztracené, že ti nemnozí věrní, v nichž bude vůně Mé lásky uchována, budou
přinuceni oddělit se od přátel a od příbuzných a od svých vlastních domovů a
odejít na odlehlá a skrytá místa, aby zůstali věrni Mé službě, protože nenaleznou
lidi, kteří budou hovořit pravdu a uznávat dobré, a ani nenaleznou zbožné,
kteří by vyzýváním k ctnosti utvrzovali národy ve víře. Každý bude respektovat
lidské ohledy a pod touto zástěrkou ďábel oklame mnohé. Navíc bude mít mezi
lidem některé, o nichž se bude věřit, že jsou duchovními vůdci, a tak se
otevřou dveře klevetám, pohoršením a výsměchu a Moji věrní budou trpět
neobvyklými pronásledováními, budou pochybovat, a budou vyvedení z míry tím, kolik
sekt musí snášet. Dopustím tyto obtíže, abych je pokořil [tj. aby jim pomohl
získat ctnost pokory].
Ty však, Mé děvče, naříkej nad těmito budoucími
časy, ale zamlč tato slova, protože nyní není čas je vyslovit; sémě je nejprve
rozeseto po poli a sklízí se po mnoha měsících. Nyní jsou Má tajemství zaseta
do tebe a v budoucnu pošlu ty, kteří budou sklízet plody z tohoto semene; žeň
však bude po mnoho let skrytá v Mé stodole. Až přijde správný čas, dám je jako
potravu Svým vyvoleným. Zaslouží si je tam, kde bude nebezpečí. Cožpak nevíš,
jak chráním Své milované? Ó, jak však je svět zkažený! Dávám milosti tvorům a obdarovávám
je hrstmi drahokamů, ale ze strachu z utrpení je každý odmítá a opovrhuje jimi,
přijde však doba, věř Mi, kdy si nakloním srdce Svým duchem, kdy lidé budou
obdivovat Mou laskavost, budou žít ve svatosti, budou se přede Mnou a Mými
věcmi vždy chvět a budou konverzovat s anděly .
Raduj se, ó má nevěsto, protože pak se nevěřící
obrátí na víru a nebude nikdo, kdo by pochyboval nebo kolísal, protože zázraky,
jež budou ve všech částech Církve následovat, jasně ukážou, jak opravdová a věrohodná
jsou tajemstvá Mé víry. Předtím se však budu muset zbavit zlých kořenů a vezmu
ze světa velké množství lidí, protože bude nutné to učinit a bude se po tom
toužit. A lidé budou znovu žádat o Mé služebníky [tj. lidstvo bude toužit po
tom, aby zlí byli vzati pryč a Bůh seslal Své pravé služebníky]. Nadejde doba,
kdy se kněží navzájem budou zastrašovat a napadat se navzájem s tak prudkou
zlobou, že se bude zdát, že to má zničit Mou Církev [tj. schizma a rozdělení v
Církvi].
Plač a modli se za vyvolenou polovinu, která bude v napjatém očekávání a na
pochybách, v jaký moment se mají přiblížit a já jim dovolím pochybovat, aby
měli přínos ze svého lopocení; nakonec však bouře ustane a oni budou jasně
vědět, ke komu by se měli přidat.
A pak, když se kněží zbavili svých omylů, opustili své neřesti a opovrhli
světskou nádherou, bohatstvím a poctami, spokojí se s chudobou a pokorou a
velice se budou chvět při vzpomínce na minulé pohromy a zvláště na ty nejtrpčí,
jimiž jsem trestal klérus.
Já mezitím neopomenu nápravná opatření Své milosti a každého povolám k
[duchovnímu] zdraví pomocí laskavosti a pak [případně] i výpraskem [tj. nejprve
nastane doba slitování a pak doba spravedlivých trestů].
Překlad: D. Grof