Synoda, ženatí kněží a jáhenky (2019)

Synoda, ženatí kněží a jáhenky (2019)

Atila Sinke Guimarães

4. listopadu 2019

Dvě velké novinky ze Závěrečného dokumentu Amazonské synody se bezesporu staly dveřmi, které se otevřely pro ženaté kněze a jáhenky. Dnes rozeberu, nakolik a zda vůbec tyto věci dokument dovolil. V jiném článku se chystám krátce zaměřit na další zisky, kterých progresivismus v synodním dokumentu dosáhl.

Protože až do včerejška, kdy jsem tento článek dokončil, existovaly oficiální vatikánské verze tohoto Závěrečného dokumentu pouze ve španělštině a italštině (L´Osservatore Romano, 29. října 2019), předkládám čtenářům své vlastní překlady do angličtiny.

Ženatí kněží

Pod záminkou nedostatku kněží v Amazonii a potřeby učinit svátosti dostupnějšími žádala Synoda svěcení ženatých mužů.

V § 111 Závěrečného dokumentu se skutečně píše: „Když uvážíme, že oprávněná rozmanitost neškodí společenství a jednotě Církve, ale naopak ji vyjadřuje a slouží ji (Lumen gentium 13, Orientalium Ecclesiarum 6), což ztělesňuje pluralita existujících ritů a disciplinárních nařízení, navrhujeme, aby byla, na základě Lumen gentium 26, ze strany příslušné autority zavedena kritéria a dispozice světit na kněze seriózní muže známé ve svém společenství, kteří mají trvalé jáhenství a dostanou přiměřenou formaci ke kněžství, a zároveň mají rodinu založenou v souladu se zákonem, aby se – díky zvěstování Slova a slavení svátostí – zachoval křesťanský život tohoto společenství v odlehlých územích Amazonské oblasti.“

Atmosféru Amazonské synody na jejím začátku vytvářelo chaotické kmenové „procesí“

Tento text je celkem jasný a nenechává žádný prostor pochybám. Je jen potřeba, aby ho papež František oficiálně přijal, a stane se novým zákonem.

Pokud papež František tento požadavek přijme, stane se historickým textem, který poruší dvoutisíciletou tradici katolické Církve, která trvala na tom, že celibát je na Západě od kněžství neoddělitelný. Od koncilu progresivisté bušili beranidlem do této brány. Čas od času jsem na některé takové pokusy v průběhu let poukazoval ([česky] zde, [anglicky] zde, zde, zde, zde a zde). Díky tomuto dokumentu, který papež František inspiroval, povzbuzoval a plně podporoval, tato brána praskla a oficiálně byl vynesen trest smrti pro kněžský celibát na Západě.

Výmluva, že to je výjimka, která bude přísně aplikována pouze v Amazonii na těch několik viri probati (ženatých mužů osvědčené víry), může přesvědčit pouze naivní lidi. Viděli jsme, jak se během tohoto pontifikátu – i těch předcházejících – otevírají dveře výjimkám, jež se brzy staly pravidlem. Případ podávání Svatého přijímání rozvedeným a civilně „znovusezdaným“ katolíkům je jen jedním z mnoha.

Ve skutečnosti se tedy zamýšlí to, že svěcení ženatých mužů se za obdobných podmínek stane všeobecným. To znamená, že se i v jakékoliv jiné oblasti, kde není dostatečný počet kněží, aby sloužili věřícím, bude aplikovat stejný argument, aby se dosáhlo téhož výsledku – odstranění kněžského celibátu. Protože je v Církvi obecně nedostatek kněží, vidíme, že totéž řešení se bude dříve či později aplikovat v celé Církvi.

Co je tou v dokumentu zmiňovanou příslušnou autoritou, která má zavést kriteria a dispozice pro svěcení viri probati? S největší pravděpodobností to bude orgán navrhovaný v § 115, který bude novým nadnárodním nezávislým organismem, jenž bude vytvořen výlučně pro to, aby se zabýval „misijním“ dílem v Amazonii. Tento orgán pravděpodobně bude onou zmiňovanou příslušnou autoritou.

Jáhenky

Ačkoliv Závěrečný dokument vyvíjí silný tlak na to, aby ženy obdržely svěcení na jáhenky, text uznává, že to není tak jednoduché, jak prohlašují média, protože existují dokumenty koncilních papežů, jež tomuto kroku odporují.

Paragrafy, které se rolí žen v Církvi zabývají, jsou paragrafy 101-103. Přepíšu a okomentuji podstatné části každého z nich.

Projekt jáhenek nabývá na síle

§ 101 – „Žádáme, aby hlas žen byl slyšet, aby byly konzultovány a účastnily se rozhodování, a mohly tak svou citlivostí přispět k církevní synodalitě. Ceníme si role ženy a uznáváme její fundamentální roli při formování a kontinuitě kultur, spirituality, komunit a rodin. Je nutné, aby nabyla silnější vůdčí postavení v nitru Církve, a aby to Církev uznala a podpořila tím, že posílí její účast v pastoračních radách farností a diecézí včetně řídících institucí.“

Je to příslib silněji feminizovat Církev, pokud jde o její řídící funkce. Tato feminizace je v souladu s všeobecnou linií rozhodnutí koncilních papežů v posledních padesáti letech. V podstatě nic v tomto paragrafu není nového.

Další paragraf se více orientuje na učitelskou pravomoc a svátost svěcení.

§ 102 – „Uznáváme službu, kterou Ježíš vyhradil ženám. Je nutné podporovat formaci žen při studiu biblické teologie, systematické teologie a kanonického práva a vážit si jejich přítomnosti v [církevních] organizacích i jejich vůdčích schopností  uvnitř i vně církevního prostředí. ...Požadujeme, aby bylo přehodnoceno Motu Proprio Ministeria quedam sv. Pavla VI., aby náležitě formované a připravené ženy také mohly přijmout svěcení lektora a akolyty...“

Pokud se povolí jáhenky, bude nevyhnutelné mít také kněžky

První část tohoto textu prosazuje to, aby byly ženám svěřeny učitelské posty v Církvi – tj. v seminářích a na univerzitách – což je snaha, která už se v pokoncilních letech trvale realizuje. Nový je opět jen důraz na to, co potřebuje Amazonie.

Druhá část textu, kterou jsem tučně zvýraznil, se vztahuje k udělování svěcení lektora a akolyty ženám, což jsou svěcení, která se tradičně nazývala nižší svěcení, dokud Pavel VI. jejich název nezměnil na služby. Zde je něco nového. Viděli jsme v Církvi mnoho žen zastávat roli lektorů a akolytů, ale činily tak ve většině případů bez toho, že by obdržely odpovídající nižší svěcení nebo služby. Tato de facto realita připravila cestu pro to, co se dnes oficiálně požaduje ze strany 182 biskupů, kteří tento Závěrečný dokument podepsali.

Dokument tedy požaduje revizi či anulaci předešlého rozhodnutí, jež vydal Pavel VI., které potvrzovalo, že tato nižší svěcení nelze udělovat ženám.

U toho se však § 102 nezastavuje. Pokračuje:

„V kontextu nové evangelizace a pastorační služby v Amazonii, kde je většina katolických komunit vedena ženami, požadujeme, aby byla vytvořena služba pro „ženské vedení komunity“ a uznána v rámci služby měnících se požadavků evangelizace a komunitní péče.“

Protože Církev nemá svěcení/službu „vedení komunity“, lze tento požadavek chápat nejen jako požadavek na zavedení jáhenek, ale také ženských farních „kněžek“.

Slovo jáhenka se doposud neobjevilo. Objevil se však důvod, proč by jáhenky měly být zavedeny: Tím by se situace, která již v Amazonii de facto existuje, stala oficiální.

Slovo jáhenství pro ženy se objevuje v § 103. Podívejme se, jak se tento termín používá. Přetlumočím celý paragraf:

§ 103 – „Při mnoha konzultacích v Amazonii byla uznána a zdůrazněna fundamentální role, kterou sehrávají řeholní i laické ženy v Církvi. V mnoha těchto konzultacích bylo požadováno trvalé jáhenství pro ženy. Z tohoto důvodu bylo toto téma také velmi přítomné na Synodě. Papež František již v roce 2016 vytvořil „Studijní komisi pro jáhenství žen“, která došla k dílčímu závěru založenému na realitě jáhenství žen v raných stoletích Církve a jeho implikaci dnes. Proto bychom rádi sdíleli své zkušenosti a úvahy s touto Komisí a očekáváme její výsledky.“

Kmenová synoda k zničení toho, co koncilní revoluce doposud nechala existovat

Jde o silný nátlak vyvíjený na tuto vatikánskou Komisi, aby schválila jáhenky. Není to však ještě rozhodnutí oficiálně zavést jáhenství žen, jak média a někteří tradicionalisté tvrdí, že už Synoda učinila.

Krátce řečeno, víme, že většina biskupů přítomných na Synodě, byla otevřená diskuzi o jáhenkách – zprávy dílčích závěrů různých synodních skupin publikované v novinách L´Osservatore Romano (19. října 2019, str. 3-10), jsou v tomto ohledu jasné. Víme také, že papež František je příznivě nakloněn ženskému jáhenství a založil Komisi, která má možnost jeho zavedení prostudovat. Překážkou tedy je římská Kurie, kde proti tomu existuje silná reakce. Proto vidíme tlak shora, od papeže, i zdola, od synodních biskupů, jej zavést.

Nevím, jak dlouho tato zádržná zeď vydrží takový ohromný tlak. Modlím se, aby vydržela dlouho, ale bojím se, že padne brzy.

Vím však, že v tuto chvíli nebylo dovoleno, aby ženám bylo oficiálně propůjčeno jáhenství jako vyšší svěcení/služba, a ani nižší svěcení/služby pro funkce lektora a akolyty.

Zdroj: Tradition In Action

Překlad: D. Grof