sobota 7. září 2019

Komentář Eleison DCXXXIV – Bílý rasismus? – I (2019)


Komentář Eleison DCXXXIV – Bílý rasismus? – I (2019)
(634)
7. září 2019
BÍLÝ RASISMUS? – I       
Rasa bílých lidí, jak se jí říká, rozptýlená všude na tváři země, ale zvláště soustředěná v Evropě, v současnosti trpí pohrdáním a pronásledováním všude na tváři země. A čí je to vina? Je to v první řadě vina bílých neboli Evropanů samotných.
„Rasismus“, jak je nazýván, neboli nepřátelství mezi různými lidskými rasami, je zajisté lidským problémem vyvolávajícím všechny druhy lidských vášní, a tak, jako všechny skutečně lidské problémy, které nejsou jen materiálními nebo mechanickými problémy, má nutně náboženský rozměr. Dnes je úplně posledním směřováním, k němuž se lidé obrátí, aby vyřešili lidský problém, směřování k Bohu, a přesto je Bůh pravým řešením. Protože se však lidé neobrátí k Bohu, tak zůstávají problémy v podstatě neřešitelné a dnešní svět je ve stále vzrůstajícím chaosu. Jak tedy obrácení se k Bohu vyřeší dnešní problém „rasismu“?
Je to Bůh a pouze Bůh, který tvoří duši každého jednotlivého člověka, který kdy žil, a tvoří je s velikou rozmanitostí, aby vytvořil to, co zamýšlí být symfonií lidstva. Jednotlivce tvoří s nesmírně odlišnými přirozenými dary, jak musí uznat všichni rodiče, když sledují, jak zcela odlišné jsou dary a temperament a povaha jejich vlastních dětí – žádné dvě nejsou nikdy stejné. A vytvořili oni sami tuto různost? Zjevně nikoliv. Jediné přirozené rozhodnutí, které rodiče měli, bylo mít dítě (potratit to či ono dítě v lůně je zcela nepřirozené rozhodnutí). Bůh udělal zbytek. Rozmanitost pocházející od Boha jasně zahrnuje nerovnost. Například rodiče musí uznat naprostou nerovnost darů mezi svými vlastními dětmi – některé mohou být nadanější než jiné. Rodiče možná tuto nerovnost nechtěli, ale mohli s ní něco dělat? Zjevně nikoliv. Bůh rozhoduje – přirozeně – dokonce i o pohlaví jejich dětí.
Tato nerovnost darů ani není nespravedlivá, protože opravdu zvýhodněné děti jsou ty, které se dostanou do nebe skrze nadpřirozené dary, jež vyžadují, aby samotné dítě spolupracovalo s Boží milostí, a tato spolupráce nemá nutně co do činění s přirozenými dary. Jak kdosi řekl, peklo je plné vloh, zatímco nebe je plné ctností. Navíc dary dítěte od Boha zjevně odpovídají tomu, jaký part Bůh zamýšlí, aby hrálo v symfonii lidstva. Dítě by mělo dělat to, k čemu je obdařeno.
Jako je tomu u jednotlivců, tak je tomu i u rodin, měst, provincií, národů a ras. Rodiny se liší jedna od druhé, a jsou nerovné. Města, provincie, národy a rasy jsou všechny odlišné a nerovné, v každém případě s proměnlivou směsí povahy od Boha a výchovy od lidí. Protože jsou tyto různé dary rozvíjeny lidmi, Boží záměr dovolit tuto výchovu je, že by s nimi všichni měli uplatňovat lásku a starat se o sebe navzájem. Například, ať toto město pomůže svému zaplavenému sousedovi, ať tato provincie poskytne umělce, ať tento národ vede svět, ať tato rasa slouží Církvi. Cožpak není z mnoha staletí dějin jasné, že bílá rasa má, nikoliv výlučné, ale zvláštní přirozené a nadpřirozené dary od Boha, aby Mu sloužila a aby šířila Jeho Církev po celém světě? Ani to není nespravedlivé, protože jak tyto dary bílí využijí, závisí na nich. Mají svobodnou vůli využít nebo zneužít své dary, v každém případě však mají poslání od Boha. Jestliže tyto dary správně využijí, přinesou prospěch celému světu. Jestliže tyto dary zneužijí, Bůh je zvláště potrestá.
A jak dnes bílí využívají své Bohem dané dary? Cožpak se od Něj po mnoho set let pomalu, ale trvale neodvraceli? A cožpak teď nejsou pyšní na svůj ateismus? Je pak tedy překvapivé, jestliže Bůh využije všechny ostatní rasy, národy atd., aby bílé potrestal tím, že budou opovrhovaní a pronásledování zbytkem lidstva? Cožpak z Božího pohledu odpadlí muži nezradili ženy, jež měli vést (do nebe); cožpak odpadlí bílí nezradili všechny ostatní rasy; cožpak odpadlí pohané nakonec nezradili Židy skrze Druhý vatikánský koncil? Kdo by pak měl být ještě překvapen tím, že zuří „feminismus“, „rasismus“ a „antisemitismus“?
Kyrie Eleison
Překlad: D. Grof