Vlastnosti lásky (2019)

Vlastnosti lásky (2019)

Kázání P. Martina Fuchse v Praze 2. června 2019

Kázání na neděli v oktávu Nanebevstoupení Páně

***

Drazí věřící! Krátce po mém kněžském svěcení mě jedna postarší žena požádala o rozhovor a svatou zpověď. Říkala, že prý je vdaná. Už to měl být její druhý muž, řekla, ale prý se mají moc rádi.

Se svým prvním mužem se tenkrát vzali církevně. Brzy se však ukázalo, že se prý k sobě nehodí. Manželství s druhým mužem je prý velmi harmonické a šťastné. A láska má být přece ta nejdůležitější věc v životě. Pán Bůh jistě nemá proti lásce žádné námitky, vždyť On sám je Láska.

Po této předběžné diskusi jsem jim musel říci, že za těchto okolností není svatá zpověď možná; že si nejdříve musí dát do pořádku své rodinné poměry a teprve potom je možné obdržet rozhřešení. Nenabízel se zde ani důvod pro soužití jako bratr a sestra. Nejdříve bylo třeba se rozejít. 

Drazí věřící! To, co dnes lidé nazývají láskou, je často cokoliv jiného než láska. V mnoha případech jde pouze o obyčejnou sentimentalitu, často se jedná o neuspořádanou vášeň nebo dokonce hřích, protože neexistuje žádná láska, která by nebyla v souladu s Boží vůlí.

Otevřeme Písmo svaté. Tam si můžeme přečíst, jak vypadá pravá láska. Pravá láska má následující vlastnosti:

Tou první je „Milovat Boha nade vše“. „Ten, kdo miluje otce nebo matku víc nežli mne, není mě hoden; kdo miluje syna nebo dceru víc nežli mne, není mě hoden.“ (Matouš 10,37).

To je to, co nám v konečném důsledku ukázali mučedníci, ať už jde o sv. Tomáše Mora, sv. Hermenegilda, sv. Jana Nepomuckého nebo svatou Marii Goretti. Všichni dali Bohu první místo a až za něj umístili veškerá ostatní dobra a ostatní lidi.

Druhá vlastnost pravé lásky: „Dodržovat Boží přikázání.“

„Kdo má moje přikázání a zachová je, ten mě miluje.“ (Jan 14,21)

V Božích přikázáních Bůh shrnul svou vůli. Když ho opravdu milujeme, musíme dodržovat jeho přikázání. Když se od jeho přikázání odchylujeme, pak víme, že ho nemilujeme.

Třetí vlastnost pravé lásky: „Bůh a láska k bližním jsou neoddělitelné.“

Všechno, co Bůh stvořil, stojí za lásku. Čím vyšší dobro, tím vyšší láska musí být. Bohatství, čest, zdraví, rostliny, zvířata, lidské bytosti – všechno smí a musí být milováno podle řádu Božího.

To nás učí Spasitel v podobenství o velké hostině, když říká: „Jeden muž chtěl uspořádat velkou hostinu a pozval mnoho lidí. Když byl čas hostiny, vyslal svého sluhu, aby řekl pozvaným: Pojďte, všechno je připraveno. Tehdy se začali vymlouvat. První mu vzkázal: koupil jsem pole a musím se na ně jít podívat. Prosím tě, omluv mě. Jiný řekl: koupil jsem pět párů býků a jdu je právě prověřit. Prosím tě, omluv mě. Třetí řekl: oženil jsem se a proto nemohu přijít. Sluha se vrátil a oznámil to svému pánovi. Pána domu to rozhněvalo.“ (Lukáš 14,16-21) A toto podobenství končí slovy: „Nikdo z těch, kteří byli pozváni, ať neochutná z mého stolu.“ Nejde o to, jestli si někdo koupil pole, nebo býky nebo se oženil. To vše je dovoleno. Ale oni postavili tato dobra na místo, které patří Bohu. 

Čtvrtou vlastností pravé lásky je: „Z lásky k Bohu  musíme být připraveni ke každé oběti.“
„Kdo by nás mohl odloučit od Kristovy lásky? Soužení nebo strach nebo pronásledování nebo hlad nebo bída nebo nebezpečí nebo meč?“; píše svatý Pavel Římanům v 8. kapitole, v. 35-39.

Utrpení je prubířský kámen opravdové lásky. Proto Spasitel Ananiášovi řekl o Pavlovi tato slova: „Toto je nástroj, který jsem si vybral, aby přinesl mé jméno pohanům, králům a Izraelitům. Já sám mu chci ukázat, jak moc bude muset pro mé Jméno vytrpět.“ (Skutky apoštolů 9,15-16)

V nebi není žádný svatý, který by netrpěl. A Církev nás to učí znovu a znovu ve svých obřadech, například na Veliký pátek. Tehdy je uctíván Kříž pokleknutím a polibkem. Neměli bychom tedy kříž pouze nosit, ale měli bychom se ho naučit milovat.

Pátou vlastností pravé lásky je: „Láska musí být  trvalá.“ To nádherně popsal svatý Jan: „... A protože miloval svoje, kteří byli ve světě, projevil jim lásku až do krajnosti.“ (Jan. 13,1)

Boží láska je vytrvalá a stálá. Bůh nemůže jinak, než milovat. Proto i naše láska musí být vytrvalá.

Šestá vlastnost pravé lásky: „Láska přikrývá spoustu hříchů.“ Slyšeli jsme to v dnešním čtení. „Láska přikrývá spoustu hříchů.“ (1 Petr 4,8)

To neznamená, že bychom neměli hříchy vidět, ale někdy máme chyby našich bližních tzv. přehlížet. Například kvůli tomu, abychom nitro člověka před ostatními zcela neobnažili, nebo kvůli nebezpečí, že bychom se dopustili křivého obvinění. Dalším důvodem je i to, že často neznáme úmysly, které k nějakému jednání vedly. Možná je můžeme přehlížet i proto, že my sami nechceme o svých chybách slyšet.

Lidská slabost je velká! Každý člověk se může stát velkým světcem ale i velkým hříšníkem.

Uvažujme nakonec o účincích opravdové lásky.

- Jedním z nich je, že člověk musí milovat Boha, svého bližního a sebe sama!

- Dalším, že zakoušíme Boží milosrdenství. „Já, Pán, tvůj Bůh, jsem silný a žárlivý Bůh, který na dětech stíhá hříchy otců do třetího a čtvrtého pokolení těch, kdo mě nenávidí; a prokazuje milosrdenství do tisícího pokolení těm, kteří mě milují a zachovávají má přikázání.“ (Exodus 20,5-6) Je něco většího?

- Další účinek: budeme šťastni tady na zemi a jednou na věčnosti v nebi.

Ježíš jim řekl: „Amen, pravím vám, vy, kteří jste mě následovali, při obnovení světa, až se Syn člověka posadí na trůn své slávy, usednete i vy na dvanáct trůnů a budete soudit dvanáct pokolení Izraele. A každý, kdo opustil domy nebo bratry nebo sestry nebo otce nebo matku nebo děti nebo pole pro mé jméno, stokrát víc dostane a bude mít podíl na věčném životě.“ (Matouš 19,28-29)

To je odměna, která nepodléhá žádné inflaci a které se žádný poklad na zemi nevyrovná!

- Účinkem je také to, že obdržíme odpuštění hříchů v míře odpovídající naší lásce. To Spasitel slíbil, když byl hostem v domě farizea Šimona: „Proto ti pravím, že jí (Máří Magdaléně) bylo odpuštěno mnoho hříchů, neboť projevila velkou lásku.“ (Lukáš 7,47)

- Další účinek: Bůh se nám zjevuje. To nám jasně a zřetelně ukazují charismaty obdaření svatí jako například otec Pio, který měl dar znalosti srdce, dar bilokace, dar konat zázraky, dar prorokování atd.

Ve své řeči na rozloučenou Spasitel hovořil o této milosti: „Ten, kdo mě miluje, bude mým otcem milován a já ho budu milovat a dám se mu poznat.“ (Jan 14,21)

- A konečně je účinkem opravdové lásky to, že obdržíme velká dobrodiní. O tom se dozvídáme z prvního listu Korinťanům ve 2. kapitole, 9. verši: „Co oko nevidělo a ucho neslyšelo, co ani člověku na mysl nepřišlo, to Bůh připravil těm, kdo ho milují.“

Drazí věřící! Neposlouchejme lidi kolem, když mluví o lásce. Poslouchejme Boha! Jeho slovo nám dává oporu v životě i umírání! Amen.

Překlad: P. VVP