Komentář Eleison DXCVI – Obnovené rozhovory? – III (2018)
(596)
15. prosince
2018
OBNOVENÉ ROZHOVORY? – III
Mnozí čtenáři těchto „Komentářů“ mohou být nespokojení, jestliže se potřetí
za sebou zabývají tím, co se jim může zdát jako pouhé spory mezi kněžími,
konkrétně setkáním z 22. listopadu v Římě mezi kardinálem Ladariou a P.
Davidem Pagliaranim. Ale každý člověk, katolík či nekatolík, musí věčně trpět
v pekle, jestliže nespasí svou duši. To se dá udělat jen v souladu
s katolickou naukou, a tak se tato nauka musí udržovat ryzí. Od 70. let
20. století bylo nejvěrnějším obhájcem katolické nauky proti koncilnímu zmatení
v nitru katolické Církve Bratrstvo sv. Pia X. Ale od roku 2012 také
Bratrstvo ve své věrnosti této nauce kolísá. Proto je starostí každého živého
člověka, zda rozhovory s Římem dnes ukončí nebo neukončí věrnost Bratrstva
Církvi a nauce jediného Spasitele lidí, Našeho Pána Ježíše Krista.
Před dvěma týdny tyto „Komentáře“ (KE
594) v obecnosti představily tiskové prohlášení z 23.
listopadu, v němž vedení Bratrstva z Menzingenu ve Švýcarsku popsalo
setkání z předešlého dne mezi novým generálním představeným Bratrstva P.
Davidem Pagliaranim a římskou hlavou Kongregace pro nauku Víry, kardinálem
Ladariou. Před týdnem tyto „Komentáře“ (KE
595) představily úplný text třetího a čtvrtého odstavce tohoto
tiskového prohlášení, se zábleskem naděje, že se Bratrstvo vrátí na cestu svého
zakladatele, aby hájilo nauku Víry. Když však pátý odstavec došel
k závěru, že naukové rozhovory s Římem by se měly znovuotevřít,
záblesk potemněl, nejen proto, že naukové rozhovory mezi Římem a Bratrstvem se
již konaly mezi lety 2009 a 2011 (KE
594); nejen proto, že neomodernisté, jako dnešní Římani neumí myslet
uspořádaně (KE
595); ale také proto, že Řím má jen jeden účel pro vedení rozhovorů s Bratrstvem,
a to je finálně ukončit historický odpor Bratrstva vůči jejich výprodeji
satanskému novému světovému pořádku.
Proto kdykoliv chtěli komunisti převzít nějakou zemi, hlavní překážkou
v cestě vždy byla katolická Církev, která – naukově – naprosto odmítá
ateistický materialismus komunistů. Komunisti se však naučili neoponovat
katolické nauce, kde jsou katolíci příliš silní. Namísto toho pozvali
katolíky, aby se k nim přidali ve společné akci, prý ve jménu lidu,
protože jakmile katolíci a komunisti spolupracovali při akci, využili komunisti
praktický kontakt, aby obešli naukovou překážku. Jedinou věcí,
kterou komunisti nechtěli, bylo, aby katolíci úplně přerušili kontakty. Pak již
neměli prostředky, jak je zpracovávat.
Podobně, když byl kardinál Castrillón římským mužem, který před deseti lety
jednal s Bratrstvem, používal v podstatě stejnou taktiku – „Nejdříve
se dejme dohromady, a všechny naukové problémy vyřešíme pak, až už budeme
pohromadě. Důležitou věcí je předně praktická dohoda.“, řekl. Naopak arcibiskup
Lefebvre vždy trval na katolické nauce jako prvořadé. Jeho nástupci si mysleli,
že [vše] vědí lépe, a znovu a znovu usilovali o kontakt s římskými
apostaty, kteří byli logicky jen šťastní, že mohou vyhovět, s tím výsledkem,
že obrana Víry ze strany Bratrstva se od roku 2000 neustále zeslabovala. Sůl
ztrácí svou chuť. Pokud Bratrstvo vážně nezmění svůj kurz, stane se vhodným jen
na to, aby se vyhodilo a šlapalo se po něm (Mt. V, 13).
Dalším problémem je, jestliže Bratrstvo chce rozhovory, aby získalo
oficiální dovolení pro vysvěcení nové generace biskupů, jež potřebuje pro svůj
celosvětový apoštolát. Nechce-li je však vysvětit bez dovolení Říma, pak jen
může souhlasit s podmínkami Říma, protože ze sebe dělá žebráka a
z Říma toho, kdo se rozhoduje. Tím však Bratrstvo usazuje koncilní Římany
pevně „k volantu“, kam pro obranu Víry naprosto nepatří. Chce tedy nový
generální představený znovuotevřít rozhovory s výhledem na získání
římského dovolení? Bůh ví. V každém případě však diskutování s Římem
znamená, že generální představený bude tančit s vlky, což je nebezpečné
zaměstnání.
Kyrie Eleison
Zdroj: The St. Marcel Initiative
Překlad: D. Grof