Komentář Eleison DXCIV – Obnovené rozhovory? – I (2018)

Komentář Eleison DXCIV – Obnovené rozhovory? – I (2018)

(594)

1. prosince 2018

OBNOVENÉ ROZHOVORY? – I

Poslední tiskové prohlášení, které minulý týden přišlo z vedení Bratrstva sv. Pia X., týkající se setkání, jež se předešlého dne odehrálo mezi generálním představeným Bratrstva a hlavou římské Kongregace pro nauku Víry, dává vzejít opatrnému optimismu. Samozřejmě opatrnému, protože jak říká přísloví „Opařená kočka se bojí (i) studené vody“ a tradiční katolíci jsou po větší část posledních dvaceti let opařováni zrádnou politikou Menzingenu, která klade koncilní uznání nad katolickou Víru, zatímco pořád předstírá, že dělá opak. Existuje však prostor pro záblesk optimismu, protože toto tiskové prohlášení klade nauku Víry zpět na první místo, kam patří.

Dvě další přísloví říkají: „Dobrý je, kdo dobré činí“ a „Činy mluví hlasitěji než slova“. A tak katolíci, kteří dělají, co umí, aby si udrželi Víru, budou ještě chvíli, dokonce delší chvíli, ostražití, přinejmenším, dokud neuvidí činy, a ne jen pěkná slova přicházející z Menzingenu, zvláště, když praktický závěr tiskového prohlášení je, že naukové rozhovory mezi Římem a Bratrstvem se musí znovu otevřít. Naukové rozhovory? Ale ty už se konaly mezi lety 2009 a 2011, a byly dost dlouhé na to, aby se prodiskutovaly všechny hlavní záležitosti, a dost jasné na to, aby ukázaly nemožnost jakékoliv naukové dohody mezi katolickou Tradicí a Druhým vatikánským koncilem. Na základě nich Menzingen opustil v roce 2012 zdravý rozum arcibiskupa Lefebvra – „Žádná praktická dohoda BEZ naukové shody“ a nahradil jej bláznovstvím jeho nástupce – „Žádná nauková shoda, Z TOHO DŮVODU praktická dohoda“, což je pravý opak! A toto zrádné vedení bylo poslušně následováno velkou částí toho, co kdysi bylo arcibiskupovo Bratrstvo…

V této změně dvou formulací leží podstata té zrady, což není příliš silné slovo, protože arcibiskupova formulace klade nauku Víry před uznání ze strany římských konciliaristů, zatímco člověk může říct, že ta druhá formulace klade Víru na druhé nebo třetí místo. A tak teď může být po několik let Bratrstvo obviňováno, že jako o své priority usiluje zaprvé o oficiální uznání ze strany koncilního Říma, zadruhé o jednotu v rámci Bratrstva a s Římem, a za třetí o Víru. Jaký je však katolický význam uznání ze strany nekatolíků, např. stoupenců Druhého vatikánského koncilu, a jaký je pro katolíky užitek jednoty s konciliaristy v jakékoliv podobě, míře nebo formě?  To, co bylo v roce 2012 zklamáním, byla nedostatečná reakce na straně tolika kněží vyučených pod arcibiskupem. My všichni však žijeme ve světě, v němž se „indoktrinace“ stala sprostým slovem, a v němž chce většina lidí ve svých hlavách zednářskou kaši, protože ta je osvobozuje od všech Deseti přikázání…

Nehledě na to, katolíci, kteří se přesto chtějí dostat do nebe stále chtějí Víru, protože Všemohoucí Bůh nám v Písmu svatém říká, že bez víry je nemožné Jej uspokojit. A jak by se člověk mohl dostat do Jeho nebe, aniž by Jej uspokojil (Žid. XI, 6)? Takoví katolíci opaření ve všepohlcující apostazi, jež je obklopuje, si mohou z onoho tiskového prohlášení zmíněného výše vzít alespoň záblesk naděje, protože přinejmenším slovně oznamuje úmysl Menzingenu položit nauku Víry zpět na první místo, jak budou tyto „Komentáře“ citovat příští týden. (Zatím by jedním činem, který by mohl nový generální představený předložit okamžitě, bylo to, že zveřejní jasný a pravdivý záznam naukových rozhovorů z let 2009-2011, který nám byl v té době slíben, a tento slib nebyl nikdy splněn.)

Bude však mít P. Pagliarani vizi a odvahu předložit činy odpovídající jeho slovům? To poví jen čas. Upřímně, stále ještě se mu musí dát čas, pokud má obrátit velkou tankovou loď na moře, a dle názoru těchto „Komentářů“ jistě – nebo v každém případě – potřebuje naše modlitby. Kéž je při něm Naše Paní, pokud skutečně zamýšlí vzít na sebe těžký úkol, jež před ním je, srovnat Bratrstvo. Riskuje, že to bude boj!

Kyrie Eleison

Zdroj: The St. Marcel Initiative

Překlad: D. Grof