sobota 8. prosince 2018

Komentář Eleison DXCV – Obnovené rozhovory? – II (2018)


Komentář Eleison DXCV – Obnovené rozhovory? – II (2018)
(595)
8. prosince 2018
OBNOVENÉ ROZHOVORY? – II
Oficiální tiskové prohlášení, které v pátek před dvěma týdny vzešlo od vedení Bratrstva sv. Pia X. ohledně setkání, jež se předešlého dne odehrálo mezi generálním představeným Bratrstva a římským prefektem Kongregace pro nauku Víry, je plné dobrých slov. Uvidí se však, jak se tato slova ze strany generálního představeného promění v činy.
Tiskové prohlášení obsahuje sedm odstavců. První dva odstavce představují kardinála Ladariu a patera Pagliaraniho s jejich vlastními kolegy a konstatují, že to byl kardinál, kdo P. Pagliaraniho pozval do Říma prodiskutovat stav vztahů mezi Římem a Bratrstvem, protože ty se mohou s volbou P. Pagliaraniho za nového generálního představeného Bratrstva letos v červenci vyvinout. Třetí a čtvrtý odstavec umisťuje problém mezi Římem a Bratrstvem přesně tam, kam patří, do oblasti nauky. Zde jsou v plném znění:
(3) V průběhu setkání s římskými autoritami bylo připomenuto, že základní problém je skutečně věroučný, a že ani Bratrstvo, ani Řím nemohou tuto skutečnost opominout. Tato zatvrzelá rozdílnost nauky v posledních sedmi letech zmařila všechny pokusy vypracovat jakékoliv naukové prohlášení přijatelné pro obě strany. Proto zůstává otázka nauky naprosto prvořadou. (4) Když Svatý stolec slavnostně prohlašuje, že nelze vytvořit žádný právní status pro Bratrstvo, dokud nebyl podepsán dokument naukového charakteru, neříká nic jiného.
Pátý odstavec však dochází k závěru, že: „Vše tedy nutí Bratrstvo k tomu, aby znovu otevřelo teologické rozhovory.“, jejichž účelem není ani tak přesvědčit Římany, jako [spíš] před Církví vydat nekompromisní svědectví o Víře ze strany Bratrstva. Poslední dva odstavce vyjadřují důvěru Bratrstva v Prozřetelnost. Jeho budoucnost leží v rukách Božích a Jeho Blahoslavené Matky. (Konec tiskového prohlášení)
Bohužel se člověk může docela dobře ptát, zda je užitečné či prozíravé usilovat o znovuotevření naukových rozhovorů s těmito Římany. Jak to komentoval jeden ze čtyř zástupců Bratrstva po poslední řadě takových rozhovorů v letech 2009 až 2011: „Jsou duševně nemocní, ale jsou to oni, kdo má autoritu.“ Tento komentář nebyl myšlen osobně, spíše přesně vypovídá o nezpůsobilosti římských neomodernistů pochopit úplný základ katolické nauky, konkrétně její objektivní povahu, která neumožňuje žádné subjektivní zásahy. Všemohoucí Bůh myslí vážně to, co říká, říká to skrze Svou Církev, a tak nelze pro moderní dobu přeformulovat – jak to učinil Druhý vatikánský koncil – to, co Jeho Církev vždy a neměnně říkala před Druhým vatikánským koncilem. Jak tedy mohou být dnešní Římané věrní Boží Církvi a zároveň Druhému vatikánskému koncilu, aniž by buď bylo jejich myšlení nemocné rozporností, nebo že mají naprosto mylnou představu o Církvi?
Je-li tomu tak, pak pokud a když Svatý stolec vydá tiskové prohlášení o témže setkání z 22. listopadu, bude zajímavé vidět, jak oni prezentují vyhlídku na znovuotevření naukových rozhovorů. Určitě chtějí rozhovory, aby nového generálního představeného vylákaly z jeho neproniknutelné pevnosti církevní nauky, ale jejich vlastní koncilní nauka může být mylná do té míry, nakolik se odchyluje od této Tradice. A tak pro ně dva velké použitelné argumenty musí, jako vždy, být autorita a jednota, bez ohledu na nauku. Čím však je katolická autorita, když už neslouží Pravdě? A čím je katolická jednota, jestliže sjednocuje kolem snůšky slizkých lží (Druhý vatikánský koncil)? Bohužel, autorita a jednota jsou jedinýma nohama, na nichž tito koncilní Římané musí stát.
Proto, ctihodný generální představený, je zde čin, který má následovat vaše slova: proč nezveřejnit jasný a poctivý souhrn záznamu posledních naukových rozhovorů z let 2009-2011? Podpořil byste své pěkné naukové odstavce z 23. listopadu skutečným naukovým činem!
Kyrie Eleison
Překlad: D. Grof