úterý 6. prosince 2016

Kdo zničil Svaté Oficium? (2006)

 
Kdo zničil Svaté Oficium? (2006)
Kardinál de Lubac ukazuje na P. Ratzingera jako na toho, kdo zničil Svaté Oficium
Jednou z nejdůležitějších intervencí na Druhém vatikánském koncilu učiněnou před shromážděním více než 3000 biskupů, byla intervence kardinála Josepha Fringse, kolínského arcibiskupa. V ní silně kritizoval metody Posvátné kongregace svatého úřadu [Svatého oficia], přejmenované po Druhém vatikánském koncilu na Kongregaci pro nauku Víry. Kardinálova intervence si vysloužila ovace vstoje ze strany většiny shromáždění, jež bylo k této odezvě připravováno.
Říkalo se, že onoho dne – 8. listopadu 1963 – Svaté oficium v podstatě zemřelo. Čas tento výrok potvrdil.
V knize o Druhém vatikánském koncilu podává kardinál Henri de Lubac zprávu o tom, že autorem Fringsovy intervence nebyl nikdo jiný než P. Josef Ratzinger, jeho osobní tajemník.
Pak tedy [pozdější] volba Ratzingera za prefekta Kongregace pro nauku Víry měla uskutečnit zničení, jež inicioval v oné intervenci.
Ve své knize kardinál de Lubac popisuje, co se stalo.
 Výše je obal knihy Entretiene autour du Vatican II [Rozprava o Druhém vatikánském koncilu]; níže je fotokopie francouzského textu a pod ní náš překlad žlutě zvýrazněného odstavce.
 Dovolte mi na závěr jednu vzpomínku. Josef Ratzinger, odborník na [Druhém vatikánském] koncilu, se koncilu účastnil jako osobní tajemník kardinála Fringse, arcibiskupa kolínského. Stařičký kardinál byl již slepý a tak svého tajemníka používal především k tomu, aby mu psal proslovy. Jeden z těch proslovů je zvláště zapamatovatelný – šlo o kritiku, uvážlivou přesto radikální, metod Svatého oficia. Přes odpověď kardinála Ottavianiho si Frings za svou kritikou stál. Není přeháněním, když řekneme, že Svaté oficium, takové jaké tehdy bylo, bylo toho dne zničeno Ratzingerem ve spojení s jeho arcibiskupem. Kardinál Šeper, člověk plný dobroty, pak začal obnovu [Oficia]. Ratzinger, který se nijak nezměnil, v ní pokračuje. Tuhle vzpomínku bychom si měli připomínat.“
 (Henri de Lubac, Entretien autour du Vatican II, Paříž, Cerf, 1985, str. 123)
 
Překlad: D. Grof, Fr. Jean-Nepomucene T.O.P.