Komentář Eleison CDLXXVII – Mariina sláva (2016)
(477)
3. září 2016
MARIINA SLÁVA
Mezi
katolickými svátky Nanebevzetí Panny Marie (15. srpna) a narození Panny Marie
(8. září), je možná dobrá chvíle zamyslet se nad hlavní protestantskou námitkou
vůči zbožnosti katolíků k Naší Paní, konkrétně že veškerá pozornost, čest
a modlitby směřované k Naší Paní jsou tak velice vzdálené Našemu Pánu –
jedině on je Vykupitelem, jedině k němu by tedy měla být naše zbožnost,
úcta a modlitba směřována. Následující citát pocházející jakoby od samotného
Našeho Pána, staví takové námitky do odlišné perspektivy:
„Lidské oko se nemůže upřeně dívat na slunce, zatímco
nemá žádnou potíž hledět na měsíc. Duchovní oko lidské duše nemůže spatřit
dokonalost Boha, jaká je sama v sobě, může se však dívat na dokonalost
Marie. Maria je ve vztahu ke slunci jako měsíc. Jeho světlem je osvětlována a
toto světlo je to, co nám odráží, toto světlo však změkčuje v určitém druhu
duchovního oparu, díky němuž se pro vaši omezenou přirozenost stává snesitelným
ke koukání. Proto je to po staletí ona, koho jsem předkládal jako vzor vám
všem, které chci mít jako bratry, právě jako děti Marie, jako jsem já sám.
Ona je Matkou. Jak sladké je pro děti vzhlížet ke své
matce! Dal jsem vám ji z toho důvodu, abyste měli jemný Majestát, na který
můžete pohlížet, dostatečně skvělý, aby polapil a udržel váš pohled, ale ne tak
vynikající, aby oslepil váš zrak. Jen duším, které jsem si vyvolil pro zvláštní
důvody, jež nemůžete popírat, jsem se ukázal ve vší nedostižnosti Boha-Člověka,
absolutní Inteligence a Dokonalosti. Avšak dar tohoto vidění musel být
doprovázen dalším darem, který učiní živé duše být schopné snést takové poznání
o mně, aniž by jím byly zničeny.
Zatímco všichni z vás se mohou dívat na Marii. Ne
proto, že je jako vy, vůbec ne! Její čistota se tyčí tak vysoko, že já, její
Syn a její Bůh, s ní zacházím s úctou. Její dokonalost je tak veliká,
že celý ráj se klaní před jejím trůnem, který se koupe ve stálém úsměvu a
věčném jasu Naší Trojnosti. Ale tato jasnost, která jí proniká a naplňuje víc,
než to činí u kteréhokoliv tvora Božího, je zjemňována nejčistšími závoji
jejího neposkvrněného těla, skrze něž září jako hvězda a shromažďuje veškeré
Boží světlo a šíří jej kolem jako jemné osvětlení nad všemi jeho tvory.
A pak je navždy vaší Matkou. A má všechny formy
mateřské lásky, omlouvá vás a přimlouvá se za vás a trpělivě vás vede. Veliká
je Mariina radost, když může říct nějaké duši, která ji miluje: „Miluj mého
Syna“. Veliká je má vlastní radost, když mohu říct nějaké duši, která mě
miluje: „Miluj mou Matku“. A největší ze všeho je dvojitá radost, když vidíme
buď nějakou duši u mých nohou, jak mě opouští, aby šla k mé Matce, nebo
jednoho z vás, jejž drží v náručí má Matka, jak od ní odchází, aby
přišel ke mně. Protože Matka jásá, když může svému Synovi dát více duší
okouzlených jí, a Syn jásá, když vidí více duší milujících jeho Matku. Protože,
pokud jde o naši slávu, žádný z nás neusiluje převládnout, sláva každého
z nás je úplná ve slávě toho druhého.
Proto ti říkám: „Miluj Marii. Dávám ti ji. Ona tě
miluje, a ničím jiným nebude osvětlovat tvou existenci než něhou svého
úsměvu.“
Kdyby
katolíci věděli, jak nechat její světlo zářit skrze sebe, přivedli by nespočet
duší k jejímu Synovi a k Bohu, což si skutečně zbožní protestanti
mohou jedině přát.
Kyrie
Eleison
Zdroj: The St. Marcel Initiative
Překlad: D. Grof
