(290)
2. února 2013
MODLITBA SV. TEREZIE
Je pozoruhodné, jak dalece je dnes Bůh ztracen
velkému množství duší kolem nás. Neboť v něm každý z nás „žijeme a dýcháme i
trváme“ (Skutky XVII, 28). Bez něj nemůžeme pohnout prstem, myslet jedinou
myšlenku nebo vykonat jakýkoliv přirozeně dobrý čin, natož pak jakýkoliv
nadpřirozeně dobrý čin. Vše, co sami od sebe můžeme učinit bez něj, je hřešit,
a dokonce i tehdy pochází hříšný čin jakožto čin od Boha, pouze jeho hříšnost
pochází od nás samotných, protože hříšnost sama o sobě není něčím pozitivním,
ale zkaženým.
Přesto velká spousta duší kolem nás bere Boha, jako
by neexistoval, nebo, existuje-li, jako by neměl žádný význam. Je to skutečně
neuvěřitelný stav věcí. Zhoršuje se každým dnem. Nemůže přetrvat. Dá se to
porovnat pouze se stavem lidstva v době Noeho. Zkaženost lidí byla v té době
taková (Gen. VI, 11-12), že pokud by jim Bůh neodňal užívání jejich
nejcennějšího daru, jejich svobodné vůle – jen se podívejte, jak většina lidí
reaguje, když je chce někdo přinutit něco učinit! – pak by jedinou cestou,
kterou mu ponechali, aby zachránil nějaké významnější množství z nich, bylo
uštědřit jim nějaký všeobecný trest, při němž by však nicméně neměli čas
litovat. To byla potopa, dějinná událost prokázaná velkým množstvím
geologických důkazů.
Stejně tak dnes je celosvětový trest před Bohem
jistě jediným způsobem, který mu lidstvo nechalo, aby spasil ještě nějaký větší
počet duší před hrůzou jejich věčného zatracení. Jako v době Noeho činí
milosrdenství Boží v podstatě jistým, že velkému počtu duší bude dán čas a
poznání nezbytné k tomu, aby se spasily, pokud budou chtít. A poté mnohé z
tohoto velkého počtu, který bude spasen (bohužel nikoliv většina), uznají, že
pouze trest je spasil, aby nebyly unášeny s dnešní zkažeností cestou do pekla.
Přesto bude snadné polekat se výbuchem
spravedlivého hněvu majestátního Boha. Na míle a míle daleko byli Izraelité
vystrašení názornou ukázkou jeho moci na vrcholu hory Sinaj (Exod. XX, 18).
Bude dobře si v naší době připomenout proslulou modlitbu sv. Terezie z Ávily
(předkládanou zde v rýmovaném překladu do angličtiny k lepšímu zapamatování):
Nada te turbe Ať mě nic nezneklidňuje,
Nada te espante ať
mě nic nenahání strach. Todo se pasa Všechno pomíjí.
Dios no se muda Bůh
se nemění.
La paciencia Trpělivostí se
Todo lo alcanza dosáhne
všeho.
Quien a Dios tiene Kdo má Boha,
Nada le falta tomu nic nechybí.
Solo Dios basta Bůh sám stačí.
Nejsvětější Srdce
Ježíšovo, vkládám v tebe všechnu důvěru, kterou mohu nalézt. Pomoz však mému
nedostatku důvěry!
Kyrie eleison.