čtvrtek 22. října 2026

Tradicionalisté šířením AI odpadu diskreditují sebe i ostatní odpůrce revoluce DVK (2026)

Tradicionalisté šířením AI odpadu diskreditují sebe i ostatní odpůrce revoluce DVK (2026)

Riaan Van Zyl

21. října 2026

Poznámka REX: Tento příspěvek se věnuje novému fenoménu, kdy i někteří tradicionalističtí autoři využívají umělou inteligenci k psaní celých článků nebo jejich podstatných částí. Zmiňuje například Chrise Jacksona (Hiraeth In Exile), jehož několik článků vyšlo v českém překladu také zde. Autor tohoto blogu však již dříve dospěl k přesvědčení, že vzhledem ke všem okolnostem a četnosti článků je zřejmé, že velká část jeho textů v současnosti vzniká s pomocí umělé inteligence, a vyřadil příspěvky tohoto autora z okruhu sledovaných. Ačkoliv nástroje pro detekci obsahu vytvořeného umělou inteligencí nejsou neomylné, mohou dnes čtenářům poměrně dobře posloužit při odhalování podobných případů.

***

Bouře kolem používání umělé inteligence katolickými komentátory stále neutichá. Protože je však tzv. umělá inteligence stále relativně novou technologií, není tato problematika nutně černobílá.

Pravdou je, že autoři mohou při používání této technologie těžit z mnoha výhod. Zahrnuje to mimo jiné rešerše, překlady textů, přepisy audionahrávek, vylepšení a tvorbu obrázků, kontrolu pravopisu a gramatiky a tvorbu grafiky k doplnění psaného díla.

Ale i při tomto legitimním a etickém využití AI zůstávají určitá skrytá nebezpečí. Abych zmínil alespoň dvě věci, informace vygenerované AI je potřeba dobře faktograficky ověřovat a citáty mohou být nepřesné, což je důsledkem snahy této technologie vyhnout se reprodukci materiálu chráněného autorskými právy.

Pokračující kontroverze v katolických kruzích se však týká něčeho zcela jiného: používání AI nikoliv jako nástroje k podpoře procesu psaní, ale jako primárního prostředku tvorby materiálů s minimálním nebo žádným lidským přispěním nad rámec vytváření zadání pro umělou inteligenci [promptů].

Zatímco se to stalo běžným na Substacku, síti X a na dalších platformách sociálních médií, zdá se, že i větší, zavedenější periodika čas od času publikují články, které byly zřejmě vytvořeny pomocí AI.

Dvěma populárními komentátory, kteří jsou s touto praxí bohužel spojováni více než ostatní, jsou Chris Jackson (který používá pseudonym) a Mark Lambert.

Rozbor „Chrise Jacksona“

Uživatelé sociálních médií začali být ohledně Jacksona podezřívavější než dřív, když Substack v červenci zavedl software pro detekci AI. Poté, co byl tento nástroj zpřístupněn, rozhodl se ho Jackson pro své příspěvky vypnout.

Jeho kritikům se to jevilo podobné jako když člověk závislý na heroinu odmítá test na drogy, neboť neviděli žádný jiný důvod pro vypnutí tohoto nástroje než snahu skrýt používání AI.

Spolumoderátor podcastu Avoiding Babylon Rob byl mezi prvními, kdo na tento vývoj poukázal. Na síti X poznamenal, že „Chris Jackson se poučil poté, co Substack ukázal, že byl jeho včerejší článek ze 78 % vytvořený pomocí AI“.

Louie Verrecchio z webu AKACatholic si všiml u Jacksona, kterému nyní uživatelé sociálních médií přezdívají „Chris GPT“, téhož fenoménu. „Problémem v tomto případě není používání nástroje AI jako takové, ale podvodné jednání, nečestnost, klam, představa, že obsah vytvořený pomocí AI je takřka nepochybně klamně prezentován (a v jistém smyslu prodáván) jako něčí vlastní nezávislá analýza,“ správně argumentoval Verrecchio.

Jiní upozornili na skutečnost, že když byly Jacksonovy články analyzovány prostřednictvím softwaru pro detekci AI, výsledky naznačovaly, že byly ze 100 % vytvořeny pomocí AI.

Spoluzakladatel webu Integrity Magazine Stephen Kokx také zjistil, že během šestidenního období od 8. do 13. října Jackson napsal 9 esejů o celkovém rozsahu téměř 20 000 slov. Takové tempo by znamenalo, že za následující rok napíše přes 1 milion slov, což představuje astronomický objem textu, jakého dosáhlo jen velmi málo lidí.

„Chris Jackson z webu Hiraeth In Exile je nejplodnějším bloggerem v historii,“ poznamenal Kokx sarkasticky na síti X, zatímco své čtenáře varoval před Jacksonovým z velké části neužitečným obsahem „tradicionalistického pobouření“, který nebojuje proti hlavním omylům současné doby: liberalismu, amerikanismu, sionismu a podobným hnutím.

Abychom byli spravedliví, je potřeba říct, že byly vzneseny oprávněné obavy ohledně spolehlivosti softwaru pro detekci AI, ačkoliv shoda výsledků z různého softwaru, pokud jde o analýzu Jacksonovy tvorby, naznačuje, že při psaní mu AI nepochybně do značné míry pomáhá.

Je však zajímavé, proč Jackson, který v době před umělou inteligencí přispíval do novin The Remnant a dalších tradičně katolických periodik, se uchýlil k tomu, že na svém Substacku vypnul detekci AI. Několik dlouholetých čtenářů jeho textů, včetně mnoha jeho kritiků, ho dříve chválilo jako schopného autora s břitkým smyslem pro humor a bystrými pozorovacími schopnostmi.

Jackson obvinění nepopřel, a dokonce nedávno bránil své používání AI. V článku, v němž reagoval na kritiku ze strany Anthonyho Abbateho z pořadu Avoiding Babylon, Jackson argumentoval, že krize v Církvi vyžaduje rychlou reakci těch, kteří brání Víru, což z AI dělá nepostradatelný nástroj.

„Zprávy přicházejí jako voda z prasklého požárního hydrantu,“ řekl Jackson. „Nezávislý katolický autor, který se snaží dokumentovat a analyzovat tento vývoj, čelí skutečnému problému s nedostatkem času. Proč trávit čtyři hodiny pracným sestavováním prvního návrhu, když ho technologie může pomoci vytvořit za několik minut, a zůstane tak více času na zkoumání pramenů, vylepšování argumentů, opravování chyb a publikování, dokud je téma stále aktuální,“ argumentoval, než prohlásil, že AI je „obrovskou výhodou“.

Jackson však připustil, že existuje obsahový odpad vytvořený pomocí AI, a poukázal na další postavu, jejíž jméno se v této kontroverzi objevuje opakovaně: Mark Lambert.

Lambertův případ je stejně tak záhadný. Ať už člověk s jeho názory souhlasí, nebo ne, dlouho byl autorem a komentátorem, kterého mnozí považovali za uznávanou osobnost v prostředí katolických komentářů. I on má neotřelé názory a pohledy. 

Proč tedy v poslední době začal publikovat texty, které se zdají být ze 100 % vytvořené pomocí AI? Dr. Naveen Maliakkal jeho eseje opakovaně testoval pomocí programů, které naznačují, že i jeho kratší reakce na kritiky na síti X jsou vytvářeny počítačem. „Ano, některé příspěvky vytvářím pomocí AI, ověřuji s ní informace, upravuji formulace atd.,“ připustil Lambert, když byl konfrontován.

Část odpovědi může spočívat v samotném publiku. Kdykoliv byli Jackson a Lambert kritizováni, mnozí jejich čtenáři a podporovatelé přispěchali na jejich obranu. Někteří otevřeně tvrdili, že je nezajímá, jak jsou články tvořeny, ale jen to, co sdělují. Jejich základním argumentem se zdá být to, že pokud s obsahem souhlasím, pak mi příliš nezáleží na tom, jakým způsobem jej autor dostal na mou obrazovku. To se pak stává pastí pro autora a vytváří začarovaný kruh, z něhož není úniku.

Je zajímavé, že se zdá, že tento vztah mezi publikem a tvůrci má generační rozměr a zřejmě je rozšířenější mezi příslušníky generace baby boomers [poválečné generace] a generace X [generace narozená přibližně v letech 1965–1980]. Naproti tomu se zdá, že kritičtější mladí katolíci mají vyšší nároky.

Generace Z proti používání AI

Christian Bergsma, 26letý přispěvatel webu Integrity Magazine a sám o sobě uznávaný katolický myslitel, autor a komentátor se nedávno k této otázce vyjádřil v živém přenosu svého pořadu Catholicism & Creation. Bergsma byl zvláště kousavý ve své kritice stále většího spoléhání starších katolických komentátorů na AI a argumentoval, že mladší generace lépe chápou správnou roli této technologie.

„Děti vědí, jak používat AI jako nástroj… nikoliv jako médium samo o sobě, ale jako nástroj k doplnění různých médií,“ poznamenal.

Zvlášť se zaměřil také na Lamberta a obvinil ho, že zaplavuje síť X dlouhými, nepodnětnými příspěvky vytvořenými pomocí AI. „Všechno je to nudná próza, nudná po jazykové stránce. Je to ze 100 % AI,“ řekl Bergsma.

Bergsma nešetřil kritikou ani Jacksona a to, že zjevně opustil své vlastní autorské schopnosti, označil za tragédii. „Vzpomínám si, když Chris Jackson skutečně psal opravdu zábavný a zajímavý materiál,“ připomněl a jako příklad uvedl Jacksonovu vtipnou recenzi encykliky Laudato si papeže Františka. „Ten člověk skutečně umí psát dobře. Umí být zábavný,“ pokračoval Bergsma a vyjádřil politování, že Jackson nyní tvoří mimořádné množství článků, které jsou podle něj z velké části vytvořeny pomocí AI.

Bergsma dále kritizoval tendenci obětovat originalitu, humor a ryzí intelektuální angažovanost ve prospěch pouhého množství. Jackson „se rozhodl psát odpad a vnucovat nám odpad,“ kritizoval. „Pokud nemáte tolik času, prostě tolik nepište. Prostě napište něco krátkého, ale napište něco dobrého.“

V záplavě hlasů, které se zabývají přesně týmiž otázkami, by Jackson a Lambert měli možná přehodnotit své metody, zejména vzhledem k tomu, že vydávat něco za vlastní, i když to vlastní není, je formou lži. Čtenáři sledují konkrétní komentátory kvůli jejich osobitým postřehům, osobnostem a jedinečnému stylu psaní. Bůh obdařil Jacksona i Lamberta všemi třemi těmito přednostmi, tak proč jejich tvorbu svěřovat stroji?

Zdroj: Integrity Magazine

Překlad: D. Grof